Před několika týdny jsem v týdeníku Respekt četla krátkou recenzi knihy Christophera Wylieho Mindf-ck. Kdo neznáte Christophera Wylieho, je to ten mladík s růžovými vlasy, který nejprve jako tvůrce pracoval ve společnosti Cambridge Analytica a později její praktiky jako whistleblower pomáhal odhalovat. Společnost zásadním způsobem pomocí algoritmů cílené reklamy a PR marketingu posilujícího subjektivní, zkreslené či přímo lživé názory ovlivnila mj. výsledky brexitu i voleb v několika státech a fakticky tak zrealizovala skutečnost, že občané (ani v demokratické zemi) nemají svobodnou volbu. V recenzi mj. stálo: „Kromě občasných projevů lítosti tu ovšem Wylie pořád podléhá hlavně fascinaci z toho, jak účinný nástroj ovlivňování veřejného mínění, jehož potenciál možná ještě nebyl naplno využit, se povedlo stvořit.“
Ano, je to tak: plutonská témata (staré) moci většinu z nás stále zároveň odpuzují i fascinují. Což plutonské instituce typu politický marketing, korporace – nebo tajné služby udržuje v chodu. Osobně jsem si to znovu potvrdila při sledování nového seriálu izraelských tvůrců známé Faudy. Seriál se jmenuje Hit and Run, což je termín pro sražení někoho autem a následné ujetí. Aktuálně je k vidění na Netflixu pod názvem „Zmizet beze stopy“.
UDEŘIT A UTÉCT
Avi Issacharoff je novinář a autor knih, odborník na obecně arabskou a specificky palestinskou politickou scénu. Lior Raz je herec. Oba byli v mládí vojáky elitních bojových jednotek izraelské armády a je to znát. Samá akce, střih střídá střih, kolikrát ani nestíháte vše sledovat – takové to hektické izraelské tempo. Je to ukrutně napínavé a nemůžete se od toho odtrhnout, akorát že za chvíli vás z toho začne bolet hlava a cítíte se unavení. (A to nejsem binge watcher, tak jsem si sledování pěkně rozložila.) Ano, je to jízda, ale ta kocovina za to asi ani nestojí, takže tento článek rozhodně neberte jako doporučení ke shlédnutí.
Téma seriálu je následující: Hlavními hrdiny jsou turistický průvodce Segev Azulai, jeho sexy manželka, americká tanečnice Danielle a jeho dcera z prvního manželství Ella. Sledujeme taneční představení Danielle a druhý den její loučení se Segevem a Ellou, protože letí do New Yorku na konkurs. Na letiště ji veze rodinný přítel. Cestou Danielle skočí pro kávu – a na silnici ji srazí auto. Ujede. Danielle umírá. Zdrcený Segev, nešťastná Ella, pohřeb, volání Danielliným rodičům do New Yorku. A Liorův vztek na pachatele. Kontaktuje svoji sestřenici policistku a chce po ní, aby svůj vliv využila k přednostnímu vypátrání uprchlého řidiče.
Kdo znáte Faudu, tak tady už to najíždí do známých kolejí. Docela by mne zajímalo, jestli Lior Raz umí zahrát i jiné polohy než milujícího manžela a otce aka zuřivého mstitele, který se pomalu proměňuje v nezastavitelnou mlátičku. Takový ten ukřivděnec, který kolem sebe začne tlouct pěstmi jako buldok, a zároveň do násilí vtahuje své přátele, kteří za to tvrdě zaplatí. Ano, je to klišé, a to je ten problém. Archetyp osamělého mstitele je spojen se starým paradigmatem. Je ztělesněním frustrace muže, kterému systém, jež sám spolutvoří, přeroste přes hlavu a subjektivní pocit bezmoci v něm probudí ničivého bojovníka.
