VNITŘNÍ AMAZONKA aneb co je v sázce

Inelia Benz v jednom ze svých loňských příspěvků napsala: „Před několika lety jsem potkala krásnou ženu, mocnou, vědomou (empowered) a velmi inteligentní. Rozhodla se pracovat pro Monsanto (wiki: „Monsanto Company je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů; též je to zdaleka největší producent geneticky modifikovaného obilí. Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 – 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin.“). Chtěla změnit její fungování ZEVNITŘ. Pracovala zde moho let, přednesla mnoho návrhů na změnu, vedla monoho rozhovorů s manažery a lídry projektů, jak by se věci daly zlepšit. Když jsem se jí zeptala, co za ta léta změnila, odpověděla, že alespoň jednoho zaměstnance, který po několika hlubokých rozhovorech s ní firmu opustil. Řekl jí, že do jeho života vnesla obrovskou změnu. Když jsem se jí zeptala na společnost, odpověděla, že nevidí žádné pozitivní změny. Monsanto zesílilo, je každým rokem větší a mocnější. Rozhodla se odejít, ale stále si není jistá, zda dělá správnou věc, zda by se neměla vrátit, zda vzdát to je špatně, nebo dobře.

Když někde žijeme nebo někde pracujeme, naše energie vstoupí do prostředí či organizace a naplní je. Když aktivně podporujeme akce organizace svojí prací (časem, energií, dovednostmi, čchi), potom vše, co děláme,posiluje činnost organizace a její jádro, oživující energii a cíle. Rozdíl mezi ovlivňováním místa naší přítomností a jeho vyživováním naší energií je velmi jemný, ale výsledky jsou radikálně odlišné. Pokud čtete tento článek, je pravděpodobné, že jste se na tuto planetu inkarnovali, abyste ji učinili lepším místem: lidskou realitou laskavosti, soucítění, štěstí, radosti, lásky a tvořivé síly. Přišli jste tak činit jednoduše bytím zde a vysíláním své vysokovibrační podstaty, lásky a světla, bez hranic či omezení. Intelektuálně logickým závěrem potom je, že můžete změnit i mafii nebo Monsanto, farmaceutický či lékařský průmysl, jiné společnosti negativně ovlivňující lidstvo, tím, že se stanete zaměstnanci a změníte věci zevnitř.

NEZMĚNÍTE. Rozhodně ne v jádru, na základní úrovni. Můžete radikálně změnit životy zaměstnanců, se kterými jste v přímém kontaktu, ale lidé, kteří tyto organizace vedou, mají hluboko ve svém záměru mít moc nad ostatními. Jejich jádro je pevné a všechno, čím přispějete jejich organizaci, je činí silnějšími. Můžete změnit tuto planetu, své sousedství, svůj region, svoji domácnost jednoduše tím, že tam jste. To je pravda. Trvá to nějaký čas, vyžaduje to vaši integritu, potřebujete prostředí, které je vyživující a na energetické úrovni vás podporuje. Nesmíte dělat nic, co je v rozporu s vaší intuicí, poznáním a záměrem. Vaše integrita musí být dvěstěprocentní.

Takže co dělat s mocnými organizacemi, které vytvářejí bolest a utrpení na planetě? Použijte nástroj Pozorování. Je to vyjímečně silný nástroj. Pozorujeme téma, objekt či osobu, ale nemáme s ní žádnou interakci (vzájemnou výměnu a působení). Pozorujeme bez posuzování. Myšlenkám, emocím, úsudkům a pocitům poděkujte „Děkuji ti za vyjádření se“ a propusťte je. Umožněte vesmíru pozorovat tu věc skrze vaše oči.“

