Proti sionismu: staronová rétorika

Jsem ročník 1971, tudíž  jsem si v mládí užila ideologického pa-jazyka. Dokonce jsem ještě v říjnu 1989 stihla navštívit pár povinných přednášek na téma Dějiny mezinárodního dělnického hnutí. Na jazyk jsem obecně velmi citlivá. Takže když se po útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 podezřele bleskově rozšířily protiizraelské rétorické útoky na sociálních sítích a následně ve veřejném prostoru, rozsvítily se mi všechny kontrolky. „Hele, tenhle jazyk přece dobře znám! Proradní sionisté, izraelští imperialisté, židovští kolonialisté! Kde jsem to jenom… Áááá, moje školní léta za komunismu!“

Říkám si, jestli opravdu lidský kolektiv potřebuje zažít zkušenost komunistického ideologického jazyka znovu? Jestli nějaká část západní i naší společnosti potřebuje zažít tu bojovnou iluzi  na vlastní kůži? Jak snadné je krásnou, po spravedlnosti toužící energii mladých lidí zneužít a proměnit v bizarní agresivní frašku, kdy „bojují“ za něco, o čem reálně nic nevědí, a v důsledku se nechají využívat pro velmi podivné cíle? Jak je možné, že generace, která vyrostla s idejemi feminismu a sociální spravedlnosti, není schopná rozlišování v komplexní realitě? Aneb lekce virtuality našeho vzdělání – odtržení od reality, od moudrosti zážitku a celostního vnímání. Končí to parodií, kdy například lidé z LGBTQ+ kruhů oslavují Hamás, který by je reálně zabil v první minutě, nebo označují Izraelce – multikulturní, multietnickou společnost – za „bílou nadvládu“, přičemž většina populace je tam snědá a ještě snědší.

Na otázky týkající se podobnosti současného a komunistického ideologického pa-jazyka mi odpověděl podcast s historičkou Izabellou Tabarovsky. Ta před třiceti lety emigrovala ze Sovětského svazu do USA, kde žije a pracuje jako výzkumná pracovnice Kennan Institute ve Washingtonu. Je odbornicí na sovětský antisionismus, současný levicový antisionismus a na jejich souvislosti. Podcast Israel: State of a Nation vede Ejlon Levy, novinář a bývalý mluvčí izraelské vlády. Po přepsání (a zkrácení) jsem ještě objevila překlad Tabarovské textu „Jazyk sovětské propagandy“ do češtiny v časopise Kontext. Velmi doporučuji pro upřesnění a shrnutí, najdete zde: https://casopiskontexty.cz/jazyk-sovetske-propagandy/ Shrnuto asi takto:  „Tyto pomluvy budou znít povědomě každému, kdo naslouchá rétorice zaznívající po 7. říjnu z pokrokářských kruhů. Řečeno bez obalu, dnešní pokrokáři mluví jazykem sovětské propagandy: nejpozoruhodnějším rysem současné protiizraelské rétoriky je, jak často se v ní opakují motivy, tropy, hesla a argumenty pozdní sovětské komunistické ideologie….“ (Tabarovsky)

PODCAST

„Studentští radikálové protestující na kampusech různě ve světě odsuzují Izrael za všechno, co je se světem špatně. Patrně máte deja-vu. Masivní protiizraelské protestní hnutí se nevynořilo z ničeho nic: jeho obvinění proti židovskému státu nejsou nic nového. Mají hluboké kořeny. Abychom je objevili, musíme se vrátit do sovětského Ruska a podívat se, jak SSSR zasadil semínka ideologického hnutí, které dnes ovládá západní kampusy a používá je k útokům (weaponizing them) proti Židům.

Izabella Tabarovsky po své imigraci začala pozorovat, jak ideologický jazyk o „sionismu“ přichází do Ameriky. Termín „sionisté“ postupně označoval všechny Židy a stal se nálepkou. Odkud se ta psychóza bere?

