V květnu tohoto roku, v době krátkého, leč intenzivního konfliktu mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamas vládnoucím Gaze a vypuknutí nepokojů mezi Židy a Araby ve smíšených židovsko-arabských městech zveřejnili dva muži, izraelský arabský rapper Sameh Zakout a izraelský židovský aktivista a tvůrce vzdělávacích programů Urija Rosenman, píseň „Pojďme si to říct na rovinu“. Píseň je to drsná, žádný mírový slaďák. Napsali ji společně a v textu pojmenovali všechny předsudky, které kdy od někoho někde slyšeli – předsudky Židů o Arabech a Arabů o Židech. Jako každý předsudek, i tento v sobě může mít kus pravdy, kus emoce, kus zranění a kus přehánění či přímo výmyslu (nebo, eufemisticky řečeno, „úpravy faktické reality“). Nic to ale nemění na tom, že oba muži „hrábli“ do kolektivních stínů svých etnik – do bahna rasismu, ublíženosti, zbavování se odpovědnosti, nechuti pochopit „toho druhého“.
Píseň i video, kde sedí v jakési halové dílně u stolu a nejdříve jeden, potom druhý deklamuje, lze chápat jako systemickou konstelaci: v bezpečném prostředí, s člověkem, kterému důvěřuji, ač pochází z the Other, té jiné skupiny, se oba muži stávají hlásnou troubou strachů, obvinění a klišé spojených s tím druhým. Právě proto, že díky respektu nejde o nezvládnutými emocemi nabitý konflikt, ale o odkrytí a zvědomění ran – přímočaré pojmenování/pojmutí/vyjmutí z bublajícího emočního kolektivního kotlíku , nedochází k agresivní eskalaci, ale spíše ke smutné katarzi. Ano, takhle to je, to si o sobě navzájem myslíme. A teď co s tím? Aspoň my dva, pro začátek?
Pozitivní je, že Sameh a Urija písní neskončili – společně pořádají stejnojmenné diskusní večery s podtitulem „oslava pro společnou shovívavou budoucnost“ mezi Židy a Araby, vystupují v médiích, dávají rozhovory.
Jak to tedy vypadá, když si dva muži, s blízkovýchodní vervou, leč v přátelství, vyříkávají své frustrace? Píseň si pusťte z odkazu níže – a zde nabízím český překlad.
(Omlouvám se za vysvětlivky, vím, že je to trochu školometské, ale něco by asi nebylo srozumitelné…)
Urija – „židovská strana“:
Pojďme si to říct na rovinu
Nechápu, z čeho vy Arabové šílíte
Chcete rovná práva a chcete žít v našem státě, ale nesloužíte v armádě
Chaneen Zoabi, Ahmad Tibi[i] – divíte se, že vždycky volíme Bibiho?[ii]
Volíte bez rozumu a pak jste znovu a znovu naštvaní
Věřit v koexistenci je fakt naivní, jo,
Když slyším (arabský) přízvuk, vždycky jsem podezřívavý
Nekřičte hned „rasismus!“ Přestaňte kňučet!
Označujete se za Palestince, tak jak můžeme být sousedé??
Poslouchej – podělá se to, vždyť kdekoli jsou Arabové, tam jsou teroristické útoky
A přitom očekáváte volný vstup do nočních klubů. Proč nepřestanete obtěžovat naše ženy??
Vážně, jste chycení v minulosti, „vražda pro čest rodiny“, prosímtě, co je to za kravinu?
Žijete v klanech, střílíte ze samopalů na svatbách, řídíte jak idioti, zneužíváte zvířata, kradete auta, bijete svoje ženy
A pak si vždycky stěžujete – kdy začnete taky plnit svoje povinnosti?!
Vypadá to, že jsme ztracení
Dokonce i beduín v uniformě je mi podezřelý [iii] – tak jak můžeme mluvit o jednotě?
Na každého arabského doktora a lékárníka je jeden Arab, který by radši žil odděleně[iv]
Takže co mám dělat – prostě čekat, až nějaký „Mohamed“ popadne nůž a zakřičí „zabte Židy“?
Jídlo není zadarmo
Pro začátek byses mohl naučit pořádně hebrejsky, platit daně a stavět legálně s povolením jako všichni ostatní.
Konečně už zapomenout na Korán a otevřít se světu!
Jsem pozitivní, nejsem rasista, můj zahradník je Arab,
Nejsem rasista, kupuju si maso u Hinawi[v] i vodní dýmky od nějakého Araba v Jaffě
Jen jsem prostě ztratil naději a je pro mne těžké si představit den, kdy bychom mohli žít v harmonii.
Možná měl Kahane[vi] pravdu, když křičel – „oddělení“! , možná by bylo lepší, kdybys byl v Gaze nebo na Západním břehu.
Nejsem rasista, přísahám, ale mezi námi je kulturní propast a má to důvod.