Ale možná Liorovi trošku křivdím: náznakem pro zasvěcené je jeho seriálové příjmení „Azulai“. Jako devatenáctiletý voják měl Lior přítelkyni Iris Azulai. V říjnu roku 1990 byla ubodána Palestincem. Ten byl chycen, odsouzen, uvězněn – a propuštěn v roce 2011 v rámci výměny 1027, ano, čtete správně, jednoho tisíce dvaceti sedmi Palestinců, vězněných často za teroristické činy a vraždy, za jednoho, ano, jednoho Izraelce, zajatého vojáka základní služby Gilada Šalita. To je také Izrael. Možná že právě toto příjmení a následná možnost rozmlátit alespoň ve fiktivním příběhu vrahům své seriálové manželky hlavu byla pro Liora něco jako terapie.
Jako zmíněný ajťák Wylie, i seriálový Segev (a Lior) má máslo na hlavě: ve světě, kde vyhrává ten, kdo tomu druhému víc namlátí, aktivně žil. Bublina „oko za oko“, paranoia, že za každým rohem může někdo číhat a nikomu nesmíš věřit. Když se ti rozpadne rodina (čti: když už to manželku přestane bavit a rozvede se s tebou), vystoupíš z toho fyzicky, ale mentálně? Segev do energie vzteklého bojovníka i po letech vklouzne překvapivě snadno. K žádné vnitřní proměně nedošlo. To samozřejmě ani po tvůrcích nechci – jen tím upozorňuji, že seriál ambice dostat se dál k novému obzoru nemá. Mimochodem, napadlo vás někdy, kam se podějí všichni ti bojovníci zvláštních jednotek, hackeři a muži se „zvláštními schopnostmi“, když opustí armádní či státní služby, kde jsou vázáni alespoň nějakými pravidly a je nad nimi dohled? Je nesmírně zajímavé sledovat životopisy izraelských veřejných osobností: mnoho takových mladých mužů pak studuje v Izraeli a v Americe a stane se uznávanými odborníky think tanků, akademiky, obchodníky, politiky. Někomu se ale přerod nepodaří, řekněme, eticky, a proto tu máme Black Cube a NSO a další podobné podezřelé soukromé špehovací firmy, jejichž jediným etickým kodexem je zisk.
NAČASOVÁNÍ
Tvůrci samozřejmě nemohli tušit, že seriál poběží pár týdnů po izraelském špionážním skandálu. Kdo jste to nezaregistroval: Zjistilo se, že izraelská firma NSO prodávala se svolením izraelské vlády špionážní zařízení Pegasus vládám, které je následně používali nikoli ke sledování teroristů, jak tvrdily, ale ke sledování opozičních aktivistů a novinářů, resp. ke sbírání informací o nich. Pegasus umí věci jako z děsivého filmu aneb už je to tady, sci-fi se stává realitou: je to software, který na dálku ovládá váš mobil. Zapíná mikrofon a nahrává, odposlouchává, má přehled o vašich kontaktech, sms-kách a poznámkách, stahuje vaše fotografie. Jak je možné, že izraelská vláda povolila prodej zařízení nedemokratickým vládám? Jako bychom to sami neznali: všechny ty „rady pro dohled nad…“, které jsou ve skutečnosti „liškami hlídajícími kurník“, jak poznamenává odbornice na kyberbezpečnost z Izraelského demokratického institutu Tehilla Shwartz Altshuler: „Ministerstvo obrany prodej povolilo a podporovalo. Máme na ministerstvu odbor pro export obrany, který podporuje a povzbuzuje prodeje obranné technologie do zahraničí, i odbor pro dohled nad vývozem obranné technologie, odpovědný za dohled nad touto technologií.“ Aféra mj. ukazuje, že do státního právního vakua či prostě ledabylosti rychle vstoupí „technologičtí soukromí obři, kteří vás mohou v mžiku odpojit.“ A jak víme, tito obři (Amazon, Google, Facebook…) se zatím všem pokusům o regulaci vyhýbají či přímo vysmívají. Tyto souvislosti vám blesknou hlavou, když se Segev a Naomi dopátrají skutečné příčiny Danielliny smrti. Téma zneužívání našich skvělých technologií je 3D a 4D realita a tajné služby si s nimi rády hrají. Víc spoilerovat nebudu, kdybyste se někdo přece jen chtěl dívat.