Izabella: „Myslím si, že pozorujeme mísení různých ideologií.  Spojuje se islamistická ideologie s extrémní levicí. To je vidět na sociálních médiích. Objevují se symboly různých palestinských teroristických organizací i komunistické symboly  – marxistické brožury, srp a kladivo. Obecně to umožňuje  postmodernita, kritická teorie, intersekcionalita… Já sleduji, že všechna tato hnutí končí tím, že vyživují specifickou rétoriku. Jednotlivě by protižidovskou rétoriku nepoužívali. Sovětská rétorika byla specifickou zbraní (weaponization), která sloužila k  démonizaci Izraele. Dochází k protlačování těchto idejí do globální levice. Mohou nenávidět sovětský režim, ale používají stejný jazyk.“

Ejlon: „Antisemitismus tak není jen předsudek, ale působí jako organizační princip pro různá hnutí, která by se jinak na ničem nedohodla. Co je Váš budíček, když posloucháte progresivní levici? Co se rozezní ze vzpomínek na SSSR?“

Izabella: „Obecně řečeno démonizace. Už Protokoly židovských mudrců (podvrh carské ruské tajné služby, viz https://www.oheladom.cz/2016/puvodni-clanky/lez-ktera-neumira/ ) tvrdí, že Židé jsou centrem všeho, co se děje, manipulují za scénou. Demokracie je údajně ve skutečnosti zástěrka, aby Židé mohli vládnout světu. Jsou všude – v médiích, bankovnictví, politice.  „Sionista“ se stalo kódovým slovem pro „Žid“. David Duke (Ku Klux Klan, tj. organizace extrémní pravice) chválí Ilham Omar či Jeremy Corbyla (představitele extrémní levice).

Pro levici byl přelomem rok 1967 (kdy Izrael vyhrál tzv. Šestidenní válku). Sovětský svaz měl své zahraničně politické zájmy. A  Izrael vyhrál proti arabským spojencům SSSR, tedy proti sovětským zbraním, sovětským poradcům…. Bylo to vnímáno jako velké ponížení. Sovětský svaz navíc vždy uvažoval konspiračně, takže měl  představu, že „Amerika musela sionistům pomoct“. Z pohledu KGB byli Židé vždy „podezřelý živel“ (subversive elements), který navíc „vládne Americe“.
Obvinění Izraele z genocidy má také dlouhou historii. Už na konferenci v Káhiře (tedy dva roky po Šestidenní válce) sovětský mluvčí obvinil Izrael mj. z genocidy. A termín se normalizoval v levicovém diskursu. Novinkou je, že to teď jen SLYŠÍME. Kvůli polarizaci společnosti se OKRAJOVÉ RADIKÁLNÍ NÁZORY DOSTÁVAJÍ DO HLAVNÍHO PROUDU (zdůraznila TD). V 80.letech v Anglii se tak mluvilo v trockistické skupině, nyní ve skupinách, které jsou součástí mainstreamu.“

DVĚ HNUTÍ, KTERÁ SPLÝVAJÍ

Ejlon pouští ukázky videí z protestů na amerických kampusech. Chce s Izabellou diskutovat o některých heslech, která protestující napsali na plakáty. Např.  „Kamkoli se podíváte (kde je problém), uvidíte sionistické krvavé ruce.“

Izabella: „Jsou to dvě hnutí, která splývají: 1.propalestinské hnutí, které chce vymazání Izraele. Ve skutečnosti ale těm skutečným lidem (Palestincům) ale neslouží. 2. „Svatý grál levice“, tedy zničení imperialismu, kapitalismus, „struktur útlaku“, Ameriky… To kopíruje sovětský „boj proti imperialismu“.“

Ejlon: „Ale co je na palestinské kauze tak výjimečné, že je schopná vytvořit takovou jednotu?“

Izabella: „Mnoho faktorů. Když se připojíte k levici, sympatizujete s mnoha kauzami a palestinská je ta ústřední.“

Ejlon: „Tvrdí, že Izrael je země bílé nadvlády (white supremacist) a kolonialistický stát páchající genocidu… Ale co mne zaráží nejvíce je převrácení holokaustu. Např. Francesca Albanese (zvlášní zpravodajka OSN pro „okupovaná palestinská území“ ) napsala 4. 12. 2023:  „Evropští spoluobčané, Italové, Němci: Po holokaustu bychom měli instinktivně vědět, že genocida začíná dehumanizací Toho Druhého (the Other). Jestliže současný izraelský útok proti Palestincům nevyvolá naši nejsilnější reakci, nejtemnější stránka naší nedávné historie nás nic nenaučila.“ (K tématu zneužívání jazyka holokaustu viz odkaz na konci tohoto textu.)

Izabella: „Také vyšel článek v New Yorker od Mashi Gessen (novinářka a autorka narozená také v Sovětském svazu), kde přirovnává Gazu ke ghettu. Nechci znít jako ohraná deska, ale i tohle známe ze SSSR – ze 60., 70. a 80.let. Je to druh převrácení, který se děje od doby holokaustu – totiž dlouhodobý pokus ukázat, že Židé nejsou dokonalá oběť. „Židé také byli špatní a také se zúčastnili hrozných věcí.“ Takže se to děje napříč politickým spektrem. Je to druh jazyka, který propojuje extrémní pravici a extrémní levici.“

Ejlon: „A co sovětská konspirační propaganda říkala o holokaustu a jak to převrátila levice?“

Izabella: „Izraelští nacisté genocidně zabíjejí Palestince“ odpovídá narativu „sionisté kolaborovali s nacisty za haolokastu“. Tedy je tu  snaha dát na stejnou úroveň sionisty a nacisty. Pro Sověty, ale i pro Evropany vzpomínka na 2. světovou válku velmi rezonuje: kdykoli řeknete „nacisté“, myslíte tím opravdu někoho odpudivého. Např. pro sekulární komunisty je nacista  ďábel.

Vzpomeňme také na protestní heslo „Sionisté si nezaslouží žít.“ Albanese používá slovo „dehumanizace“. Jedna z věcí, které jsou pro mne opravdu zarážející – a viděli jsme to ve videích-, je, když se židovští studenti snaží přiblížit k protestujícím a diskutovat s nimi, tak jak se k nim protestující chovají. Nejen že se s nimi nebaví, nediskutují, ale dokonce se dívají „skrze ně“, jako by byli prázdným prostorem, a nebo odvrátí svůj pohled. Je to jako kdyby si tyto židovské děti, které se rozhodly být sionisty, a proto údajně  „rovní s nacisty“,  nezasloužily kontakt, nebyly lidmi. A to je od základu antisemitské vnímání.“

NĚKTEŘÍ ŽIDÉ BYLI A JSOU PĚŠÁKY ANTISEMITISMU

Eylon: „Jedna z věcí, která mne zaráží, je účast mnoha Židů na těchto protestech. Nedokážu si představit větší chilul Hašem (zneuctění Božství) než nosit kefiju (palestinský šátek, který se stal především díky postavě Jásira Arafata symbolem palestinského ozbrojeného boje)  jako modlitební plášť. Tito Židé například drží seder uprostřed tzv. „osvobozených zón“ na kampusech, jako kdyby zapomněli skutečný význam svátku – putování lidu Izraele do země Izraele. (Zajímavým detailem ve vysílání v tuto chvíli je, že ukazují fotografii, ze které je zjevné, že židovští studenti chtěli slavnostní večeři při svátku Pesach – tzv. seder – doplnit tradičními názvy pokrmů, napsali je hebrejsky, ale v chybném směru. Tj. neznají základní fakt hebrejského jazyka, psaní zprava doleva.) Kde jinde jsme tento vzorec už dříve viděli ve 20. století? Židé jako pěšáci v antisemitském hnutí?“

Izabella:“ To je klasický příběh Židů, kteří se účastnili bolševické revoluce. Bylo to pochopitelné – Židé byli nejutlačovanější menšinou v Ruské říši. Bolševici zprvu říkali, že jsou proti antisemitismu. Ale byli také proti sionismu a proti náboženství. Takže přijetí Židů v Sovětském svazu bylo založeno na podmínkách, že zaprvé, nebudou sionisté, a za druhé, nebudou náboženští. Pokud toto nebylo nedodrženo, pak následovala persekuce.“

Eylon: „Nacisté podmínky nedávali. Tam nebyl žádný únik. Proto to byl nejhorší režim utlačující Židy.“

Izabella: „Židovští bolševici vytvořili tzv. „jevsekci“ (jevrejskala sekcia – židovská sekce) pro Židy mimo komunistickou doktrínu. A nakonec i Židé  sami ničili jiné Židy, když ti nepasovali do hnutí. Proč? Z pohledu režimu je lepší, když Židé ničí Židy, pak odpadá obvinění z antisemitismu. Sovětský svaz si uvědomil, že nejlepší způsob, jak nakládat se Židy, je vtáhnout Židy do těchto záležitostí. Začali používat židovské celebrity – v SSSR jich bylo několik – a posílali je mluvit na tiskové konference, aby odmítali sionismus a Izrael. V 80.letech založili tzv. antisionistický výbor.“

Eylon: „Mnoho Židů to asi udělalo jako součást mechanismu přežití. Když tě šikanuje velká příšera, chceš být na její straně a najít bezpečí před davem. A nebo je to tak, že propagandě skutečně věříš a věříš tomu, co děláš?“

Izabella: „Já si myslím, že je to někde uprostřed. 70.a 80.léta už nejsou dobou Stalina. Už vás nepošlou do gulagu, když odmítnete mluvit na tiskové konferenci. Ale můžete mít problémy v práci. A to jsou celebrity,  jako např. slavná balerína, která ve svých vzpomínkách napsala, jak toužila jet na turné do zahraničí s Bolšoj těatrem, a nemohla. Takže když milujete svoji práci a chcete ji vykonávat, víte, že jste naprosto závislá na režimu. Takže spíše je to vypočítavost. A o co přijdou dnešní Židé? Není tady KGB, ale jsou tu možné společenské dopady. Když máte v tomto hnutí přátele a nepřidáte se k nim, ztratíte je.“

Ejlon: „A zvláště Židé v zábavním průmyslu a liberálních kruzích se snaží vyhnout spojení s Izraelem, protože pro ně  znamená profesní sebevraždu. Nejsou zváni na party, což mi připadá malicherné ve srovnání s tím, co je v sázce, ale zkrátka za spojení s Izraelem platí cenu.“

Izabella: „Ano. A vezměte si akademické kruhy. Je nějaký předpoklad, v co máte věřit, pokud jste „dobrý člověk“. Mluví se o „community of good“ (komunita dobrého). Ta věří, že sionisté jsou zlí, a pokud chcete být dobrý člověk, nebo o sobě uvažovat jako o dobrém člověku, který chce pro lidstvo to nejlepší , pak se máte připojit k odmítání sionismu.“

Ejlon: „Byli zkrátka Židé, kteří se v historii postavili na stranu antisemitských hnutí. Byl to i způsob, jak si zachránit svoji kůži. Např. byla Asociace německých národnostních Židů založena ve Výmarské republice (Verband nationaldeutscher Juden, existovala 1921 až 1935, kdy byla nacisty postavena mimo zákon ) .  Navrhovala řešení „židovského problému“ asimilací do německé společnosti. Doporučovala vstupovat do manželství s Němci, opustit židovskou identitu, vyhnat východoevropské židovské přistěhovalce. Lídr byl uvězněn roku 1935. (Max Naumann, zakladatel a lídr asociace, byl několik týdnů vězněn v koncentračním táboře Columbia – sic – u Berlína. Po propuštění zemřel roku 1939 na rakovinu). Kde ještě se rozšiřuje?“

LŽÍCE, KTEROU MŮŽETE MÍCHAT V HRNCI

Izabella: „Deborah Lipstadt mluví o antisemitismu jako oblíbeném nástroji autoritářských režimů. Říká, že je to jako lžíce, kterou můžete míchat v hrnci. Můžete virus antisemitismu vypustit do obecného diskurzu (popular discourse) a potom se dívat, jak to ve společnosti vytváří nepokoje. Je to nástroj, který může být používán proti demokraciím.  Odpoutává pozornost od toho, co autoritářský režim dělá. Aktuálně např. co dělá Rusko na Ukrajině nebo Čína u Taiwanu.“

Ejlon: „Je to oblíbený nástroj odvedení pozornosti, „obětní beránek“. Jak se můžeme postavit tomuto násilí? Spojení s islamistickým fundamentalismem?“

Izabella: „První úkol je rozumět problému. Máme potíž s identifikací problému. Cílem této vlivové operace je také vytvořit zmatek. Sověti už v 60.a 70.letech říkali, že „sionisté se vždy snaží umlčet kritiku Izraele“. Většina obvinění jsou starý příběh. Ale většina lidí nemá nástroj, aby tomu porozuměla. Je tu spojení běžné kritiky Izraele na jedné straně a celou skupinu vyřazující (eliminationist) rétoriky o Izraeli na druhé straně. Lidé nerozumí ROZDÍLU mezi nimi.“

Ejlon: „Lidé mohou říct, že „tyto protesty jsou kritikou Izraele“, ale ony ve skutečnosti volají po rozpuštění Izraele.

Izabella: „Boj proti tomu začíná uvnitř židovské komunity. Potřebujeme vyprávět příběh sami sobě. Historické důkazy hovoří jasně: kdekoli antisionismus ovládl společnost, byl to konec židovského života. Ostatní Američané potřebují ten příběh pochopit ze širší perspektivy: jak nebezpečné jsou tyto myšlenky. Např. se mi stává, že když začnu mluvit o Stalinových zločinech, shodí to ze stolu se slovy „za Stalina se snažili budovat lepší budoucnost“. Takže potřebujeme lidi vzdělávat.“

TÉMATA TÉTO KULTURNÍ VÁLKY S NÁMI NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO

Ejlon: „Jeden Izraelec (jméno) se mne ptal: Může Izrael dělat více? A já mu odpověděl: To je mnohem větší než Izrael. Jsme figurkami v mnohem větší smyšlené kulturní válce  (fantasy culture war), která se odehrává a jejíž témata s námi nemají nic společného. Židé prostě jen do těchto představ zapadají. Ale Vás se zeptám, zda Izrael jako národní stát Židů může něco proti tomu dělat? Izraelská společnost, izraelští lídři? Nebo je to boj, který musí američtí Židé bojovat sami? Jak může Izrael americké Židy podpořit?“

Izabella: „Souhlasím, že je to větší než my. Musíme investovat zdroje, ale nikoli do boje. Nemáme už schopnost ty protiklady, které si pro sebe vytvořili, uvolnit (dismantle binaries). Trvá to příliš dlouho. Co si myslím, že by Izrael mohl udělat, tedy pokud to američtí Židé budou chtít a měli by o to požádat, je pomoci s identitou. Izrael je zdrojem velmi silné židovské identity. Natan Šaransky (izraelský politik a aktivista, bývalý sovětský disident) a Gil Troy (americký židovský historik) o tom mluví. Je to zdroj POCHOPENÍ, co to znamená být Židem v tomto světě, mít sebeurčení a mít moc. Potřebujeme rozvinout myšlenku židovského lidu.“

Ejlon: „Takže potřebujeme posílit solidaritu, sounáležitost a identitu uvnitř globálního židovského lidu.“

Izabella: „Ano. Izrael má hebrejštinu a hebrejskou kulturu. Je to jedním z největších skandálů, že američtí Židé neznají hebrejštinu. Jsou pak vydáni těm, kdo pro ně hebrejskou kulturu interpretují. A ti lidé mají svoji vlastní agendu. Američtí Židé jsou tak odseknuti od hebrejské hudební kultury, divadla, filmu. Není to stejné jako titulky.“

Ejlon ukazuje fotky z protiizraelských univerzitních demonstrací a chce vyjádření Izabely k heslu: „Queers for Palestine: You can´t pinkwash colonialism.“ (Queer lidé pro Palestinu: Nemůžete přebarvit kolonialismus.)

Izabella: Je tu idea, že „každý se za Palestinu musí postavit.“ Je to jako když  Sověti přirovnávali chování Izraelců k Palestincům k americké válce ve Vietnamu –  také každý „musí být proti“.

Ejlon ukazuje další heslo: „Students will go back home when Israelis go back to Europe, USA etc (their real homes) = free Palestine of Jews.“ (Studenti půjdou domů, až Izraelci půjdou zpátky do Evropy, Spojených států, atd. – svých skutečných domovů. = Palestina bude Židů prostá.)

Izabella: „Tady jsou dnešní protestující radikálnější než Sověti, protože Sověti to nikdy neřekli otevřeně. Ale říkali, že chtějí „zbavit sionismu“ (desionized) Izrael. Sověti byli přátelé s palestinskými teroristickými skupinami. „Přátelé“ znamená, že je financovali, takže zničení Izraele podporovali „oklikou“. A Arafatovi říkali: „Neříkej to nahlas, že chcete zničit Izrael, není to dobré pro tvoji imidž.“ Takže tato hesla jsou vlastně stejná, jen bez sovětského dohledu.“

Ejlon: „Zvláštní zpravodajka OSN pro kulturní práva Farida Shaheed se k protestům připojila a vyfotila se s nápisem „Join the Revolution.“ (Připojte se k revoluci.)“

Izabella: „OSN přijalo antisemitskou rétoriku už rezolucí, že sionismus je forma rasismu. Přijalo ji roku 1975 pod vlivem SSSR.“ (Jde o Rezoluci Valného shromáždění OSN č.3379, kterou navrhlo 25 arabských států. Tehdejší Československo hlasovalo jako vazalský stát Sovětského svazu pro rezoluci, která byla přijata. V roce 1991 byla odvolána  jako jediná v historii OSN. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezoluce_Valn%C3%A9ho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_OSN_%C4%8D._3379 ).

…………..

Celý podcast si můžete poslechnout i shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=XNTjo_RiuXg 

Text „Jazyk sovětské propagandy: pokrokářský antisionismus a jedovaté dědictví studené války“ si můžete přečíst zde: https://casopiskontexty.cz/jazyk-sovetske-propagandy/ 

Podcast s historikem holocaustu Janem Grabowskim  k tématu zneužívání jazyka holocaustu v informování o konfliktu v Gaze viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=q124Dl20NH4 

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

Foto: Keře nad brankou do budovy, kde sídlí Israel Democracy Institute, skvělá neziskovka s velmi jasnými, střízlivými a kvalitními analýzami o stavu izraelské společnosti. Fotila jsem vloni v červenci v Jeruzalémě.

K TÉMATU NA TOMTO WEBU: 

LEŽ, KTERÁ NEUMÍRÁ…

Izraelský novinář o situaci na Blízkém Východě a v Americe

POPÍRÁNÍ HOLOKAUSTU film, kniha, realita

Ivana Smoleňová o ruské propagandě

KURSK o ruské karmě

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

Napsat komentář