Judaismus je o životě, nápravě světa a svobodě milovat, zatímco ty učíš ve škole svoje děti nenávidět ve jménu islámu, proBoha!
A jediné, co tě zajímá, je Alláh a Naqba[vii] a džihád a pravidla cti, která mají ovládat tvoje pudy
Tvoji vůdci kážou o boji proti komukoli jinému a slepý dav nemyslí a následuje je jako ovce
Na všechno si stěžujete, brečíte, jak je to špatné, dáváte vinu každému jinému, jen do zrcadla se nepodíváte
Už nám asi nemůžete dát víc důvodů, abychom se vás báli a už se nechtěli snažit, přiblížit se a žít společně.
Vypadá to, že už jste vyzkoušeli všechno. Jste prostě nevděční.
Dobře, tak v armádě sloužit nemusíte, ale proč nechcete místo toho dělat civilní službu?
Jak si bez toho troufáte brát peníze ze státního rozpočtu? Když nebudete sloužit zemi, budu vás považovat za nepřátele, Arabové!
Nejsem rasista, jen si držím odstup, to je všechno
Cachi[viii] si vzal Lucy, no dobře, on není levičák, je to hvězda Faudy, a vezme si Arabku – to je teda laciný
Už jste dokázali, že to jde, koneckonců, už jste v parlamentu a v národním fotbalovém týmu,
Ale i tam nechcete skutečně sdílet.
Jste jako trójský kůň, někdo, kdo může vrazit nůž do zad, potomek Amaleka[ix]
Míchej maltu, Ahmede! V tom jsi byl vždycky dobrý, jen nedělej „arabskou práci“[x]
Nebuď lajdák. Když s tím nebudeš spokojenej, vždycky se za tebe najde náhrada.
Najmeme si místo tebe nějakého Súdánce[xi], tak o co jde?
Nejsem rasista
Vím, že je tu i druhá strana příběhu, s tím nemám problém,
Nejsem rasista, sdílíme tuhle zemi, ale nenávist nikdy nepřestane. Přál bych si, aby naše realita byla jiná.
Nejsem rasista, přísahám.
———————————–
Sameh – „arabská strana“:
Pojďme si to říct na rovinu
Vy Židé jste zapomněli, jaké to je být menšinou
Začali jste jako „tavicí kotlík“, a teď se staráte hlavně o jaderné reaktory, apartheid a rasismus
A k čertu s těmi kulturními kecy, polovina vašeho slovníku jsou arabská slova –
„Sababa, dachka, jala, baasa, achla dawin“ – fakt, sousede, nikdy nebudeš arabštině rozumět.
A už toho mám dost – jsem Palestinec a tak to je, tak buď zticha.
I po dvou tisících letech tady budu stát pevně.
Bojíš se mého jazyka, hlupáku, tvůj čas minul.
Nepodporuju teror, jsem proti násilí, ale sedmdesát let okupace – to je jasné, že to vyvolá odpor.
Když si děláte barbecue na Den nezávislosti, realitou mojí babičky je Nakba, pitomče!
Říkáš „dobrý Arab je mrtvý Arab“ a potom si stěžuješ, že nesloužím v armádě.
Tahle vláda ze mne dělá občana druhé kategorie a zákon o židovském státě[xii] v tom udělal ještě větší zmatek.
Státní hymna mne nereprezentuje, ani židovská hvězda.
Když k nám do čtvrti přidělají pouliční světla, je to svátek.
Země se na mne dívá jako na teroristu, ne na lidskou bytost.
Nemluv se mnou o rovné odpovědnosti, když nemáme rovnoprávnost.
Takže nejdřív si sedni, buď zticha a poslouchej:
Jak si můžu otevřít byznys, když nemůžu do baru?
Mizrachi Židé [xiii] taky jedí divný věci, protože jsme si podobní, ne?
To není normální – v roce 1948 jste vykopli moji rodinu, z jídla se ještě kouřilo, když jste vtrhli do našich domovů.
Okupace a potom popírání – pravda není snadná.
Neumíte mluvit arabsky a nevíte nic o svém sousedovi,
Nechcete, abychom žili vedle vás, ale abychom vám stavěli domy.
Nevíte, jaké to je – pokaždé, když jdu na letiště, zběsile mi bije srdce,
Fakt se cítím jako VIP s ochrankou za zády – nemáte ani ponětí!
Všechno, co říkáte, je blbost. „Máte dvacet dva arabských zemí…“[xiv]
„Jste křesťané? Nevypadáte na to.“ Už toho mám plný zuby!
Jsem Sameh z města Ramleh – a nikdy nezapomenu, odkud pocházím!
Nejsem rasista, jsem blázen, chybí mi moje rodina, dlouho jsem ji neviděl.
Jo, dobře, říkáš: „Učíš ve škole svoje děti nenávidět ve jménu islámu“ – dvacet let ničíš Gazu, tolik prolité krve!
