Marko Pogačnik: Tvořme kulturu Gaii

Milí a milé, srdečně doporučuji novou knihu Marka Pogačnika „Tvořme kulturu Gaii: vize a praktická cvičení“. V dnešní době za mne ten nejmoudřejší návod na proplutí bouřlivých transformačních vod. Knihu lze objednat u Ivety Šugárkové (iveta.sugarkova@gmail.com). Nabízím jednu kapitolu jako ochutnávku, abyste – kdo neznáte – nahlédli jedinečný Markův styl hlubokého vhledu,  práce se sny, naladění na Zemi, daru slova a srozumitelného vysvětlení a propojení našich funkcí: citlivosti i intelektu, laskavosti i odvahy, aniž bychom byli ovládáni pouze racionální myslí.

PŘÍBĚH PROMĚNY ZEMĚ (str. 18-22)

Obnovené geomantické vědění v kombinaci s rozšířeným vnímáním mi poodhalily tajemství, ke kterému má v současnosti stále ještě málokdo přístup – a totiž to, že Země v současné době prochází fází intenzivní vnitřní proměny. Nemluvím o oněch takzvaných klimatických změnách, nýbrž o mnohem hlubším procesu transformace Gaii, kde jsou změny klimatu pouze jedním z následků.

To, že Gaia se připravuje na sérii dramatických proměn, jsem pochopil díky nadmíru jasnému snu, který se mi zdál 1.února 1980 v Ženevě. Byl jsem na návštěvě u svého dnes již zesnulého přítele Austina Arnolda, který působil jako britský diplomat v OSN. Sen měl čtyři části. V první z nich mi bylo řečeno, že přichází změna tak komplexní, že se dotkne všech aspektů života na Zemi.

1.část snu: Procházím se se svým přítelem po břehu jezera a sledujeme kachny a labutě, jak se pohupují mezi vlnami. Z ničeho nic vidím, jak nebe potemní a mraky ztěžknou. Jako předzvěst mohutné bouře do jezera uhodí blesk.

2.část snu: Jsem zaveden do jeskyně pod zemským povrchem, která je osvětlena záplavou zlatého světla. Najednou se vyděsím, když můj zrak spočine na chlapci, který bezvládně leží na zemi. Přes levou stranu jeho těla teče ledová voda, takže dost mořná umrzne. Zvednu ho a přitisknu ke své hrudi. Volám: „Kde jsou jeho rodiče? Potřebuje pomoct!“

Druhá část mi ukázala, že změny probíhající uvnitř Země budou mít za následek nebezpečný nedostatek životní energie na naší rovině existence. Nějaká zatím neznámá kosmická událost či proces způsobí vyzvednutí proudu života na jinou frekvenční rovinu. Pokud lidstvo změnu nerozpozná, nebudeme schopni se přizpůsobit novým podmínkám, a ztratíme tím pádem napojení na síť životní energie, což je nezbytný předpoklad k tomu, abychom mohli existovat jako vtělené bytosti. Lidská rasa by se následně ocitla v nebezpečí vyhynutí, a to i přesto, že planeta by oplývala čerstvou, vysoce kvalitní životní energií.

Poselství bylo jasné. Abychom se vyhnuli nebezpečí, které nadcházející proměny Země provází, musíme znovu získat citlivost, díky níž se můžeme spojit s vědomím Gaii. Toto spojení by aktivovalo „antény“ potřebné k naladění se na novou úroveň existence a umožnilo by nám vydat se po této neznámé cestě bez zaváhání.

Tato druhá část snu mě inspirovala k tomu, abych se začal věnovat geomantii a znovuobjevil zapomenuté znalosti o multidimenzionální povaze naší domovské planety. Brzy jsem si však uvědomil, že spojení s vnitřním životem Země je nejen ztracené, ale i silně zatížené traumaty a bloky. Dlouhá tisíciletí vykořisťování Země jako objektu lidské nadvlády a chamtivosti způsobila hluboká zranění, která nám nedovolují znovu se s Gaiou spojit a naladit se na proces její transformace. Proto bylo nutné geomantickou práci s krajinou a místy doplnit o to, co poněkud nevhodně nazýváme léčení Země. Záměrem není Zemi léčit, ale transformovat traumata a odstranit blokády, které na zemském těle zanechala slepá lidská agrese.

3.část snu: Já a můj přítel jsme v tmavém úkrytu a sledujeme, co se děje v přilehlé, jasně osvětelné chodbě. Vidíme, jak chodbou prochází skupinka žen, které rukama před hrudí vytvářejí určité gesto. To se nám však nedaří jasně rozpoznat, protože ženy pomocí složitého gesta uvádějí do pohybu jakési malé devocionální předměty.

Třetí část mého ženevského snu se týká zásadních změn, které je nutné uskutečnit v lidské psychice, abychom byli na blížící se proces transformace Země dobře připraveni. Vyjadřuje zároveň kritiku takzvaných spirituálních hnutí New Age, jejichž cílem bylo rozvíjet duchovní praktiky, zvyšovat úroveň vědomí a vzbuzovat láskyplný postoj k bližním. Chyběla jim však kvalita uzemnění, bezprostřední spojení s Gaiou a také uznání vlastní elementární identity a místa, které člověk zaujímá v matrici života na Zemi.

4.část snu: Zatímco chodbou zvolna odcházejí pryč, jedna mladá žena ze skupiny se otočí a přiběhne ke vchodu do našeho úkrytu. Aniž by si všímala naší přítomnosti, zvedne si tuniku vysoko nad ramena a stojí před námi nahá v celé své kráse. Pak jediným zřetelným pohybem udělá gesto, které jsme před tím, když jsme viděli procházet skupinu, nebyli schopni rozpoznat. Ukazováček sune středem trupu od podbřišku mezi ňadra. Pak nechá tuniku zase spadnout a rozběhne se zpět za ostatními.