Na tento text jsem si vzpomněla, když jsem se v neděli dívala na film Miss Sloane s úžasnou Jessicou Chastain (díky za tip, Jani!). Příběh filmu je následující: Mladá žena Madeline Elizabeth Sloane, „Liz“, úspěšná a cílevědomá, mimořádně inteligentní, s velkou touhou vyhrávat, pracuje jako lobistka u firmy přijímající zákazníky z různých oblastí. Novým zákazníkem je zástupce „zbraňové lobby“, tj. zastánců volného držení a šíření zbraní (zjevně velké americké téma). Při setkání s ním Liz s hysterickým smíchem odmítne jeho požadavek vybudovat podporu držení zbraní z ženských mateřských pozic pod heslem „Guns as tools of female empowerment“ (Zbraně jako nástroj ženského osvobozujícího posílení – viz. o termínu „empowerment“ v článku „Inelia o náročných životních výzvách“.). Trošku nahlédneme do taktiky PR mentality – „Potřebujeme posunout veřejné mínění: Od matek, které ztrácí své děti kvůli zbraním, k matkám, které ochraňují své děti se zbraněmi v ruce. Od bité ženy ohrožené kulkou k zastavení manžela, jež jí ohrožuje, se zbraní v ruce…“… Asi tak. „Tenhle nápad mohla vymyslet jen místnost plná starých mužů,“ říká Liz mocnému ponteciálnímu zákazníkovi. „Ne. To je můj nápad.“ Takže… Přes své renomé je Liz z firmy vyhozena.

Odchází s částí svého týmu, který nelítostně vede. Odejít s ní odmítne její asistentka Jane. Vzápětí dostane nabídku od konkurenční organizace usilující naopak o prosazení zákona, jež by držení zbraní omezoval. Se svojí obvyklou ambiciózní a dravou energií se vrhne do práce – získat na stranu zákona ještě nerozhodnuté senátory, aby hlasovali pro jeho přijetí. Její metody jsou – no, nikdy jsem nepracovala v korporátním a lobistickém prostředí, takže nedokážu přesně rozlišit, co je „normální“ a co už je za hranou. Každopádně pracuje pořád, neustále všechny úkoluje a stírá, díky své soukromé hackerské buňce bývalých pracovníků NSA (Národní bezpečnostní agentury, viz. skandál Snowden) ví o senátorech víc, než by jim bylo milé – a o svých spolupracovnících také, jak se záhy ukáže. Viditelně nemá žádné přátele ani rodinu (a ani po tom zjevně nijak netouží), sex má s eskortem jako naplánovanou výměnu a nemůže spát, takže na toaletě tajně zobe povzbuzující prášky.

Jejím protivníkům, zastáncům zbraní, se její stoupající úspěch samozřejmě nelíbí a vyšťourají na ni jeden hříšek minulosti, za který ji popoženou před – vydíráním předsedajícího senátora pojištěnou – senátní komisi. Finále nebudu prozrazovat, je strhující. Snad jen že do vězení se dostane, ale nebudete to vnímat jako prohru, naopak. A její rozhovor s právníkem, který za ni přijede na návštěvu si budete pamatovat: „Vězení není tak špatné, když nemáš penis. Neznásilňujeme se, zakládáme sebepodpůrné skupiny. Máme tu černý trh s rtěnkami.“

Snad jenom Jessica Chastain umí tak dokonale zahrát rub a líc ženy Amazonky – Bojovnice. Sama žena vyrostlá v náročných a chudých rodinných podmínkách, Slunce, Venuše a Merkur v Beranu, Ascendent ve Štíru a Luna v Blížencích – to je ten herecký talent. Je v ní zároveň křehkost a síla: i když se chová odpudivě, neubráníte se soucitu. Z jediné poznámky – „Když jsem vyrůstala, lhala jsem. Nechtěla jsem, musela jsem. Proto jsem v tom tak dobrá. Je to dovednost, kterou jsem šťastně nahradila normální život.“– tak nějak cítíte, že i Liz měla náročné dětství a dospívání.

Kolik žen s bolestnými vzpomínkami plnými ponížení, nelásky, strachu a absence bezpečí si v zájmu přežití nasadí masku Ledové Královny a vytáhnou jako Bojovnice do mužského světa korporací, organizací, firem, …dělat kariéru a „všem ukázat, že mám cenu a hodnotu“? Kolik žen ničí sebe sama, svoji jemnou ženskou esenci a své plačící, nenasycené vnitřní dítě, v žízni po uznání zvenčí – ze společnosti, od kolegů, šéfů, médií…, které mylně považují za mocné? Kolik žen takto maří své jiné role než roli/personu hráčky ve strukturách, jež neoceňují jedinečnost a kvalitu, ale ochotně předloženou a odevzdanou energii, a jejichž jediným cílem je „vítězství“, ať to znamená cokoli? Kolik žen si uvědomuje program „nevítězím – nestojím za nic“? Uvědomují si ty ženy vůbec, že často žijí iluzi moci – „mám to pod kontrolou“, a přitom vyživují struktury, jež za to nestojí? Že jsou vyssávány hráči lstivějšími a manipulativnějšími než jsou ony? A že program „cíl – jeho dobytí, nedívám se napravo nalevo“ je mužský?