HYBRIS A VYKOUPENÍ
Jen ještě jedna poznámka k silně izraelskému tématu: ta hybris, arogantní pýcha a domýšlivost. Vzrušení ze hry ve skrytu. Není to tak dávno, co odstupující šéf Mosadu dal médiím bezprecedentní rozhovor, kde se vychloubal úspěchy tajné služby, zvláště v sekci Írán. Zajímavé čtení a patrně příprava na politickou kariéru, jistě i hrozba Íránu. Ale přece jen… V antickém Řecku hybris přímo přitahovala hněv bohů a mezi lidmi za ni byl i trest smrti. A v Hebrejské Bibli se opakuje motiv, kdy Bůh za přílišnou pýchu svůj lid trestá – připraví ho o moc pramenící ze země, kde sídlí, tj. vyžene ho do vyhnanství, vykoření ho, aby nabyl pokoru.
Seriál nabízí přesně to, jak se jmenuje: udeří a potom uteče. Nejde do hloubky, neptá se, proč je pro muže tento temný svět tak přitažlivý – přitažlivost naopak přiživuje. Konec posledního dílu je připravený pro případné pokračování série. Děj neskončí jednou z katarzních možností – smrtí hlavního hrdiny. Takže očekávejme další dávku akce a krve. Přitom v hloubi kolektivního pole, to, po čem takoví muži touží nejvíce, je VYKOUPENÍ. Proto je tak důležité, aby ženské hrdinky byly vědomé, nejen sexy ozdoby. A proto – také – je tak důležitá Naomi.
SKUTEČNÉ HRDINSTVÍ
Ve starém paradigmatu, ve světě mocných mužů, králů, rytířů, církevních hodnostářů tahajících za figurky, byl mocný a silný ten, kdo měl autoritu vládce a bojovníka, loajalitu dalších bojovníků, zbraně, majetek, fyzickou sílu a ideálně zajištěnou vznešenou pokrevnost (manželky z urozených mocných rodů). V dnešní době jsou to politici, mediální magnáti, byznysmeni, ajťáci, průmyslníci, lobbisté. Je to veliká zkouška odpovědnosti a charakteru mít takové povolání (doslova) – a neuvíznout ve starých mocenských vzorcích.
O moci v novém paradigmatu psal, aniž to tušil, Václav Havel v eseji s všeříkajícím názvem – Moc bezmocných. Síla občanské společnosti postavená na osobní odpovědnosti v novém paradigmatu představuje klíčovou dynamiku změny. I proto vládci starého ražení občanskou společnost co nejvíce zastrašují, aby se neprojevovala. Viz např. aktuální dění v Bělorusku.
A pak je tu jedna zvláštní skupina – investigativní novináři. Hrdinové nové doby. Protože živlem nového paradigmatu je vzduch, tedy rozhoduje úroveň vědomí, a to je ovlivňováno i vyjadřováno slovem, popisem skutečnosti, poznáním. Tím, že investigativní novináři pátrají po střízlivé, faktografické pravdě a pojmenovávají věci, jak se staly, dělají obrovskou službu celému kolektivu. Staré paradigma bylo a je postaveno na mlčení, potlačování, zapomínání, lži či zkreslení. Nové paradigma je otevřenost, transparentnost, pojmenování skutečnosti, jak je to v dané situaci možné. Tím násilí, mocenské manipulace a kličky ztrácejí sílu a vliv. Světlo osvětluje temné kouty.