Léta jsem se snažil o správný výklad této poslední části. Jeden aspekt je zřejmý. Jsme vybízeni k tomu, abychom svůj vztah ke Gai a jejím elementárním světům pozvedli na vyšší úroveň vědomí, vyznačující se vztahem od srdce k srdci. Oblast břicha představuje Gaiu jako Matku všeho živého – vyživuje nás, obléká a inspiruje k růstu a rozšiřování našich talentů. Vztah propojený se srdcem, který žena na svém těle demonstrovala, je vztahem založeným na spolupráci. Lidstvo by mělo otevřít své srdce a sdílet s Gaiou i jejím elementárním světem odpovědnost za úspěšný kvantový skok našeho společného světa na novou evoluční úroveň.

Další posun v procesu proměny Země se udál neočekávaně o osmnáct let později. Zprávu o něm jsem znovu obdržel ve snu, tentokrát doma 4. listopadu 1997.

Pobíhám sem a tam v davu lidí, kteří jsou ponořeni do svých myšlenek a starostí a kteří v nejrůznějších směrech přecházejí rozlehlé náměstí. Bez ustání ze všech sil křičím a opakuji jedinou větu, na kterou nikdo nereaguje. Nikdo si mě ani nevšimne. „Stále ještě věříme, že skutečnost zůstává taková, jaká byla vždycky, ale to už není pravda – to , co vidíte, je pouhá vzpomínka!“ Křičím ta slova stále hlasitěji, až mě zvuk vlastního hlasu probudí.

Šokován naléhavostí, kterou mi sen zprostředkoval, jsem vyskočil z postele a vyběhl ven, abych zkontroloval vyzařování Země. Zde mě čekalo další překvapení. Vyzařování Země, které znám ze své geomantické práce, se obrátilo vzhůru nohama! Místo aby stoupalo až do výše mých ramen, obrátilo se o 180 stupňů a zasahovalo až do těla Země.

Když jsem si spojil svá geomantická zjištění s obrazy ze snu, dospěl jsem k závěru, že Země nyní existuje ve dvou tělech, která do sebe nezapadají. Lidé se obecně stále vztahují ke starému tělu, které však pro Gaiu a její elementární světy už neexistuje. Přetrvává pouze jako zdání ve vzpomínkách lidských bytostí, které jim pomáhají udržovat jejich osobní elementární a duchovní pomocníci. Její druhé, nové tělo existuje v hlubší dimenzi kosmické reality a má již zcela jiný charakter. Lidstvo, uvězněné v mentálních strukturách racionální mysli, jej ovšem nedokáže vnímat, a proto se nadále drží staré Země, která již nemá budoucnost.

Cítil jsem etickou zodpovědnost přinést poselství o zrození nové Země k ostatním lidem – i když mě sen varoval, že se u mých bližních může setkat s nulovým pochopením. Během následujících 22 let, kdy jsem pozoroval poměrně rychlé proměny v těle Země a ve vědomí Gaii, jsem napsal řadu knih a uspořádal nespočet přednášek a seminářů po celém světě, abych o příběhu proměn Země šířil aktuální informace. Našel jsem mnoho jednotlivců, kteří projevili zájem, ale veřejná odezva stále chybí.

Vědecká interpretace, že život na Zemi je v ohrožení kvůli klimatickým změnám, směřuje veřejné a politické povědomí (a odpovídající tok financí) špatným směrem. Veškeré úsilí směřuje k zachování staré Země, kterou Gaia a její tvůrčí síly již nepodporují. Zdá se, že ona takzvaná zelená politika je vedena strachem ze změn, které přicházejí z oblastí života, jež racionální mysl považuje za neexistující.

Druhým zdrojem strachu je pak určitě to, že ačkoli si toho běžně nejsme vědomi, dobře víme, že změny na Zemi vyžadují, aby každý jednotlivec prošel zásadním transmutačním procesem, změnil své mentální vzorce, psychické postoje, sociální vztahy…. Zdá se nám snazší zůstat takoví, jací jsme, navzdory přibývajícím přírodním katastrofám a pandemiím, které denně zažíváme. A přitom řešení je jednoduché: naslouchat zvuku kosmického procesu, který následuje Gaia a celé její stvoření.

………………

(zdůraznění v textu TD)

Marko Pogačnik: Tvořme kulturu Gaii. Vize a praktická cvičení.
Přeložili Jan Bružeňák a Bohumil Macháček
Jazyková úprava: Iveta Šugárková a Růžena Hníková
Vydala Gea_Kultura 2024.

Texty zveřejněné na webu www.oheladom.cz jsou autorskými texty a překlady PhDr. Terezie Dubinové. Bez vědomí autorky a jejího psaného svolení je nelze kopírovat a přebírat na svůj web. Sdílení na FB s plným odkazem je v pořádku. Pokud  chcete texty publikovat na svém webu, dejte autorce na vědomí na mailové adrese terezie.dubinova@oheladom.cz . Děkuji.

K TÉMATU NA TOMTO WEBU: 

Země ví, co dělat. A my?

Proměny Země a mytická pravda

MARKO POGAČNIK Práce pro Gaiu v Jeruzalémě

MARKO POGAČNIK O IZRAELI/PALESTINĚ

Ana Pogačnik: Být dnes člověkem. Rozhovor s duší mojí sestry Ajry.

Pokud se vám tento obsah líbí, můžete ho sdílet se svými přáteli

Napsat komentář