A všechno, o co se staráš, jsou peníze a moc a okupace a vládnutí jako „vyvolený lid“.
Myslíš si, že když jsi zažil holokaust, můžeš si všechno dovolit.
Zničil jsi Jaffu a Akko – co bude zítra?
Co to křičíš? Nejste ti, kdo byli deportovaní. Byli jste váženými hosty v našich domovech, když vás v Evropě vraždili.
Když mi dáš pas, neděláš mi milost
I kdybys zničil můj dům, kašlu na to, budu držet hlavu vzhůru
Už dost… Stojím vzpřímeně
Nejsem jeden z těch Arabů, které sis ochočil
Mám své sny a ambice, chci letět vysoko
Poslouchej mně, nejsem neviditelnej, pamatuj si moji tvář!
Musíš uznat, že jste rasistický národ.
Dokonce i „Telavivský stát“[xv] a všichni ti levičáci – ale aspoň oni se snaží a koukají se na nás jako na stejné lidi
Nejsem rasista, ale mám dost
Mám pocit, že jsem v noční můře, a až po probuzení si uvědomím, že můj život nestojí za pětník.
Chci prostě jenom žít – a byl jsem připravený o krásný život, o kterém jsem snil.
Staráš se o sebe a přitom mne zraňuješ
Uč se mne přijmout, jsem Arab
Kdybychom jen otevřeli naše oči a srdce, příteli, viděli bychom, že kněz, imám i rabín uctívají stejného boha
Nejsem rasista, chci, aby můj syn byl hrdý, že dosáhl nemožného
Nejsem rasista, oba nemáme jinou zemi, a tady má začít změna.
Titulky na konci písně:
Pojďme si to říct na rovinu
Máme dost rasismu, strachu a nenávisti
Jaká bude budoucnost našich dětí?
Vysvětlivky:
[i] Arabští ne úplně konstruktivní (eufemismus…) politici v izraelském parlamentu
[ii] Nyní už bývalý premiér Benjamin Netanjahu
[iii] Beduíni, což jsou etnicky Arabové, běžně slouží v izraelské armádě
[iv] V Izraeli mnoho lékařů v nemocnicích a farmaceutů jsou Arabové
[v] Arabský obchod v Jaffě, židovsko-arabském předměstí Tel Avivu
[vi] Náboženský politik, rabín a novinář s extrémistickými názory, zakladatel později zakázané extrémistické strany Kach. Byl zavražděný arabským útočníkem v New Yorku roku 1990.
[vii] Arabsky „pohroma“, označení dobrovolného i násilného odchodu Palestinců z Izraele po vypuknutí války v roce 1948 a po prohrané válce v roce 1949. Dodnes smuteční vzpomínkový den pro Palestince a Araby. Připomíná se 15.května, kdy v roce 1948 nově vyhlášenému státu Izrael vyhlásily všechny okolní arabské země likvidační válku a vyzvali arabské obyvatelstvo, aby kvůli bojům odešlo ze svých domovů s tím, že se po „vítězné válce“ vrátí. Nevrátili.
[viii] Izraelský herec Cachi Halevi, mj. jeden z představitelů bojovníků protiteroristické jednotky v seriálu Fauda, si vzal za manželku izraelskou Arabku, novinářku Lucy Ahariš. Více o tom píši v článku Lucy Ahariš: Arabka v židovském světě, na tomto webu.
[ix] Amalek je biblická postava Ezauova vnuka. Vzešel z něho lid, který je v judaismu považován za nepřátele Izraelitů, označení se tedy používá pro nepřátele Židů.
[x] Hebrejsky „avoda aravit“, „arabská práce“, je označení pro fušeřinu, zpackanou práci.
[xi] Tak jako u nás Ukrajinci, v Izraeli na stavbách pracují jako dělníci především Arabové. Súdánci patří mezi nejpočetnější skupinu migrantů z Afriky a také vykonávají manuální práci.
[xii] Zákon byl přijatý v roce 2018. Mj. úředním jazykem stanovuje pouze hebrejštinu. Více o něm na tomto webu v textu Izrael: O identitě poprvé http://www.oheladom.cz/2018/puvodni-clanky/izrael-o-identite-poprve/
[xiii] Židé z arabských zemí. Obvykle mluví arabsky, jedí arabská jídla a dodržují zvyky židovských komunit arabských zemí, ze kterých přišli.
[xiv] Míněno: „…kam můžete odejít“
[xv] Město Tel Aviv je známé svojí mimořádně liberální a sekulární atmosférou. „Stahují se“ do něj hlavně mladí lidé, aktivisté, umělci, podnikatelé v IT, tvůrci start-upů… Urija je mimochodem také z Tel Avivu.
Foto: Sameh (vlevo) a Urija, credit Dan Lazar, zdroj FB Urija Rosenman
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU:
díky!