V seriálu Hit and Run máme dvě ženy, které jsou z mého pohledu větší hrdinky než hlavní hrdina😊: policistku Tali a novinářku Naomi. Je to Naomi, kdo tvoří střízlivý protipól impulsivního Segeva. Zatímco on je chycený v emoci vzteku a nezvládá ji, ona s chladnokrevným klidem a odvahou zkoumá informace, rozplétá falešné identity a riskuje svoji kariéru (v Americe!), aby přinesla potenciálně velmi problematické a pro nejvyšší místa ohrožující informace. Člověk dost trne, protože ví, že povolání investigativního novináře je aktuálně jedno z nejnebezpečnějších na zeměkouli. Nasazují svůj život stejně jako vojáci – a jsou aktuálně pro mocné ještě nebezpečnější…
Díky práci s vlastním vnitřním mužem vím, jak je těžké pustit se starých rolí, kontroly myslí, oslnění zbraněmi a technologiemi (atlantské a egyptské dědictví – víme, jak dopadli…). Koneckonců byl to můj vnitřní muž, který seriál hladově hltal jako důmyslnou logickou hru a odhalování tajemství. Vzrušení, po kterém následuje prázdnota. Jak říkám, mužská polarita ve svých stávajících hodnotách dosáhla svého stropu a touží po vykoupení. Jistě i po „odpuštění“, ale jak vhodně poznamenává Inelia Benz, odpuštění evokuje vinu – a obě jsou to těžké energie starého paradigmatu. Chcete-li tímto procesem projít vědomě, jako muži i jako ženy se silným mužským prvkem, je potřeba primárně uznat omezenost svého vědomí – omezenost, kvůli které jsme dělali, co jsme dělali. A dále závislost na staré moci – fascinaci, magnetismus podobný drogové závislosti. A převzít za to plnou odpovědnost. Potom se ptát, kudy dál, jak jinak.
RUŠIT KLID NA PRÁCI
Takže ta hlavní zpráva, která pro mne ze seriálu vyplynula, je následující: Lidi, hrajte už jiné, tvořivé a veselé hry. A nechytejte se do nacionalistických a náboženských vzorců. Nechytejte se do škatulek „my jsme ti správní“ a ti druzí „jsou špatní“. Dobro a zlo jde napříč národnostmi a náboženstvími: z národnostních a náboženských rozbrojů a nenávisti nejvíce získávají více i méně skrytí mocní starého paradigmatu. Dokud se budeme prát, budou si oni mnout ruce. Vědomí lidé napříč kulturami, spojte se, protože padouši se spojují a zneužívají nacionalistickou a náboženskou – a nebo vakcinační, prostě rozdělující – kartu, aby lidi poštvali proti sobě a měli „klid na práci“.
A nebo jak říká naše turnovská vědma, přírodní úkaz a prima kořen Silvia Valková: aktuálně jsou čtyři skupiny lidí. První: Neprobuzené „ovce“ (její slova), která si myslí, že poslušností mají vyhráno. Druhá: Inteligentní, poctiví, dobří lidé, kteří věřili, že žijeme ve svobodném a demokratickém světě. Teď se probrali, mají kocovinu a považují za svůj úkol bojovat. „To je v pořádku pro tento typ jejich vývoje, je to jejich úkol.“ (Silvia) Třetí: Již probuzení lidé, na které tlačí vnitřní emoce a strachy – ti jsou v současné době ve stavu energetického čištění a mají se věnovat svému osobnímu rozvoji. Čtvrtá: A ti, kteří už mají probuzení, kocovinu i očistu za sebou. Se starým paradigmatem (slovy Silvie, „s civilizací“) už nemají bojovat, protože tvoří základy nové 5D civilizace. Očišťují krajinu, probouzejí v ní nové technologie, spolupracují s bytostmi Země a se Zemí v jejím porodním procesu.
Kde by byl Segev? A kde jste vy?
K tématu NSO a skandálu Pegasus:
https://www.investigace.cz/vlady-spehovaly-spywarem-novinare-aktivisty-i-disidenty/
https://en.idi.org.il/articles/36077
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU: