Warning: number_format() expects parameter 1 to be float, string given in /pub/dubintwa/oheladom.cz/web/www/wp-includes/functions.php on line 221
Replies to “Ostatní”
Toto je opravdu velmi důležité a moc si přeji aby se podobné informace šířily co nejrychleji. Mé dceři je nyní 5 let, tak věřím že její přechod bude přirozený a radostný. Katka
[…] příběhem“ psaným pro Evu Labusovou a časopis Děti a my (lze si přečíst na mém webu). Když byl dcerce rok, přestěhovali jsme se na malé město a já záhy opět otěhotněla. […]
díky za krásný příběh. zasáhla mě hlavně pasáž o mlčících ženách Vašeho (a určitě nejen Vašeho) rodu. Zrovna dnes jsem strávila den s několika kamarády, které vídám poměrně vzácně. řeč přišla i na těhotnění a rození, na jeho přirozenost, roli psychiky a spoustu dalších věcí. Mezi přítomným jsem s jedním zdárně proběhnuvším a navzdory nemocničnímu prostředí přiměřeně až dobře prožitým i zpracovaným porodem byla za "odborníka". Mluvili jsme a mluvili, a já si na konci dne připadala jako neuvěřitelný žvanil, který na ostatní sobecky sype "svoje" téma. Sama pro sebe jsem věc uzavřela s tím, že to snad hokám jednou přijde vhod, a že já bych bývala byla ráda, kdyby mi někdo podobné věci řekl dřív, než jsem je sama zažívala. Všechny moje ženy nicméně taky mlčely. Naštěstí jsem s mystikou světa a žití obecně i s živočišností vlastního těla měla určité nemalé zkušenosti už z dřívějška, a tím pádem jsem zlehka tušila, k čemu celá věc směřuje. Porody jsou neuvěřitelně důležitá a v naší společnosti neuvěřitelně podceňovaná stránka člověčího bytí, a je moc moc dobře, že si to aspoň někdo uvědomuje, potažmo šíří takový náhled dál. Díky Vám i spoustě dalších "aktivistek", díky kterým může ten, kdo hledá, najít něco zajímavých informací, a díky kterým se posouvají i měřítka většinové společnosti, takže dnes už není v porodnicích až takový problém to, co před patnácti dvaceti lety určitě problémem bylo.
Terezie, to je moc krásně napsáno. Samotný intelekt je jako být ve vězení těla oproštěného od hlubokých prožitků, ovšem pouze tělesné prožitky bez intelektu nás také nikam neposunou. Propojit intelekt s tělem považuji za vrchol našeho bytí a bohužel není všem dopřán stejnou mírou. Na druhé straně, všichni máme možnosti a velký potenciál se o to snažit, prohlubovat a zkoumat. Tak přeji všem, aby nacházeli chut. Zdraví Rena
Děkuji ti milá Terezko za tvůj článek a těším se na =cink =, až přijde,a věřím, že to bude brzy i ke mně.Velký pátek byl hodně silný a díky němu nám bylo umožněno posunout se o kousek dál na naší cestě. Objímám tě. S láskou Božena.
Děkuji všem za ohlasy. Ano, zvědomit, poznat a naučit se žít všechny naše dary – city a emoce, intelekt, smyslové vnímání i intuici, to je cesta k celistvosti a autentickému životu. Je to těžký, ale krásný proces a všem nám přeji, aby nám přinášel radost… Ze srdce zdraví Tereza
Milá Terezko, děkuji Ti za to psaní a za tu službu pro nás – že jsi to prožila a pak formulovala a zveřejnila – a my teď můžem sdílet a otevřít si to, co je na stejné vlně. Mě na "velký pátek" tělo přimělo zase si lehnout a poslouchat ho, jak strašně kašle (dusí se strachem), přetéká rýmou (nevyplakanými slzami) a bolest obcuje v krku (všechna ta uvězněná slova…). Naštěstí je vždycky pomoc zaklíčovaná v té situaci, o kterou jde… 🙂 Naštěstí je možné se svému tělu důvěřovat a díky této důvěře obnovovat i důvěru – tu velkou, hlavní, … Regenerující procesy fungují rychle, mocně a nekopromisně jako to právě probíhající jaro venku – jen se naučit jim nebránit právě těmi starými, už nefunkčními programy…. Samozřejmě, že se učím různě šílenými pokusy, omyly, chybami, …. Samozřejmě jsem to v tom laskavém léčebném klidu a míru nedoležela a tento týden znovu zalehla už s "pokročilejší depeší moudrého těla" – už jen se zánětem dutin :)))))) chá chá!!!! Takže, milé dámy, držím nám všem palce. Jak říká jeden z mých velkých učitelů prof. Vyskočil: "Chyba je nejlepší příležitost k učení". Přeji nám všem hodně radosti na té klopátavé cestě – hodně radosti ze samotného faktu, že jsme aspoň na té cestě 🙂 Hodně radosti, důvěry a lásky! Ajka
Strašně moc děkuji Terezko, myslela jsem,že jsem nějaký podivín,že cítím jinak než ostatní a cítila se osamělá. Teď se cítím,jako bych měla sestry. Tvé stránky jsem nalezla náhodou,ale náhoda to určitě nebyla…Děkuji…Dana
Děkuji, Terezie, za pěkný a výstižný článek. Všichni, jak muži, tak ženy máme na sobě dost práce. Často děláme tu chybu, že se soustředíme jen na jednu složku naší bytosti, ať již mužskou nebo ženskou. A tu druhou pomíjíme a nebo ani nevíme, že v nás existuje.
A ještě častěji děláme chybu, že upřednostníme Ducha nad Hmotou (nebo naopak). Naším cílem by však měla být harmonie a spolupráce mezi mužskou a ženskou polaritou.
Na Vaší pondělní přednášce o Písni písní měla zaznít následující slova, ale nezazněla. 🙁
V Chaosu víru,
prokažme Víru.
Láska v něm ukrytá,
jak růže rozkvétá.
Děkuji Terezko,
Tvé postřehy mě přiměly podívat se také na Sněhurku a lovce,i když bych jinak na ni do kina nešla,protože jsem hollywoodským ztvárněním klasických pohádek v posledních letech spíš znechucena.Četla jsem knížku Ženy,které běhaly s vlky a tak jsem rozuměla možná trochu hlouběji tvému hodnocení. Všechny postřehy jsou pravdivé,ale mám pocit,že se je snažíme vidět tam,kde nám je vlkádá označení "pohádka". Po shlédnutí filmu jsem se pokusila najít pro toto dílo kategorii a vyšlo mi komerční – akčně dobrodružné fantazy . Myslím,že se o pohádku ve skutečnosti nejedná,že jde o film,který měl splnit několik požadavků:
-obsazení oblíbené herečky z úpírské ságy/ která se mi velmi líbila /
-akční a efektní scény typu – Pán prstenů,Harry Potter,Stmívání a postřehla jsem i Avatara /opět všechny tyto filmy považuji za zdařilé a hodně sdělné/
-měla to být "Sněhurka"
A tak na kostru Sněhurky navěsili všechny tyto moderní,oblíbené a komerčně úspěšné šaty…a vzniklo to,co muselo,lákavá figurína z výlohy,která ale nemá svaly,krev…je prázdná…
Stejný pocit mám z královny-ta je opravdu živá a velmi dobrá.
Také jsem si musela uvědomit a prožít soupeření s dospívající mladou dcerou a závist,vůči jejím možnostem voleb,svobody,otevřené budoucnosti…
Obraz jelena v Útočišti je krásný sám o sobě a zanechává větší dojem než zbytek filmu.
Už se těším na druhou ze Sněhurek.
Krásné světlé letní dny Dana
Děkuji za nádherný článek. Zrovna včera jsem si prošla stejnou situací se svým mužem a ačkoliv jsem se hodně snažila nechat ten program křivdy a pomsty u svých předkyň a jít jinou novou cestou, stále jsem cítila pachuť zrady a vzteku. To se při čtení článku rozplynulo a vyléčilo. Můžu jít dál. Děkuji.
Ano,i já jsem čekala změnu. Změnu v myšlení lidí,v lidskost a rozum a přijetí reality bez ideologických fanatismů. Pak jsem si přečetla komentáře v diskusi k šotu 18.leden-Den,kdy povstalo Waršavké gheto-na Seznamu. A zjistila jsem,že v myšlení lidí se od roku 1941 nezměnilo vůbec nic. Myšlení lidí kolem nás,jako by se zaseklo v nějaké smyčce neznámého data,jistě ještě dříve než v roce 1… Hlasitá malost lidsta je vyvažována moudrostí tiché menšiny-kdo ale stojí na místech,odkud je možné ovlivňovat svět? Ti, jež je hodně slyšet a vidět…
Kéž by rok 2013 byl rokem naslouchání tichosti, ozvěnám v duši a přijímáním světla místo televizních šotů…
Dobrý den, právě že změna není o změně myšlení. Popravdě si myslím že jsme se už namysleli dost. Nyní to nemá být změna myšlení ale změna v tom smyslu, že budeme poslouchat své srdce. Abychom to mphli účinně dělat, máme se zbavit všech strachů a negativity. Tím že každý přijmeme své stíny duše a otevřeme se naší intuitivní stráce, tím se nám otevře srdeční čakra a budeme moci s láskou měnit nejen sebe, ale i svoje okolí.
Cituji z knihy ,,Temná stránka hledačů světla,, autorka Debbie Fordová
,,My jsme ve světě a svět je uvnitř nás. Každý z nás je nositelem každé existující lidské vlastnosti. Není nic, co vidíme či cítíme, co bychom nebyli, a účelem naší cesty je vrátit nás k této celistvosti. To co neovládáme, ovládá nás. Řada z nás tráví až příliš mnoho času za honbou za světlem, místo kterého nalézají stále větší tmu. člověk se nestane osvíceným jen proto, že si představuje obraz světla," říká Jung, ,,ale tím, že přiměje tmu k vědomí.,, Konec citátu Tam všem přeji úspěšný návrat k sobě!