Pokud máme v mandale svého horoskopu zastoupenu mužskou energii vzduchu nebo ohně, patrně se někdy v životě vynoří naše energie Amazonky. Patří k ní rozhodnost, odvaha a aktivní nasazení při úsilí dosáhnout svých tužeb. Můžeme je žít s elegancí a vtipem, s vědomím souvislostí, s vynalézavostí, vytrvalostí, jež nám dá láska a úcta, nikoli hněv a vztek. Bez křeče, s důvěrou, že spolupracujeme „se svojí vesmírnou vlnou“,se svým cyklem, se svými spirituálními pomocníky, s ptáky za oknem a stromem u vchodu do domu. Je velmi důležité si nacítit, z jakého místa uvnitř nás Amazonka vede svůj boj. Vede-li ho z místa zranění, jsme zranitelné, zaklíníme se v souboji se starým paradigmatem, které je živeno temnými silami, a pokud vyhrajeme, vítězství bude mít pachuť destrukce mnohem vzácnějších, i když očima neviditelných hodnot. Celkově bych řekla, že je dobré Amazonku aktivovat na své cestě k ochraně sebe sama, svého postoje a své pravdy, k ustání si svého místa, nikoli k vyzývání starých struktur zabetonovaných v zákopech. Chceme-li tuto práci dělat, dělejme ji Pozorováním a ponechejme hlavní roli vesmíru, jak radí Inelia.

Možná ještě pár slov k mé generaci s Chironem v Beranu (narození v obdobích 01. 04. 1968 – 18. 10. 1968 , 31. 01. 1969 – 28. 05. 1976 , 14. 10. 1976 – 28. 03. 1977). Pro nás je energie Amazonky, bojovnost a sebeprosazení, traumatem, který se aktivuje zvláště po 49. roce života, kdy se má po zvědomění a vyléčení proměnit v dar: zralou energii Berana. Zralá Amazonka požaduje disciplínu, práci s emocemi, trpělivost a schopnost rozlišování a tříbení. Na oplátku nám dá odvahu postavit se a říci svůj názor, prosadit nové myšlenky, realizovat ochranu slabých a bezbranných, včetně bytostí Gaii (Amazonka potkává Posvátného Bojovníka). Neznamená to, že vzpomínka na školní šikanu, outsiderství a násilí minulých životů zmizí. Znamená to, že už nás neochromuje. Takže komu se blíží padesátý rok – buďte připravení! Vesmír nás zavolá, je potřeba být na příjmu.

Každopádně se zatím můžete podívat na film Miss Sloane, abyste věděli, jak ne, ale přitom zůstali v plném soucítění s těmi, které z různých důvodů, v různých etapách svého života udělali tu volbu, harakiri svého ženství, a vstoupily do mužského světa, aby měly možnost se naučit, co jsou skutečné hodnoty, co je duševní a fyzické zdraví a co je přátelství. Pokud si tedy stačí uvědomit, jak vysokou cenu platí, a pokud je jejich ctižádost dřív neodpojí od posledních vláken cítění a nezabije.“ Udělala jsi ze sebe zbraň,“ říká právník Liz ve vězení. Mimochodem, bez masky makeupu je mnohem krásnější.A když pochopíte poslední pointu, neubráníte se obdivu.

Vnitřní Amazonka je skvělá a já ji miluji (zvlášť před menstruací…) Je dobré o ní vědět, ctít ji a naslouchat jí.Nezapomeňte, jaký původ mají Amazonky v naší kultuře – jako protiemancipační PR řeckých mužů, kteří příběhy o nich používaly k udržení řeckých žen uzavřených v domech a domácnostech, mimo moc ve veřejném prostoru – „podívejte se, jak špatně dopadly Amazonky, pobité našimi chrabrými bojovníky, buďte rády za své postavení…“

Ženy, je to o rovnováze. Smajlík.

Foto: Jessica Chastain ve filmu Johna Maddena „Miss Sloane“.

Dále k tématu:

Lucia René o ženské duchovní podstatě

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli