MILÍ A MILÉ! Dnes se to zdá jako sen. Koncem července jsem odjela na měsíc do Izraele. Sama s batohem a plány. Svoje příhody při putování i setkávání s lidmi a přírodou jsem si zapisovala do deníku. Rozhodla jsem se s vámi o něj podělit:-) Nazvala jsem ho MENOPAUZÁLNÍ TRIP VE ČTYŘICETI STUPNÍCH CELSIA.
Deník s barevnými fotografiemi vychází jako raritka v listopadu v omezeném nákladu tři sta třicet tři kusů.
Pokud byste o něj měli zájem, napište mi: terezie.dubinova@oheladom.cz nebo do msg.
ZDE VÁM NABÍZÍM UKÁZKU JEDNOHO DNE.
SRPEN 3
Vstávám v osm a snídám jablko a mandle. Avišag odvádí chlapečka do školky. Pak se vrátí a bere mne na vlak. Jedu do Akka a tam čekám na autobus. Jsem na sebe pyšná, že jsem po letech pochopila a zvládla systém izraelské dopravy. Na zastávkách nejsou jízdní řády, vše je online, a musíte hodně mávat, aby vám autobus vůbec zastavil. Uvnitř si zase musíte zazvonit. Čas je přibližný, tím víc, čím dál je autobus od výchozí stanice. Ve srovnání s minulými lety je nyní ale dopravní síť hustá, autobusy jezdí i do vesnic a městeček, a řidiči jsou – no, nemůžu říct přímo milí, ale rozhodně příjemnější, než co si pamatuji ze svých prvních cest do Izraele. Jenže tehdy taky být řidičem autobusu bylo hodně rizikové povolání, takže se člověk jejich napjaté netrpělivosti ani nedivil.
Autobusu zamávám úspěšně, zastaví, a jedu do galilejských hor, do města mystiků – do Safedu. K obědu pražené arašídy. V Safedu pohodlně najdu skromné ubytování, v centru vedle Starého Města. Paní domácí je ortodoxní Židovka z Ameriky, ubytování je vybaveno pro praktikující návštěvníky. Svíce na přivítání šabatu, nádoba na rituální omývání rukou a žádná wifina. V knihovně jsou ale knihy z různých duchovních tradic, včetně bylinkářství nebo dýchání Wima Hofa. Vše vkusné, čisté.
Dělá mi moc dobře být sama.
Procházka na vrchol kopce Safedu – zbytky pevnosti, park a památník Židům padlým v boji o Safed roku 1948. Bylo jich hodně, všichni kolem dvaceti let. Safed bylo smíšené město, Arabů však bylo více a odcházející Britové jim přenechali zbraně a opevnění. Boje byly tvrdé.
Staré Město se rozkládá na úbočí kopce, nové se rozlézá i do sousedních kopců. Většina obyvatel je náboženská, ortodoxní. Je tu i hodně přistěhovalců z Ruska a Etiopie – státní strategie je usazovat je na tzv. periferii, v oblastech vzdálených od pobřežní tel-avivské aglomerace. Procházím se Starým Městem, miluji ty obchůdky s uměním, se šperky, s tradičními náboženskými předměty. Občas je oknem slyšet melodie modlitby či studia textů, ješiva (náboženská škola) je tu na každém kroku. Vždy jdu do komplexu starých domů, kde roste tak stopadesátiletý fíkovník, krásný strom. V patře je tkalcovna, kde ručně tkají vlnu, ze které dělají modlitební pláště. Ty prodávají v přízemí. Taky je tu Centrum kabaly. A super střešní výhled. Zjišťuji, že tu právě dělají nový bar. Škoda.
U tradičního jemenského občerstvení sedí asi dvanáctiletý klučina. Chasid v černém s blonďatými vlasy a peot ha-roš, nestříhanými vlasy vytvářejícími vlny podél tváře. Hraje na buben djembe a hraje výborně. Nějak mne to dojímá. Sedám si opodál a poslouchám. Po nějaké době kluk přestane hrát, vytáhne flétnu ney a začne hrát na ni. Nádherná melodie. Můj pocit je, že ho hudba zachraňuje. Prosím, Duchu, ať jeho rodina vidí a ctí jeho talent, ať mu ho umožní rozvíjet!
Safed je jedním ze čtyř měst, kde zůstalo židovské osídlení téměř nepřetržité. V šestnáctém století sem přišla vlna přistěhovalců vyhnaných ze Španělska a Portugalska, mezi nimi kabalisté Moše Cordovero a Izák Luria. Než přišli, byl populární názor, že utrpení exulantů je vlastně dobré, protože je známkou blížícího se příchodu Mesiáše. Ten program mučednictví… Ale Izák Luria přišel s tím, že vyhnanství je, jak by řekl Jung, universální archetyp, který je projevem narušení a disharmonie v samotném Božství. Je důsledkem roztržení ženské a mužské tváře Boha, Šechíny a Svatého, Budiž Požehnán. Luria je dodnes studován, z dnešního pohledu jsou mnohé jeho názory neuvěřitelně moderní.
Večer si čtu maily. Mail spolupracovnice Jakuba Šepse o jeho sebevraždě, dopis, který nechal na rozloučenou. Pamatuji si ho, když pracoval v jičínském íčku. Vždy milý, příjemný, ochotný. Jeho libereckého šéfa jsem bohužel znala taky, z doby, kdy pracoval na turnovském odboru školství. Taková škoda, že si Jakub neřekl o pomoc. Nebo že se na tu práci prostě nevysral. Jeho duše ať najde klid.
Zvláštní, že po vpravdě katarzním Jakubově dopisu najdu v poště novou meditaci Marka Pogačnika, která je vlastně o znásilnění duše. „V důsledku znásilnění ženské přirozenosti je hluboce zraněna samotná mužská matrice lidské bytosti. Aby toto zranění zůstalo v tajnosti, nedávno vyvinuli kult umělé inteligence. Muži se snaží popřít toto zranění a uniknout mu tím, že se skryjí za roboty, které sestrojují. K uzdravení pokřiveného a destruktivního mužského aspektu lidské matrice je potřeba vymazat kódy, které umožnily znásilňování jeho ženského pólu. Přiveďte mužský aspekt do prostoru svého srdce a poskytněte mu útěchu a bezpečí. Váš ženský aspekt odpustí manipulaci svému mužskému bratrovi. Nyní se mužský aspekt ve vás převrátí hlavou dolů a sklouzne hluboko k jádru Země. Plynutím v těle Gaie se falešný kód vymaže a promění se v prvotní prach, z něhož byl vytvořen. Mužský princip plachtí vzhůru a vrací se na povrch Gaie, nyní očištěný v matrici lidské bytosti, aby umožnil obnovit rovnováhu mezi ženským a mužským principem. Prociťte obnovenou rovnováhu v hloubce sebe sama….“
Fyzicky cítím, jak meditace jde až někam do prostoru za mé srdce, do nějakých hlubších vrstev, které nedokážu popsat.
Foto: obchod s keramikou ve smíšeném židovsko-arabském městě Jaffa u Tel Avivu.
Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.
K TÉMATU NA TOMTO WEBU:
Kniha, která může být: Svoboda jít s Bohem : rozhovory s Josefem Kordíkem