Ano. Jedinou nadějí je, že ta tichá menšina bude nabývat na síle – nové síle, té, která vládne s láskou a moudrostí sama sobě na prvním místě. Svět se štěpí, rozpadá, mnoho lidí zůstane v tom starém. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Tak jako bylo svobodným rozhodnutím obránců varšavského ghetta zemřít jako hrdí lidé. Nepropadejme pocitu, že jinak to nejde. Věřím, že jde. Úsměv a díky za komentář…
Musím říct, že já jsem jak Inelie říká seděla a čekala s popcornem v ruce co se bude dít ale v naprostém klidu, možná proto že nějakým záhadným způsobem podkávám samé "probuzené" a je to velmi příjemný zážitek , všichni jsou tiší a mluví jen s také probuzenými, pracuji v ordinaci a denně se setkávám s desítkami lidí, snažím s o "osvětu" občas jen tak zlehka navážu hovor o situaci ve světě a mezilidckých vztazích probuzených je hodně ale nějak ti správně probuzení jsou probuzení spíš sami pro sebe myslím, že ted je fáze spracovat tyto myšlenky a city sami v sobě zcela individuálně a až tento proces každý znás ve svém nitru završí, odhodlaně půjde se svou už "napravenou realitou" do světa mezi lidi myslím že rok 2017 je velmi realný na to, kdy si lidé budou navzájem a zcela otevřeně o nutnosti posunu reality každého znás říkat. Jsem velký optimista a jsem z lidí nadšená a pyšná na nás jak hezky to zvládáme JDE NÁM TO!!!!
Díky za komentáře.
Dnes jsem při četbě rozhovoru se spisovatelkou Petrou Hůlovou (Magazín LN 42/2012) narazila na jinými slovy stejně vysvětlený dopad četby příběhu na čtenáře, jak jej popisuji v posledním odstavci. Cituji Petru Hůlovou odpovídající na otázku "Kdo je Váš čtenář?" : "Nechci znít mentorsky ani nafoukaně, ale asi někdo, kdo nečte jen proto, aby si zkrátil čas, ale aby se třeba s něčím v sobě sám utkal, otevřel si nové dveře někam, kde dosud nebyl…."
Hledáme-li usilovně světlo, kdo potom přijme naši tmu? Jsme ozářeni možná natolik schopnostmi světla, že jsme zcela přehlédli, že se jen stáváme nástrojem pomocí něhož jeden princip utlačuje ten druhý. Nikoliv integruje. Naše temné já, nazývejme to jakkoliv, je naše. A když se jej vzdáme vzdáváme se jej pouze naší myslí. Ale nemůžeme se ho vzdát z podstaty věci. V naší podstatě zůstává zakotveno. A pokud mu nedáme jeho prostor, přijde sám a zabere si jej stejně. Ale jinak než by se nám líbilo. Zdaleka nejvýznamnější příčinou selhání náboženství a to jak většinových tak i těch tzv. Osobních se však jeví fakt, že většina těchto nauk obsahuje systémovou chybu. Tzv. duchovní nauky, ty, které vznikly před i po příchodu Ježíše, včetně věrouky římskokatolické církve, se z jistých praktických důvodů přiklonily k jedné polaritě, prošlapávajíce tzv. bílé stezky. Tím začaly sloužil více temné polaritě, nebo chcete-li kdo, peklu. Mechanismus této služby je následující: na začátku jsou nerealistické požadavky na čistotu, bezúhonnost, askezi atd., které prakticky nelze splnit. Jestliže subjekt podlehne výčitkám, že tyto požadavky nesplnil, má zaděláno na prohloubení duševních poruch – tj. má důvod potlačovat a projektovat svoje "hříchy." Jestliže ale subjekt tyto podmínky splní, začne se rychle vnitřně čistit tak, že přestane být kompatibilní s temnou polaritou, která ho opustí ještě v době, kdy v jeho duševním životě převládá subjektivita v podobě sebeuvědomění, tedy zdokonalená forma jáství, nad vědomím. A tato temná polarita, jakožto shluk působivých elektromagnetických kvant, nejen že nese sebeuvědomění dotyčného subjektu, ale rovněž formu člověka a ono jáství, neboť z něj, z jeho jednoty povstala. Ale v době, kdy se tak stane, subjekt zpravidla ještě nemá zbystřené smysly za hranice viditelného spektra záření, a proto toto oddělení nebo odtělení temné polarity nezaznamená. Pokud je vybaven smysly schopnými tuto událost vnímat a zaznamená ji, vysvětluje si ji jinak. Později se s tímto svým výtvorem setká, aniž ví, že je jeho výtvorem, a jako objektivně čistý člověk s ním začne bojovat. Takto i ti nejlepší vytvářely démony a ne vždy jim svitlo, že bojují sami se sebou. Není bez zajímavosti, že podobným způsobem vznikají ty nejvážnější duševní poruchy. Tedy: podobným, nikoli stejným. Zpravidla mají sexuální kontext – člověk nepřijal skutečnost, že je biologický druh, a potlačuje živočišnou přirozenost. Tím vytváří stín, doslova shluk temnoty, který mu přerůstá přes hlavu, neboť tento shluk doma není vítán, je vytlačován. A je vytlačován pozorností, kterou je skrze toto vytlačování také soustavně živen. Nepříjemné stavy nikdo nechce – je třeba je vyloučit. Že mají svoje subjektivní příčiny, to raději nikdo nechce vědět. To je první etapa poruchy, vyznačující se depresemi a nešťastnými stavy. Čím více bylo potlačování a projekce, tím jsem nešťastnější. A tím více léku na uklidnění beru. Spotřeba těchto preparátů je nyní v ČR na nejvyšší úrovni v EU na hlavu. Následuje druhá etapa, kdy se tento shluk temnoty jako souhrn negativ, který mé já nepovažuje za svůj – ono je přece čisté jak padlý sníh, to ti druzí jsou ti špatní – za stálého potlačování oddělí a personifikuje. A protože se musí něčím živit, napadá a vysává svého stvořitele a ovládá ho obvykle z podvědomé a nevědomé úrovně nutkáním, ale také z úrovně vědomé skrze vnuknutí, našeptávání apod. Tato druhá etapa se projevuje rozštěpením osobnosti a podle akcentů na různá specifika hovoříme o různých typech schizofrenií, které jsou obvykle provázeny paranoidními stavy podle toho, jak často je člověk svým temným výtvorem napadán a podněcován. Ve smyslu projekce a potlačování určují psychózy a demence nejtěžší subjektivní pochybení v genealogické větvi pacienta. A ponaučení? Žít tak, aby nebylo co potlačovat a projektovat.
Děkuji za Váš článek, z Izraele jsem se vrátila 7. března, byl pro mě milou připomínkou cesty autobusem z Jeruzalému do Eilatu, završenou pozorováním delfínů, kvůli kterým jsem si do Eilatu jela. I když – upřímně Vás obdivuji, protože já jsem v Eilatu strávila i další noc a cestu zpět (tentokrát do Tel Aviu) jsem podnikla až další den.
Nádhera, nádhera, nádhera!!! Moje pocity, myšlenky, aktuální temata zhmotněné a pěkně srovnané. A je tam všechno, o čem to tu vlastně je. (…dokonce i to, proč jsem opustila akademický svět… 🙂 Příjemné a povzbudivé čtení na nedělní večer. Díky Terezo 🙂
Terezie, to je nádherný kousek knihy, děkuji za překlad… tohle cítím léta a konečně jsem si dovolila opustit roli návrhářky a být mentorem žen, učit je vnímat svou velkou krásnou vnitřní sílu. Díky. Tohle jsem si potřebovala přečíst. Tento článek mi mluví z duše. 🙂
Ahoj,
To je nadhera. Nevedel jsem, ze takova kniha existuje. Citim v srdci presne to co je popisovano. Moc dekuji, je to krasne, hluboke a uzasne.
Takto ziju se svou partnerkou a podporuji jeji zenskou silu. Citim hlubokou lasku, uctu a respekt.
Dekuji a mam vas zeny moc rad.
Marek
Je to nádhera…. i slzy mi ukáply…. a Marku Dvořáku – Váš komentář mě dostal, cítím ,že je naprosto upřímný a nádherný… díky za poznání, že takových mužů je ještě dost.. 🙂
Krásný den všem, děkuji za komentáře. Na knihu jsem narazila "náhodou" a hned si ji koupila. Je to hodně zajímavé vyprávění o energetické nápravě pokřivené posvátné geometrie z vychýleného mocensky patriarchálního stavu do rovnovážného stavu (viz. další překlady), tak, aby mohlo dojít k vzestupu vědomí Země a tím i vědomí našeho. Lucia zastupuje ženu – bojovnici, pracuje ve trojici s přítelkyněmi, které představují ženu – vizionářku a ženu – Lásku (tj. pevný bod, který práci "ukotvuje"). Léčení ženské polarity světa je víc než jen o fyzických mužích a ženách – ti jsou až posledním článkem… Zdraví Tereza
děkuji za inspirující filmové tipy i čtení. Možná ve správnou chvíli (na úplněk a v pátek 13), připojuji tip na film Faunův labyrint, úžasný a pro mě silný snímek propojující svět mystiky a svět Duše se světem reálným, zde v drsných kulisách 2. světové války ve Španělsku. Oba světy se potkávají v postavě dívky Ofélie, která musí znovunalézt svou pravou podstatu, aby se mohla vrátit Domů… Zážitek umocňuje i jímavá hudba nahraná českým orchestrem. http://www.csfd.cz/film/221638-faunuv-labyrint/
Velmi užitečný článek, možná bych si dovolila upozornit na genderový aspekt celého problému. Zachytila jsem, že v Brně nacvičili divadlo o válce, mužích, kteří ji vedou a ženách, které nesouhlasí a odvetou odmítají sex.
Děkuji za všechny reakce, na webu i v mailech. Z nejnovějších zpráv doporučuji: http://www.jpost.com/Operation-Protective-Edge/Gaza-reporters-tweets-Hamas-using-human-shields-368689
(…aneb co se děje zahraničním novinářům v Gaze, když chtějí informovat pravdivě o tom, co zažívají a vidí na vlastní oči…) http://www.bbc.com/news/world-middle-east-28430298
(…článek izraelského odborníka na tunely v Gaze. Konečně na BBC něco ke čtení. ) http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4543634,00.html
(…zatímco obyvatelstvo Gazy žije na hranici chudoby, velení Hamasu se umí o sebe postarat.)
S velkou úzkostí sleduji snahy v Evropě žijících muslimů démonizovat Izrael, demonstrace plné násilí a agresivity a bezradnost státu a policie (Francie, VB, Německo). V Rakousku byl napaden hostující fotbalový tým z Izraele Makkabi Haifa. Čas na připomenutí evropských hodnot klidného soužití a konsensivního řešení. Někdo by to měl těm horkým hlavám důrazně připomenout, pokud tu chtějí žít.
Krásne napísané. A vynára sa mi k tomu doplnenie: Falošné udelovanie významu aj všetkým spirituálnym, náboženským a kultúrnym systémom. Židovstvo, Kresťanstvo, Ateizmus, Budhizmus, New Ageizmus akýkolvek „Izmus“- opať len „významnosti“ a „dôležitosti“, ktoré nás viažu k dôležitosti „Izmu“ alebo“ Neizmu“ a odkláňajú nás od spojenia so Silou a pravdivým prežívaním našej autentickej momentálnej skúsenosti. A čo z toho? Konflikty (myšlienkové aj materiálne, fyzické) v boji za Doležitosť Izmu a Neizmu a správnejšieho Izmu …
Nebýt do hezkých postřehů z místa a vcelku logického a rozumného uvažování nabaleno tolik balastu, tak to mohlo být i super. Po astrologii (tohle je opravdu perla: „Je náhodou, že Židům vládnou Pluto, Saturn a Uran?“), vibracích a čakrách a troše toho náboženského mysticizmu jste zapomněla ještě přibalit kousek homeopatie a bylo by to komplet. Je zajímavé, že zdůrazňujete PRAVDIVOU SEBEREFLEXI a přitom nejste schopna sama sobě schopna odlišit rozumné věci co fungují od blábolů a mícháte to dohromady.
Píšeš vraj Gaza je demografickou explóziou preťažené územie, ale to sú len hlúpe keci, lebo tá tlačenica tam vznikla práve preto, že izraelské svine kradnú palestíncom územia, vytláčajú ich a ničia ich obydlia na stále väčšom území. Naopak, židia sa množia geometrickým radom ako odporný hmyz, veď
55 rokov po vzniku štátu Izrael dosahol počet jeho obyvateľov 6.7 miliónov. V dobe vzniku štátu v roku 1948 čítalo obyvateľstvo krajiny (Židia i Nežidia) 806 tisíc ľudí, čiže za 55 rokov vzrástol počet obyvateľov Izraela osemkrát – a za takúto dobu to nemá obdoby v žiadnej inej krajine.
No keď budú všetci izraelský vojnoví zločinci postavený pred medzinárodný tribunál a spravodlivo popravený, tak tam vznikne asi takmer čisto arabský štát. Za skúsenosťami so židmi netreba chodiť do Izraela. Ak by sme v našej literatúre hľadali zmienky o Židoch, našli by sme ich pod rôznymi menami. Bradáči, „šólemovia“, „icíkovia“, potomkovia Abraháma, ale aj lišiaci, lasice, pijavice, židáci a smradúsi – toto všetko boli prezývky, ktorými ich obdaroval slovenský ľud. Vychádzali z typických rysov a vlastností, židov. Pomenovanie bradáč je jasné. Vychádzalo z výzoru ortodoxného Žida, ku ktorému neodmysliteľne patrila dlhá brada s pajesmi. Prezývky šólem a icík (Izák) alebo pomenovanie potomkovia Abraháma súviseli s biblickými motívmi a s typickými židovskými menami. Mená s pejoratívnym podtónom – židák, lišiak, lasica, pijavica – vyplývali z negatívnych javov, ktoré sa vyskytovali u mnohých Židov. Išlo najmä o úžeru, priekupníctvo a finančné podvody. Slovo žid sa miestami dokonca používalo ako synonymum k slovu úžerník. V takomto význame sa dostalo aj do Bernolákovho Slowára. Pomenovanie smradúsi získali vďaka svojmu spôsobu života. Už etnograf Ján Čaplovič o Židoch napísal, že sa živia veľmi zle, ba horšie ako Cigáni. Ich základnou obživou mala byť cibuľa, voda a pálenka. Pálenku však sami nekonzumovali, ale pálili ju vo svojich domoch, odkiaľ vraj vychádzal ohromný smrad, a predávali ju v krčmách, ktoré Čaplovič, ale aj ďalší označili za veľmi nekvalitné. Ján Kollár sa pri jednej zo svojich ciest sťažoval, že sa nemohli nikde poriadne najesť, lebo v krčmách boli všade iba špinaví Židia. Rovnako aj Jozef Miloslav Hurban v súvislosti so Židmi často spomínal štipľavý cesnakový zápach.
Príčinu negatívneho vnímania možno hľadať v tom, že slovenské obyvateľstvo sa živilo prevažne ťažkou manuálnou prácou na poli, čo bolo v protiklade so spôsobom života väčšiny Židov, ktorí si živobytie zabezpečovali, priekupníctvom, pálením alkoholu a úžerou. Práve priekupníctvo a úžera spôsobili, že im okolité obyvateľstvo nadávalo do pijavíc, ktoré žijú z práce iných, sami nevytvárajú žiadne hodnoty a iba presúvajú peniaze. Je známe, že Mária Terézia Židov neznášala, preto pokračovala v šľapajach svojho otca Karola, ktorý zaviedol zákon umožňujúci oženiť sa v rakúskych krajinách iba jednému synovi z každej židovskej rodiny (numerus clausus). Ostatní, ak sa chceli oženiť, museli odísť. Ich najčastejšou destináciou bolo Uhorsko. Počet Židov tu začal vďaka tomu narastať. Od roku 1783, keď bol vydaný tolerančný patent s názvom Systematica gentis Judaicae regulation, bolo Židom povolené usádzať sa v slobodných kráľovských mestách a prenajímať si vidiecky majetok pod podmienkou, že ho budú obrábať sami, lebo sa vedelo, že si na živobytie vedia zarábať iba šmelinou, ale poctivá práca im smrdí.
Drahá Terezo,
víme, že marné je házeti perly sviním a víme také, že v prostředí sítě občas nějaká ta svině (při vší úctě k prasatům) perlu slupne. A co si s ní má počít jiného, než – dle své přirozenosti – ji v hovno obalenou vykálet. Tož tak 🙂
Za sebe děkuji za sdílení Tvých zkušeností a za perly v závěru. Už září v mé Koruně…
Dobrý den, vidím, že po dobu naší rodinné dovolené bylo v komentářích živo. Komentář pana Kamenického je za hranicí trestného činu podněcování nenávisti vůči jiným náboženským a národnostním skupinám, přesto nemažu, abychom věděli, že jsou mezi námi lidé „myslící“(resp. v pudech a emocích chycení) tímto způsobem. Nacionalismus je těžký stín Evropy a evidentně ještě dlouho bude.
Astrologický pohled je nástrojem, který používám k tomu, abych překlenula dualistické myšlení, rozštěpění na „oni“ a „my“ v našem vědomí. Neboť v mandale horoskopu VŠICHNI máme energie moci, agresivity, hraní si na oběť…, proto se nás týká vše, co se děje „venku“. Máme ale i potenciál k soucítění, kultivaci, sebereflexi a etické disciplíně. Astrologii používám v její kvalitní podobě (viz. např. Richard Tarnas „Cosmos and psyche“), nikoli jako „trošku náboženského mysticismu“. Jiní používají k nadhledu a překonání rozštěpu jiné nástroje. Je škoda, že v Čechách jsme pozadu v seriozním zkoumání hranic stávajícího paradigmatu a v jeho překračování a kdo tak činí, vypadá jako „ulítlík“.
Planety představují mocné energie demonstrující se ve všem, co existuje, tedy i v národnostních a náboženských skupinách. Pokud někomu nestačí moje dvacetiletá zkušenost a studium v hodnocení planetárního typu, doporučuji knihu izraelského akademika Hebrejské university v Jeruzalémě a vynikajícího znalce kabaly Moše Idela „Saturn´s Jews“. Saturna starověcí lidé znali, Uran byl objeven v 18.století, Pluto ve 20.století. Před jejich objevem byl vládcem Štíra Mars a vládcem Vodnáře Saturn. Kabalistické a rabínské texty, které Idel předkládá, ukazují, že charakteristika Saturna zahrnovala jak saturnské, tak plutonské kvality.
Přeji všem klidné dny.
Dobrý den,
to jste také jistě četla Protokoly Sionských mudrců, když už jste takhle sečtělá.
Nechci a nebudu tady nikoho hanit a ani nikoho chválit, jen bych zdůraznil fakt že každá mince má dvě strany a záleží čím chce člověk platit. Tyhle stránky mám rád hlavně k vůli překladům Inelie Benz, ale tenhle článek může zmanipulovat hodně lidí od střízlivého názoru na věc.
s přáním všecho hezkého Petr
Dobrý den, ano, právě jste potvrdil název knihy právničky a autorky Hadassy Ben-Itto THE LIE THAT WOULDN´T DIE: THE PROTOCOLS OF THE ELDERS OF ZION (čili „Lež, která neumírá: Protokoly sionských mudrců“, v zapůjčení v knihovně Židovského muzea v Praze). Takže znovu: Jde o podvrh zhotovený carskou tajnou službou (předchůdkyní NKVD a KGB) kolem roku 1905. Nicméně děkuji za podnět. Stále více se setkávám s tím, že tzv. duchovní lidé (kteří čtou Inelii Benz, nabádající nás mj. pracovat se strachem a vlastním stínem) zastávají antisemitské smyšlenky a věří konspiračním teoriím, za které by se nemuseli stydět nacističtí propagandisté. Takže brzy na tomto webu publikuji článek, kde se nad tímto fenoménem zamyslím. Hezký den všem, Dubinová
..díky za vynikající shrnutí vztahu plutonské a saturnské energie (nezbytný průchod plutonskou „temnotou“/zrcadlem/, trvající cca 2000 let..) . Oponuji vašemu vnímání Putina a KGB, jsou vyvažující energií k destruktnivní formě židovství – sionizmu. Jste uktovená „u židů“, jejichž nepochybný význam dobře znáte a sdílíte, se kterým naprosto souhlasím. Moje kotva je u SLOVAnů, kteří postupně převezmou a nastaví rovnováhu mezi emočními silami v prostoru (jde o základní sílu pro směrování, známe ji sice jak elektřinu nebo „světlo“ v duchovní hantýrce – jejíž podstatou je směrování/gravitace, charisma/ a vymezení velikosti „kanálu“/frekvence, vibrace/ pro sdílení informace). Mé poznatky i můj slovník se týkají kořenů této galaxie, za jejich zdůvodnění vděčím Irene Sittové, která je podobně jako vy zdrojovým „dvojprvkem“ (zahrnuje potenciál nového).
Můj slovník vychází „z druhé strany“, z technologií, dostupných užitím desítkové soustavy a latiny v průběhu tohoto letopočtu – je těmito jazyky (programem pro lidský pár (dvojka) a tři rozměry hmotného prostoru (000) definovaný. 2000 let trvání projektu vygenerovalo „upgrade“ v podobě návratu k hlubším kořenům existence člověka – včetně příběhu, který dotváříme v této době.
Toto je druhý text, který ne vašich stránkách čtu, – a bude-li to i ve vašem zájmu, tak uvítám diskuzi, popř. polemiku k tématům, která vidíme rozdílně.
..pohodu a zdraví pro každý den vám přeje Jan Koňas, blázen, který si usmyslel nastavit nové paradigma – a ve vás vidí nezbytného pomocníka.
Dobrý den,
děkuji za originální komentář i za nabídku. Leč ráda zůstanu u svého středomořského napojení, jak mi radí má ženská intuice. Slované mne o své duchovní zralosti zatím rozhodně nepřesvědčili. Zdraví Tereza Dubinová
Díky moc. Velmi zajímavé a přínosné, myslím, že o sobě většinou příliš nepřemýšlíme, nejspíš proto, že nemáme čas, což je evidentně také důsledek břemen, která na naše bedra patriarchát naložil a ve své předsmrtné křeči nakládá stále vice. Často kopírujeme rodové stereotypy a dá fušku se z nich vymanit. Moje maminka na mě naštěstí neměla čas, rozvedla se, když mi byly čtyři roky, takže měla starosti, jak nás uživit. Díky tomu jsem vyrůstala jako tzv. dítě „ulice“, a jelikož to bylo na venkově, tak ve společnosti domácích zvířat, blízko přírody…. Práce, které jsem musela vykonat, než jsem si mohla hrát, mě naučily sebe organizaci, ze které těžím celý život.
Terezko, díky za „trefu do černého“. Řeším svojí mamku, která má (pravou) nohu v sádře a přemýšlím o tom, jak nastavit svojí bezbřehé matce hranice – co je ještě pomoc, co ne, co zvládne sama. Moc si pochvaluje naší pomoc (mojí a sestry) a já se propadám znovu do dětství, kdy jsme my byly ty velké a ona ta malá. A je tu zpátky bezmoc, vztek, lítost, smutek a já mám pocit, že balancuji na ostří nože a že je to pro mě moc důležité období, kdy se učím postavit sama za sebe. Díky za upozornění na film, těším se na něj. Přeji ti krásné dny a moc ráda tě zase uvidím v ČB 🙂 Lenka
Ve Strašnickém divadle hraje Divadlo X10 mnohavrstevnou dokumentární hru od Vanessy Emde o třech generacích žen „O mrtvých ptácích“ se společenskými hodnotami a událostmi v pozadí, často však v popředí.
Terezko, díky za tvoje články, které si nestačím vychutnat, většinou je totiž hltám, jsou obrovsky potřebné, téma je podle mne stále málo propírané a probírané. Hned mi běží hlavou, komu všemu o tom musím říct, vlastně napíšu odkaz při listopadovém úplňku. Díky díky díky, moc tobě a tvé práci fandím.
Jak to prosím Vás myslíte, že se židé vrátili do země ve víře, že budou žít bok po boku s domorodci? Kdo je tam zval a čekal???Domorodci? Jak to, že máte tolik pochopení – dalekosáhlým způsobem tady popisuteje , co je vedlo k jejich agresi a proč na ní mají vlastně právo. A druhým dechem se ptáte , co dali světu vlastně Palestýnci… Co je Vám do toho, co dali? Toto byla jejich země a židé ji jejich zemi ukradli – na základě tisícileté historky! Jak by se vám líbilo, kdyby do Čech přivandroval cizí národ , a vy byste se musela pakovat a a ještě být ráda, že jste přežila???
Dobrý den, děkuji za komentář. Ano, s tímto argumentem se setkávám často, s odkazem, „jak by se nám líbilo, kdyby k nám přišli Irové a chtěli tu žít, protože tu kdysi žili Keltové“. Proto jsem se snažila vysvětlit, že (na rozdíl od Keltů/Irů) Židé jsou v Izraeli doma, což je historický fakt (nejde o „tisíciletou historku“, jak uvádíte), a pouto s Izraelem po celou dobu diaspory mentálně i fakticky (poutě, individuální návrat) udržovali. Otázka tedy je, kdo je tu „domorodec“. Domorodci jsou podle mého názoru jak Židé, tak Palestinci (dle pravidel českého jazyka s „i“), a měli by to přijmout, ideálně v klidu, což se zrovna moc nedaří. To je celé.
Zdravím Vás,
film Interstellar jsem díky Bohu viděl, téměř od začátku do konce jsem měl pusu dokořán ,to byla síla…..sice nic nového ale trefa přesně do toho jak to cítím, vím… Film oslovil absolutně všechna má přesvědčení, korespondoval se vším co jsem…Fantastický, ani se mi nechtělo ze sedadla po titulcích, do běžného života jak tomu říkáme…bulil jsem jako tele kam jsme to všechno zašantročili…nad tou bídou. No tak zatím vše,jdu objevovat kdo opravdu jsem MV
Děkuji za článek.
Nikdy jsem se o téma konspirací nezajímala , až tak poslední tři měsíce jsem začala sledovat odkazy na youtube nebo na webu na téma konspirační teorie.
At´už je to či není pravda, člověk se tím nesmí nechat unést a věnovat tomu více pozornosti, než si to zaslouží. Informace z ,,obou břehů“ můžeme sledovat s nadhledem. Vždyť hledání nepřítele a zloducha, který za to všechno může už v dějinách bylo tolikrát a nikdy to nepřineslo nic dobrého.
S pozdravem.
Jana
Milovat sebe i druhý ve své jedinečnosti.Láska,soucit a odpuštění,v tom je naše velká síla.Krásný článek,jsem na vašich stránkách poprvé a ráda se zase vrátím..krásné prožívání vám a všem.Alena
Terezko, i já jsem propadla seriálu Homeland usazena pevně na pohovce blondýnkou Carrie. Taky sleduju rozličné seriály ala CIA kontra cosi, kde jsou ženy ztvárněny v široké pestré paletě rol, míjena seriály z Růžových zahrad či ordinací. Hledáme asi další podoby ženy dnešní doby, které jsou schopny vyvážit onoho tebou zmiňovaného Marta. Píšeš mooc krásně, děkuji za tvé články.
Máša
Krásný,velmi „otevřený“článek.Já sama jsem své předky skoro vůbec nepoznala.Poznávám je až nyní,dlouho po jejich smrti,často v sobě samé..Krásné dny Terezko..Alenka
Naprosto úžasný článek. Ještě pořád mám husí kůži a chce se mi brečet, trefila ses přesně do mého nezpracovaného materiálu, který mi už několik týdnů vyplouvá na povrch. Moc děkuju
Děkuji za krásné reakce, milé ženy. Autenticita, opravdovost, jsou pro mne nejvyšší hodnotou, a věřím, že nám všem „dělají dobře“. Dokud jsme si vědomé svých temných stránek, jsme nad vodou:-)… Jakmile začneme prohlašovat, že „jsme láska“, tak něco nebude v pořádku:-). Krásné jarní dny! Tereza
Výstižný článek, se spoustou věcí souhlasím a dost svých vlastností a přístupů jsem si takhle našla a uvědomila. Díky
Taky miluju Outlander – dostala jsem se k seriálu přes knížku, kterou hodně doporučuji, je místy opravdu drsná, místy romantická a vášnivá. Autorka jakoby chápala nejen ženy ale i muže, jak myslí, jak jsou založení, jak vnímají. Byla jsem hodně překvapená když jsem zjistila, že jí je už 63 let. Před tvůrci seriálu smekám, jak zůstali věrní předloze a citliví při její interpretaci
Moc pěkný článek. Po knize jsem zatoužila před třemi lety, kamarádka ji v Anglii sehnala .. A je nádherná. Leží mi na nočním stolku, co jsem ji dostala a jedním dechem přečetla. Vedle vlastního channelingu se mi moc líbil kontrast mezi racionálním úvodem Toma Kenyona, krom muzikoterapeuta je psychoanalytik a hluboce mystickým channelingem. Jeho rada – berte channeling jako channeling s odstupem, ale určitě prováděje Magdalenina cvičení, je kouzelná – a energetická práce s pánevním dnem, prostorem Grálu, jak mu říkám, je velmi objevná. Taky jsou pro mne cenné jeho postřehy psychoterapeuta z osobní cesty – nečekejte, že se vaše neurózy s úklonou rozplynou, když je objevíte. Budou se vracet a je s nimi práce …. Dalo by se říci, že moderním jazykem popisuje vyhánění démonů. Na knize je zajímavé to, že channeling popisuje příběh použitý v populární Šifře mistra Leonarda, ale MM vyšel dříve. Jestli se Dan Brown při psaní napojil na stejné morfické pole či si esoterní příběh vypůjčil, těžko říci…. A moje osobní zkušenost s Magdaleninou energií – od mládí miluji muzikál Jesus Christ Super Star. V prvni verzi ve Spirále chyběla scéna ukřižování. Teď, při obnovené premiéře je. A na konci muzikálu, při téhle scéně, jsem najednou cítila, jak mou bytostí proudí energie k umírajícímu člověku na kříži, jak ho posiluji a držím prostor, aby dokázal tou zkušeností projít. Nevím, co to udělalo s Kamilem Střihavkou, já byla vyjukaná, co to bylo. manuskript mi pomohl to pochopit, ale stejně ….. A poštěstilo se mi v životě najít učitelku posvátné sexuality, která učí skutečné propojení těla a duše, rovnováhu principů, učí s mužem a je velkým požehnáním, že touto cestou je nám dáno s mým partnerem jít. Ale stálo mě to ošklivou zkušenost s guruem (tedy, v porovnání s obětmi guru Járy ještě velmi laskavou), než jsem se naučila rozeznávat skutečné učitele od falešných.a zneuživajících … Ale i to mne nasměrovalo – k práci se svými vzorci oběti a agresora. Má prosbu – ta autorka, zmiňovaná právě kvůli práci se vzorci obětí, kde ji najít? A k oběti je moc inspirující Komlex obětního beránka od S. Brinton Pereira
Děkuji za článek. Přispívá významě do mé osobní vnitřní diskuse, do jaké míry jsou tolik propagovaná sociální media opravdu v současném světě „nezbytná“. Do jaké míry se vůbec „nechat informovat“ a jak se zorientovat…
dokonale vyjádření i mých postojů k nedokonalosti:-) přesně tak to vnímám a nějak jsem k tomu dospěla zkraje roku 2016.Přestat se kontrolovat a držet na uzdě cokoli.Mít ráda sebe jako druhé a vyjádřit si to péčí o sebe, s jakou pečuji o druhé.Mít ráda svůj špek i vrásku, protože ke mě patří.Vypadám jako ženy, které malovali uznávaní malíři.Nemalovali dnes uznávané vyzábliny, tak proč bych se měla chtít stát takovou?Mám ráda svůj život a nestydím se za nic z něj.Je to obrovská úleva.Touha po dokonalosti je vysilující a bere energii žít..Přeji krásný rok všem!
Krásné … Co je lživé je lesklejší a barevnější a dokonalé. Možná odvaha nebýt dokonalá je ta největší odvaha v životě. Spojená se schopností vidět své chyby i chyby druhých a přijímat je se soucitem a láskou. Uvědomit si, kolik a kde je v nás touhy po dokonalosti a přijetí. A nemusí to být jen vzhled … I touha po intelektuální dokonalosti, po snaze být tou neomylnou, nejchytřejší, tou, co vždycky ví … Touha být dokonalou matkou, která vyrovnaně prožívá pubertu svých dětí a neječí na ně, že jsou sebestřední hajzlíci, když urostřed napínavé detektivky vtrhnou do obýváku a plnou silou znělého hlasu začnou cosi vyřvávat …. Omluvila jsem se a kupodivu, bylo tam vzájemné uvědomění překročení hranic. A jiskřivá domácnost pěti silných osobností .. No učíme se pomalu a ztěžka do sebe nenarážet jak parní vǎlce, ale silně spolubýt …. V mém břiše a stehnech je o hodně víc, než bych chtěla a během loňska spíš přibylo. Ta sportovní část šilí, že kondice je v tahu, neb se čtyřicítkou přišla lenost. Marnivá část se děsí ochablých paží a celulitidy na stehnech, která vypadá jak krátery na Měsici. Obě mi malují obrazy žen v mém rodu, které s nástupem středního věku morbidně ztloustnou. Tady nejde už o to mít ráda své špeky, ale neutopit se v sádle. A někde hluboko, na hladině, kterou někdy cítím, mi Nevýslovná sytí hlubokým klidem. Jsem v přechodné fázi a tohle k tomu patří. Mám za sebou hodně seminářů, těch jak být dokonalou ženou spíš méně, kočičí zlato poznám a pro mě – snad nejhorší jsou ty na půl cesty. ty které tuší, že o dokonalosti to není. Ale leknou se hloubky, jakmile ji zahlédnou a utečou k líbivému povrchu. pak moje Nibiru zuří. na mě, že jsem naletěla a vyplýtvala spoustu času a energie a peněz na polovičatost. Na organizátorky, že si hrají se silou, která je skutečná a mocná a zneužívají ji k osobnímu prospěchu, manipulují ji a snaží se ovládat něco, co je mnohem mocnější a silnější než ony. Na mne, že jsem se nechala svést z cesty barevnou a lesklou ne přímo lží, ale polopravdou. A přesto … Kruhy žen mají sílu. Jen je třeba, aby je provázely vědomé ženy.
Milé ženy, děkuji za krásné a moudré komentáře. Tak vzhůru do dynamického, proměnlivého, nikdy nekončícího procesu, kde se mísí vše, plus i mínus, a my máme někdy hlavu nad vodou a někdy taky ne…. Zdraví Tereza (s velkým T:-))
Terezko, mamina mi tento článek poslala před pár dny. Zodpověděla jsi mi na plno mých vnitřních dotazů, které jsem řešila v posledních měsících.
Je to boj. Můj vnitřní boj, který se projevuje už i ve snech, mě (věřím tomu) posouvá správnou cestou. Zamyslet se nad tím, co a jak opravdu cítím.
Děkuji a těším se až se zase někdy sejdeme :).
Ať se ti daří, myslím na tebe, Alžběta.
Terezko, úžasný článek! Ta pasáž, ve které líčíš svou „nedokonalost“, mě rozesmála doslova nahlas a připomněla mi něčím i „něco“ v mém životě… Moc se těším až se zase někdy sejdeme v Ostravě na jednom z tvých milých seminářů či workshopů! Ať se ti daří! Objímám tě, Beáta.
Zdravím Ostravu, milé ženy, vy jistě etudy matka-dcera znáte důvěrně, tak se budu těšit, že někdy posdílíme a pořádně se tomu zasmějeme. Kam se hrabe univerzita:-), je to každodenní perná výuka, ale věřím, že když je srdeční jádro čisté, tak běsnící obal je jenom takový folklórek…Na viděnou! Tereza
Milá Terezo, ve čtvrtek jsem měla večer sama pro sebe. Koukla jsem na Tvé stránky a článek mě tak zaujal, že jsem si film hned stáhla a shlédla. Smála jsem se, plakala – to víc, srdce mě bolí ještě teď… Velmi silný zážitek, jsem pohnuta. Tvé vnímání a popis ženství a pohybu ve vztazích, pohybu duše, sebevnímání mi velmi pomáhají. Děkuji. Monika
Milá Terezo,
geniální článek! Díky za něj – a za všechny vhledy a střípky, které mně osobě pomáhají skládat tu mou vlastní skládačku… Díky i za to, že si dovoluješ být právě taková, jaká jsi. Bez masek.
Dekuji za filmovy tip. Za sebe muzu doporucit film Sufrazetka, který jsem shledla v ramci Febio festu.. Sla jsem na promitani naslepo a byla jsem uchvacena… velmi civilni, silny pribeh zeny.. nas všech… slovy hrdinky „Deeds not words“ (Skutky, ne slova)
Terezko,moc děkuji za článek.Zrovna řeším,že bych potřebovala se aspoň na týden od všeho a všech se oddělit,jelikož se mé vibrace momentálně zrychlují a navyšují.Velikonoce to ještě umocnily.Ve všedních povinnostech cítím sevření,naopak meditace a cvičení je pro mě vysvobozením.Výčitky,že nejsem dobrá matka a manželka mě svazují a dusí..Naštěstí mám chápajícího láskyplného manžela,kterému se o svých pocitech můžu svěřit..měj se krásně a připomén´ kamarádce masáž..pa Alena
[…] příběhem“ psaným pro Evu Labusovou a časopis Děti a my (lze si přečíst na mém webu). Když byl dcerce rok, přestěhovali jsme se na malé město a já záhy opět otěhotněla. […]
Tohle cteni jsem si fakt uzila 🙂 Dopila jsem u nej lahev cerveneho, ktere jsem manzelovi pripravila k veceri – spolu jsme si dali po dvoudecce, pak jsem mu namazala upracovana zada, dala jeho telefon na nabijecku a svuj naridila na casnou hodinu, kdy on potrebuje vstavat, a vykaslala se na neumyte nadobi.
Pri cteni a popijeni jsem myslela na oba – na sveho vzacneho manzela, Slunce meho zivota, diky jehoz charakteru jsem si dovolila duverovat i sama sobe a stale mam u nej (a tim i u sebe) v partnerstvi co objevovat, i na muze, ktery me provazi od 17 let nejen jako prvni laska, ale jako stale zivy demon mych stinu. Kdyz mi pred par tydny spolehlive znovu zavolal pozdrav k narozeninam, zase to byla jasna zprava, ze nas vztah je trvaly.Je to mnohem slozitejsi nez muze popsat prosta biologie. Pritom tak jednoduche. Jiste je, ze (alespon v mem pripade) az bezpecny / duvery-hodny monogamni vztah mi dal prostor integrovat zivotaschopne i svuj stin. A moje jistota, ze i kdyz setkani s demonem mych stinu se mnou bude delat vzdycky psi kusy, tak se s nim s velkou radosti nevyspim, tak tahle jistota nepochazi z proste evolucni biologie.
MILA TEREZKO, DIKY ZA TVE PREMYSLENI A PSANI A VSECHNO NEJLEPSI K NAROZENINAM!
A ještě malá myšlekna přišla – velkým otřesem může být i emocionální nevěra, kdy k té fyzické dojít ani nemusí. A možná negativní důsledky vznikají ne ani tak aktem samotné nevěry, ale když člověk za své jednání nepřijímá plně odpovědnost a jeho stín – potlačené pocity viny, nepřiznané strachy, neřešená témata- si pak na sebe nabírají potomci a okolí. Vzpomínám si na případovou studii Marion Woodman, kdy velká nadváha mladé ženy byla spojena s dlouholetým paralelním vztahem její matky, kdy dívka nesla matčiny pocity viny a zhmotňovala je přejídáním. Až když se v terapii pomocí snů vyjevila skutečná úloha dlouholetého rodinného přítele, který kompenzoval to, co matce v manželství chybělo, dokázala se uzdravit.
No a ta myšlenka před tím, co se nějak neuložila. že redukovat nevěru jen na pudově-fyzický akt a tím ji omlouvat je velmi snadný únik před skutečným významem – a hlavně – potenciálem k růstu, pokud je uchopena, řešeny příčiny „puzení k jinému“. Jedna z mých zemitějšícj učitelek říká, že nevěra je energetická díra ve vztahu, kompenzuje, co chybí. Druhá učitelka říká, že v období dospívání a časné dospělosti je pro člověka přirozené být promiskuitní – nikoliv nutně ve významu mít sex s každým, ale ve významu ochutnávat a potkávat se z různými energiemi opačného pohlaví. A pokud tato fáze není plně žita – z důvodů traumat, náboženských omezení, přísné výchovy apod., tak se později v životě neprožitý nárok tohoto období projeví. A zas může být více-či méně vědomě prožit. A co vím ze své vlastní životní praxe – partneři si často v partnerství kompenzují i nenaplněné potřeby z rodičovské péče. A pak často, když přijde dítě, partner se obrátí k jiné, většinou bezdětné ženě, protže mu chybí energie mateřská partnerky, která je teď směřovaná na dítě. Pro partnerku je to velmi bolestná zrada. A otáčí se to v okamžiku, kdy děti odrostou a žena se vrací do práce, kde je mnohdy objektem zájmu,, který doma pod tíhou rodičovství vymizel.. A i ženy mohou pocitˇovat absenci otcovské lásky, která je u partnera najednou místo na ně směrována na dceru.
Dlouho jsem žila v přesvědčení, že nevěra je zradou, katastrofou, absolutním koncem vztahu – a taky, když k ní došlo, jsem ji tak žila. Až mi jedna terapeutka řekla – vy to žijete tak, že tam musíte mít v předcích nějakou z něšťasné lásky utopenou nebo oběšenou, lidi se přeci podvádí odjakživa. No, dohledala jsem něco jiného. První láska mé babičky nepřežila její odmítnutí – ačkoliv ona i dítě, které čekala, byla odmítnuta rodinou jejího milence. Skončilo to smrtí nenarozeného dítěte a později smrtí milence. Babičku do půl roku provdali za jiného, který ji velmi chtěl…. ten odmítnutý se už nikdy neoženil, jedináček z dobré rodiny a zahynul nešťastnou náhodou. Prý. Jeho matka pak v čekárně u lékaře objímala moji tetu, první babiččino dítě se slovy, že to mohlo být její vnouče…A díky téhle tragédii žije spousta jiných lidí, kteří vzešli z mé babičky a dědečka. Ale ten nepřiznaný hřích věrolomnosti, potratu zatíženého hříchem, ten tu naši linii zatěžuje kily nadváhy…Ale kdo tady zradil koho? Ztráta důvěry mezi mužským a ženským principem.. já se ti odevzdám a bude ze mě žena v hanbě .. Strůjci zrady tehy byly obě matky – jedna slovy můj syn si nevezme hnojnou děvku (z rodinné tradice známo), druhá slovy svou dceru v hanbě nenechám (přišlo v regresi). Zvláštní, proč se tenhle příběh vynořil v souvislosti s článkem o nevěře.
Původně jsem chtěla psát o tom, že skrz partnerská klopýtnutí na obou stranách mého životního vztahu, kteý trvá už šestadvacátý rok, jsem se naučila, že nevěra má mnohem hlubší smysl a význam, než biologicko-pudový. Źe mé původní přesvědčení, že džbán,, který se jednou rozbije, se nedá slepit a když, tak už bude navždy poničený, není tak úplně pravdivé. Je tam ale jedno velké ALE k tomu, aby se spravil a byl možná krásnější než dřív, je třeba vědomé práce. Tuším Khalil Gibran napsal, že je-li žena nevěrná, je třeba se dívat i do srdce jejího muže. Totéž platí dle mne i naopak. Pak může být i nevěra místem růstu k integritě, místem uzdravení, kde můžeme skončit s prožíváním vzorců našich předků, zvědomit mnohé z našeho vlastního osudu i hlubších souvislostí duše a karmických zapletení. Jen sklouznout do čistě biologické interpretace je zatraceně snadná berlička. Lepší je se inspirovat japonským uměním kintsukuroi, které znamená „opravit pomocí zlata“
umělecký způsob opravy keramiky pomocí zlatého nebo stříbrného laku, a poznání, že věc je krásnější, když byla rozbitá. A zlato je kov, který neoxiduje a zachovává si svou podobu nezměněnou. Symbolizuje něco drahého, vzácného, v přeneseném významu – právě pro svou neměnnost – může být vnímáno jako trvalá spirituální hodnota. tak nádoba, vyspravená zlatem může symbolizovat, že má smysl něco spravit – a že to může přinést jinou a krásnější hodnotu. Ale že to není zadarmo.
Milé ženy, děkuji vám za příspěvky, které jsou plnohodnotnými texty k tématu. Krásný příklad, jak bohatá je „ženská zkušenost“ (podle feministické interpretace důležitá hermeneutická kategorie) a jak klíčový je způsob jejího reflektování, náhledu. Ať žije náš pestrý život a jeho dobrodružné lekce! Zdraví vás Tereza
ahoj Teri, pěkný článek, akorát je zajímavé, že mě při čtení a uvědomění si některých věcí, které jsem tento rok prožila začne bolet pravá strana těla.
Děkuji, že jsem toto mohla číst. Nesmírně mě těší, že to někdo vnímá stejně. Zvláště poslední odstavec a věta jsou mi velmi blízké. Snažím se o to usilovně a snažím se to předat svým dětem.
Dobrý den,
Na vašu stránku ma upozornila moja priateľka, ktorá mi poslala link na vas članok o Marii Magdalene. Od vtedy som na vašej stránke závislá ( v pozitívnom slova zmysle). Vaše články su úžasne, inteligentne, obsahovo nabité a pritom láskavé, plynúce, ženské a vyživujuce. Ste jedna z tých úžasných žien, ktorá vie, a ktorá vie svoju múdrosť a skúsenosť sprostredkovať ďalej. Čítam vašu stránku každý vecer, páčia sa mi vaše komentáre filmov, kníh aj úvahy. Najskôr vecer pred spaním a potom rano hneď po zobudených- moj vnem je úplne iný. Napriek tomu, ze som sa nikdy necítila priťahovana židovskou kultúrou, pochopila som, ze všetci mame spoločný kresťansko- židovskú minulosť, ktorá nas ovplyvňuje viac, ako si uvedomujeme. Som šťastná, ze som vas spoznala a dúfam, ze sa stretneme aj osobne. Nebudete robiť nejaké semináre v Bratislave? Vela sily vam prajem, Zuzana
Ako sa mi vlani ukázala v malej kaplnke pri nádhernej viacjazyčnej modlidbe so sestrou Jankou Maria Magdalská hneď som vedel, že ona je Žena Matka cez ktorú mi je dovolené uzdraviť sa a prijať ženy ako dokonale nádherné bytosti. Tak ich teraz vnímam, cítim. Vďaka
Dobrý večer,
někde jsem četl tento citát, který mne zaujal: Nažeňte do jednoho stáda koně, vlky, ovce a kočky, lišky a srnce, medvědy a kozy; zamkněte je do jedné ohrady a přinuťte je žít v tomto nesmyslném houfu, jejž nazvete Společenský Řád, a dodržovat společná životní pravidla; bude to nešťastné, nespokojené, fatálně rozklížené stádo, ve kterém se ani jeden boží tvor nebude cítit doma.
Jsem přesvědčen o tom že každý tvor/člověk je přěsvědčen o své pravdě a tu si žije, záleží jen na úhlu pohledu, v momentě kdy si uvědomí že si každý žije svou pravdu dojde do bodu nula, do bodu uvědomění, do bodu Já. A proto je Vše dobré, protože To Vše směřuje k jediné pravdě…
Milá Terezo, děkuji za překlad. Je pro mě léčivé přečíst si text, který optimisticky a pozitivně verbalizuje co teď prožívám. Je pro mě léčivé si uvědomit, že prostřednictvím deprese, hněvu a zmatku poznáváme své nejhlubší tužby, svoji vášeň a moudrost bytí tady a teď. Že skutečně prostřednictvím oddělení se, poznáme své pravé já, svůj pravý záměr. Dodala bych, že je třeba se oddělit nejen od lidí a prostředí, ale i od toho, co nám vnitřně nění vlastní. Od starých programů, které pramení nejen v naší osobní minulosti, ale které jsou i součástí kolektivního nevědomí. S pokorou a vděčností nechat zemřít, co již má být mrtvé. Cítím, jak se tohle děje všude kolem nás a jak každý z nás, kdo zpracuje střípek nějakého svého trauma, přispívá ke svobodě Člověka na Zemi 🙂
Prosím, také bych ráda kontakt na učitelku posvátné sexuality. K postavě Máří Magdaleny mám hodně silný vztah a nyní čtu trilogii od Kathleen McGowanová, kde je hodně informací a i vazeb ke kraji Languedoc – jižní Francie, kde jsem žila … Ráda bych si přečetla tu knihu o které mluvíte. Dá se sehnat ještě někde, případně v češtině … ? Moc děkuji za informace a sdílení. Hana
Milé ženy, děkuji za všechny zprávy. Knížka bohužel zatím v českém jazyce není. Až někdy nebudu mít co dělat, část channelingu přeložím:-). Kontakt na Inu najdete přes její web http://www.extaticke-zenstvi.cz, kde také píše o svých učitelkách. K dalším doporučeným knihám: kniha Hanky Blochové se dá koupit přes web http://www.sar-blochova.cz, knížka Tau Malachiho pokud vím už není k dostání, knížku Margaret Starbird by mohla – s ohledem na akademickou kariéru autorky – mít nějaká knihovna? Jinak děkujeme všem, kteří se každoročně účastní letního semináře k uctění Máří Magdaleny u nás na Zebíně v její kapličce. Letos se seminář konal pod názvem „Srdce Bohyně“ a byl vskutku požehnaný:-).
strašně se mi líbí, jak píšete (články a knížky) a že jste filmová fanynka – je evidentní mě vždycky překvapi, když čtu „vaše filmové recenze“, jaké souvislosti v těch filmech umíte najít … Ale zpět k tomuto filmu, já osobně jsem ho ještě neviděla, takže nemůžu posoudit, ale zaujalo mě ve Vašem článku toto:
“ …v současné době, ve starém světě, prostě nedokážeme domluvit, a není to jenom tím, že mluvíme různými jazyky. Příčinou je ego, nemožnost a neschopnost překročit svá omezení, své osobní sobecké vnímání, vlastní zájmy, a vidět sebe sama jako organickou spolupracující součást celku.“
Přesně tenhle pocit, že neumíme komunikovat, poslouchat ostatní a jediné, co vidíme jsou jen naše problémy, tak přesně tenhle pocit jsem měla u filmu kanadského režiséra Xaviera Dolana Je to jen konec světa. Mě osobně se tenhle film tak nesmazatelně vryl pod kůži, protože jsem z něj cítíla takovou bezmoc, neschopnost komunikovat … Tím vším jsem jenom chtěla říci, že pokud se nebojíte nezávislých filmů, tak Vám tenhle film doporučuji 🙂
Děkuji mnohokrát za tip, ráda se podívám! A děkuji za slova uznání mému psaní:-) Pro mne je velikou radostí přeměňovat pocity i poznání do slov a vysílat do světa s přáním, ať někoho potěší. Stejně jako mne těší, když objevím knihu nebo film, které mi napoví či přímo odpoví… Zvídavosti a radosti z učení zdar! Tereza
Dobré! Zajímavý pohled na Rusko. Trošku teď víc chápu Pussy Riot, nevěděl jsem, jak to mají. Btw, nevíš, co stojí za tim přehnaným ruským strachem/odporem vůči gayům?
