Na úvod bych měla říci, že beletrii už příliš nečtu. Po dětství a mládí stráveném v knihách jsem s univerzitními studii a nástrahami dospělosti už nedokázala najít potřebný čas, prostor a klid. Když totiž čtu beletrii, ztrácím odstup – plně se do příběhu ponořím a až příliš ho prožívám. Je to emočně, psychicky i fyzicky … Pokračování textu ZA SVĚTLEM Kniha o anorexii Florencie v extázi