Milé ženy, děkuji za komentáře. K dotazu: sloveso „vést“ je aktivní, náleží mužské polaritě. Pracujeme-li s mužským a ženským pólem jak vně, tak uvnitř sebe, je to právě mužská energie, která i nás samotné vede: naše odvaha, rozhodnost, jasný záměr. Čím více je naše mužská a ženská polarita sladěna ve spolupráci uvnitř, tím více jsme schopny důvěřovat svému muži. Řečené rozhodně není patriarchálním předurčením rolí v mocenské hierarchii (viz. např. Aristoteles či 1Korintským 11:7). PS: Důležitá zpráva pro nás je, jaké tvrzení se nás v textu dotkne. Tam někde je naše citlivé místo… Přeji ladění v klidu a míru:-). Tereza
Už jsem na tom také byl. Je to výborné a má to srozumitelné nadčasové poselství. Ani nevím, co by se nad rámec toho, co jsi napsala, dalo dodat. To dopredu/minulost a dozadu/budoucnost je fascinující. Jakoby v tom cítím: bude jak bylo psáno, vyšší prozřetelnosti.
Terezko, moc děkuji za úvodní část, trochu mi to přišlo, jako když píšeš o mě, včetně toho „obvinění“ z bytí intelektuálkou od kamarádky ;-). magdalenská energie je se mnou silně od začátku ledna, ani netuším, že je Venuše v Rybách .. Ke konstelaci – procházím celý leden velkým zrcadlem mé konstelační (několik výcviků) a kněžkovské zkušenosti. (taky výcvik a snaha budovat novodobou komunitu). nakonec výsledek je – opuštění jak konstelační, tak kněžkovské práce. Jedno – konstelace – posiluje a je dle mne beznadějně uvízlé v patrarchálním vidění světa (článek Vojty Franče o čarodějnici, kde zcela absentuje schopnost vidět Babu Jagu i jako možný pozitivní aspekt moudré staré ženy a druhá věc, schopnost muže vidět svůj stín, svého Modrovouse/Inkvizitora). Kupodivu, diskutovali jsme ho s mužem a ženami v jiném set-upu a byl nalezen a uznán mnohem širší pohled na téma… A v tom je i další úskalí konstelací v mém vnímání – ukazují náhled situace, jakého jsou schopni lidé, tvořící konstelační egregor a možná i ukazují, jaké formy archetypálních sil v nich jsou přítomny – tj. nejedná se o obraz kolektivní psýché jako takové, ale o poselství a možná i léčení pro osoby v ní zúčastněné. S magdalenskou energií mám zkušenost srze Toma Kenyona a jeho Magdalenin manuskript, který ukazuje zas jiný úhel pohledu – se kterým rezonuji více, i jeden vhled u muzikálu Jezus Christ Superstar – najednou, při scéně ukřižování, jsem z mého srdce cítila neuvěřitelný proud energie, kterým jsem tomu člověku na kříži posílala sílu, aby utrpením dokázal projít … U kněžek byla nerovnováha zase směrem k ženské moci a navíc hluboká patriarchální zranění ..
Kouzelné jsou mocné blondýny – blondýna je symbol mladé, nezralé dívky – s porody a věkem ženské vlasy většinou tmavnou .. tady se dá říci, že touha po blondˇatosti se dá vnímat jako odmítání ženského zrání a dospívání, v ulpívání v pozici holčičky, blondýna byla Persefoné před svým únosem, z podsvětí se vrátila jako bruneta a matka. Její únos Hádem může být vnímán jako znásilnění, její návrat jako vyrovnání se ze zkušeností s mužskou agresí – setrvání v umělé blonďatosti pak jako odmítnutí růst skrze zranění a setrvání ve zranění – ze kterého pramení potřeba muže kontrolovat. V jisté životní fázi jsem se peroxidu vzdala – zcela intuitivně, až po studiu hlubinné psychologie jsem si uvědomila, že to bylo v okamžiku setkání s hlubokou bolestí a začátkem cesty skze ni.
Ahoj, Ino, díky za výživný komentář. Ano, souhlasím, že konstelace je plynutí energií v dané chvíli pro zúčastněné. Zároveň ale konkrétně tato mi přišla hodně ilustrativní, co se děje na PRVNÍ rovině zranění (ještě ve vibraci „oběť – agresor“), tj. než se to posune do dalších rovin a tam už to může být jinak. O Magdalenině manuskriptu píši na jiném místě webu. No a s tou blondýnou, tos mne pobavila, protože první reakce, která mi přišla, byla od kamarádky blondýnky, co to s těmi blondýnami všichni pořád mají a jak o na k tomu jako severský typ přijde!?! Mimochodem, její stejně blonďatý syn se s oblibou představuje „Blond. James Blond.“ Kde se to zvrtlo? Blonďaté ženy byly ve středověku andělské, nevinné a cudné bytosti, naopak brunety byly temné a nebezpečné. Bylo by zajímavé vystopovat tu změnu…
Moje teorie: v našem podnebném pásmu je blonďatost spojena s dětstvím a mládím, se kterým máme tendenci spojovat cudnost a nevinnost – všechny mé děti byly zářivě blond, tedˇs pubertou syni tmavnou, dcera postupně taky. Tmavší vlasy představují tedy zralejší věk, já z přirozené tmavě blond ve dvaceti přešla v kaštanovou – vlasy ztmavují i těhotenství a porody a hormonální změny s tím související. Tj. brunety jsou v našich podmínkách starší ženy (tím míním spíš k čtyřicítce než k dvacítce), prošlé sexem, mateřstvím, partnerskými výzvami – a to dodává ženě hloubku a pochopitelně i nebezpečnost … Jednak může vůči muži jednat z roviny zranění, jenak na druhou stranu ji muž už tak snadno neomámí – jako Hádes mladou Persefonu.
No a přírodní severské typy – tam to je složitější, ale vzhledem k vikingským kořenům a mnohem rovnocennějším vztahům mezo pohlavími tam budou žít asi trochu jiné energie …
Ale jak k tomu všemu přijdou přírodní brunety?
ptám se i proto, že ideé fix celého článku s tučným velkým nadpisem, hovořícím o přijetí fenonému ženského pólu bytí jaksi končí právě v těch třech tečkách nadpisu..kým a proč by tento pól měl být příjmán, prosím?
autorka i čtenáři jistě vnímají sílu tohoto tématu a opravdu mě fyzicky bolí, jak neopatrně je křehký klíček nového mezi oběma póly zatěžován starým, které se tak bojí prasknout..
klíček může dostat prostor v nám nyní nejvýše známé formě partnerství a to je vzájemné obohacování..
Ano. Záměrně jsem zvolila vid dokonavý. Vnímám to tak, že je to jako „království nebeské“ – tj. pro někoho může už být tady a teď, záleží na úrovni vědomí. Není to někde jinde, mimo náš svět. Jak přijetí vypadá je naznačeno v závěru konstelace. Jak se realizuje, „zhmotní“ v partnerství vnitřním i vnějším už záleží na každém z nás. Nikdo to nemůže vyhlásit tlampačem a dát příkazem. Zeshora změna nepřijde:-). Za mne je zkrátka přijata, tady a teď:-), a může to být právě i ve zmíněném vzájemném obohacování…
omlouvám se, ale moje otázka je celkem neodbytná a nenacházím odpověď, ačkoli se Vám snažím porozumnět, když už se obě dotýkáme tohoto tématu (teď a tady) a tím, řekněme oživujeme změnu vztahů jádra (já a Ty, žena a muž) zespodu.)
ptám se kým a proč by, podle Vás, měl být ženský pól z jádra přijat?
jedna ze základních kvalit ženství je přijetí..není tedy kdo či co by ho uměl přijmout (pokud se pohybujeme na této myšlenkové úrovni – v jádru je mužství a ženství – elektřina a magnetismus) mužství na této fyzické jaderné úrovni a to ani vztahové neumí být příjmajícím (už podle anatomie to nedává smysl)
ještě bych byla klidná, kdyby byla ženská kvalita podle Vás přijata samotným ženstvím, myslela jste to tak?
anebo se pohybujete na vnitřní psychické rovině anima-animus?
prostě se mi nezdá, že by vůbec ještě kdo kým měl být příjmán (v článcích od tak hlubokých a napředujících autorů)..
no ale proto jsem tak nedočkavá pokračování tohto článku, protože pokud k tomu přijetí u Vás došlo..co následuje? a už to je pro mě znepokojující, že by mělo cosi po těch třech tečkách v nadpisu následovat..toto téma je totiž nabité k prasknutí, ale nechce vybuchnout..chce implodovat..
Spamový filtr byl ostražitý a nepustil komentář od Bohumily, tak vkládám:“ Úplně mně to pohltilo,ten Váš článek,aby ne ,Slunce,Uran Váhy,Jupiter,Venuše,Neptun,asc.Štír,Mars,Pluto,Lilith u MC v Panně,Saturn Býk.Váš článek je taková střešnička na dortu pro mně.Měla jsem to štěsti v dětství na moudrého duchovního kněze,z toho,už vyzrále čerpám doteď versus dogmatická křesťanská Slovácká vesnice,to mně hodně zformovalo.Od dětství je mám oba
moc ráda…beru si z obou více ta poselství,než,,osobní,,život.Možná,že existuje orgasmus mezi mužem a ženou,bez přímého fyzického sblížení,…možná že muž umí líp vést a žena líp být následovník,učedník neb se umí bezmezně odevzdat,a předává jen tím,že je.
Mé vhledy,konstalace se točí kolem přírodních kultů,i naboženství…prošla jsem si
tam tak nějak vším přímo,či nádechem…Innana,Afrodita,Máří Magdaléna..Abigeil z Bible,ta mi poskytla hodně,aniž bych předtím věděla kdo je..ženy z bájí,pohádek…i jablko.Jsem ráda,že jsem měla u hodně nejprve zkušenost,až později se ukazovalo o co asi jde.
Děkuji Vám za Nibiru,úplně jsem na to zapoměla,kdysi dávno jsem měla sen…byla jsem na planetě Nibiru,Nibiru…měla dva měsíce,dvě Luny,prostě tam byli,byla tma,ale taková jasná…já stála u pobřeží vyhukaná kde to jsem? sen? blud? skutečnost? Co to je?Takový ten pocit kdy víte,že je to sen,nebo ve snu máte
sen,jakoby i obráceně…pozorovala jsem vlny na moři,a ty Luny…bylo tam neuvěřitelné hlučné ticho..citila jsem že jsem,že je ta planeta v pohybu,přestože já stála v klidu..taková bezmoc,ale silná bezmoc,ne chudinka…bez moci cokoli udělat…jen tak tam být..,co jiného?….vnímala jsem,že uprostřed je
zahrada,a nad ním Slunce….pak ke mně přišli dvěbytosti…,když jsem se pak ptala kde koho co je to Nibiru u každého byly takové nepříjemné emoce,tak jsem to vyhodila z hlavy,že je to blud…a nevím, co to je doteď,jen mi to dalo úlevu
s Vaším článkem.Přeji požehnaný krásný den,a ještě jednou
děkuji moc za inspirativní článek.Bohumila.
Děkuji Terezo. Děkuji, že můžu kdykoliv potřebuji načerpat moudrost, porozumění, pocit sounáležitosti, odpovědi … Je to pro mě velký dar. Měj se krásně. Monika
Děkuji za odpověď, chybí mi tam konkrétní příklad, jak to vypadá, když muž ženu vede… 🙂 a nebo mi tam chybí dovětek „a někdy vede ona jeho“ – protože tak to ve skutečnosti v partnerství bývá, že „každý chvilku tahá pilku“, ne? V mém světě je „žena následuje muže“ stereotyp – a nebezpečný k tomu. Usiluji o harmonii, kdy „žena následuje muže a muž následuje ženu“ – by se možná dalo říct – a nebo ještě lépe, oba následují světlo/ lásku tak, jak nejlépe umí, ať už se to manifestuje jakkoli 🙂
A jestli se já nechávám něčím vést, tak intuicí, které moje odvaha a jasný záměr slouží – slovo vést je tedy pak pasivní? (Když vychází z ženské intuice a ne z mužské odvahy a záměru?) A vůbec, k čemu je toto dělení na mužské a ženské? Marně se to snažím pochopit 🙂
Ve svém partnerství děláme vše tak, jak to zrovna obra nejlépe vyhovuje a nelámeme si hlavu tím, kdo koho vede…nebylo by lepší se přestat vedením zabývat?
Tedy, co se tu snažím pochopit je, v čem je to obohacující – dělit na mužské a ženské vlastnosti a kdo koho vede – a v čem je to JINÉ, než starý hierarchický model?? 🙂
Terezko,děkuji za článek.Poslední dobou vždy večer,když jdu venčit našeho pejska,jsem „uhranutá“Venuší.Nevím,jestli vždy tak zářila,nejspíš jsem to dříve nevnímala..vedu s ní „rozhovory“,obracím se k ní více než k Luně.Jde to samo,neřízeně.Poplakala jsem si u tvého čtení,je to hluboké a tak bolestivé,ale zároveň cítím,že přichází doba obrození a očisty našeho ženství,přerod zpět k bohyním.Každý den nějakou bohyni potkám:-)).Těším se na tvé další články a setkání..Alena
Dekuji Vam Terezie za clanek o Amazonce a hlavne o sdileni pribehu z Monsanto.
Sama pracuji jedenactym rokem pro ropny gigant a snazim se zmenit / zlepsit svet pro sve kolegy. Dekuji za zpravu, ze firma se nikdy nezmeni, pokud se nezmeni samotne spicky korporátního molochu. Zhruba pul roku premyslim, jestli mam zustat nebo odejit, protože práce me vysava a jak pisete, vezme si vsechnu energii, zajem a pretvori ji ve svůj prospěch. Skoda, ze mi trvalo tak dlouho si to uvědomit, ale jsem rada, ze nejsem sama kdo chtěl pomoci dokázat, ze i v korporaci se da zit, nejen prezivat a ze lide jsou lide, nikoliv stroje ci kolonky v tabulce…
Firma mi dala hodne radosti i bolesti, a naučila mne spoustu věci, mimo jiné videt co se mi nelibi a nebat se rict, ze to tak vidim a citim.
Citim, ze tento rok je muj poslední v dane korporaci a ze se mi bude styskat po spolupracovnicich, kolegyních… ale je cas jit dal.. Chci odejit dokud to bude slusny odchod, nechci odchazet zahorkla, zla a vztekla na systém. ze jsem se nechala dohnat tam, kam jsem nikdy nechtěla…
Ano. Byla to lekce a přijde čas poděkovat a ukončit ji.Nic není „škoda“, prostě máme svůj čas. Synergie, tj. sladění energií vědomí zúčastněných při zachování jedinečnosti , je v současné době mnohem silnější nástroj tvoření než hierarchie a hra na vstřícnost, která je ve skutečnosti kořistěním.Je to hodně o sebeúctě a sebevnímání. Asi bych se i ptala, jaké potřeby nám taková práce sytila, tj. kde je náš „slabý bod“. Tak přeji hodně elánu a naladění při hledání nového směřování!
Ano, Polunin má neuvěřitelné oči, je v něm – křesťané by řekli – „bůh i ďábel“, opravdu není jisté, jak to s ním „dopadne“, musí následovat své vnitřní puzení a bude jako několikanásobný Štír stále „na hraně“. A ta východoslovanská duše, syn jedináček… No, duše si vybrala spoustu lekcí. Cítím vděčnost nejen za jeho umění, ale i za jeho otevřenost – spoustě lidem může pomoci naučit se neodsuzovat a propojovat. Zdravím do Brna!
Milá Terezko! Děkuji za Tvou hluboce smysluplnou práci, kterou pro (nejen) naši společnost děláš. Bez Tvého upozornění bych na tento film nejspíš nešla a Tebou napsaný článek celý příběh nádherně srhrnuje. Děkuji Ti za něj… jsem šťastná, že ho mohu takto sdílet s přáteli, kteří na něj nestihli zajít do kina <3 Základní hodnoty lidství: odvahu, pravdivost, schopnost moudře rozlišovat, úctu k životu, sílu zastat se slabších…. je třeba si připomínat při každé příležitosti. Děkuji za Tvou neustálou inspiraci <3
Asi ne náhodou čtu článek ve své fázi stařeny-vědmy.Krásný článek,těším se,že seženu knihu nebo film nebo nejlépe obojí..krásný nadcházející úplněk ve lvu prý částečně v zatmění..?Alena
Jenom takovou poznámu: judaismus sice je starý asi 4 tisíce let, ale je to kompilované učení, které dávno pozbylo jakoukoli relevanci k dnešní době. Obsahuje falešné a zavádějící, někdy nepřesné informace. Chybou možná je, že se toto učení vyvíjí pouze velmi málo, poněvadž úzce navázáno na neměnné staré texty jako je tóra.
Výsledkem je strriktně dualistický pohled na svět a přemýšlení v pojmech „dobrý – špatný“ „hříšník – spravedlivý“, „pozitivní-negativní“.
Tento pohled se zde na tomto webu prakticky přebírá, ačkoli ani zdaleka neodpovídá realitě. Tím se vytváří falešný obraz světa, který spolu s malou vyvinutostí lidské rasy již několik tisíc let zavádí lidstvo na zcestí neustálých ideologických i fyzických konfliktů. Nic není negativní ani pozitivní, vše je v běhu neustálých změn. Negativita či pozitivita je pouhým subjektivním hodnocením čehokoli, které mimovolně provádíme na základě jakýchsi konsensů a vzorců chování.
Zkrátka, judaismus, stejně jako jiná podobná učení, nevedou nikam a neustále se motají v kruhu nepochopení a stagnace. Důsledkem je fakt, že židé dodnes čekají svého Mesiáše, ač jich měli v historii více než dost.
Naštěstí dnes, ve 21. století již máme prostředky pro podrobné zkoumání reality a revizi podobného balastu. Otázkou však je vývojová pokročilost žáků a „politická ochota“ cokoli změnit a přijmout, dle hesla „je to špatné, ale znám to tady“.
Díky za upozornění na tenhle film! J. Aniston skvělá a film je fakt ze života. Zatnuté zuby a úsměv na tváři nasazený proto, abychom měli pokoj od okolí…právo vypořádat se s bolestí a ztrátou po svém…a někdo, kdo nás podrží za ruku…
A vůbec děkuji za stránky, které jsou pro mě v mnohém inspirativní.
Film jsem viděla a musím říct, že po dlouhé době (pravda je, že se až tak často nedívám) jsem neodcházela od obrazovky s tím, že jsem raději mohla dělat něco „lepšího, jiného“. Naopak.
Po skončení filmu jsem zůstala sedět a cítila, že se mně něco uvnitř dotklo. A ten dotek byl milý, nečekaný, zpomalil mne a cítím ho ještě teď.
Přála bych si více takových filmů.
Děkuji za tento článek na Vašich stránkách. Pomohl mi v mém učení si zrekapitulovat proces kterým jsem prošla, abych mohla zkušenosti z toho vyplývající předávat dál.
… začíná být nesnesitelný, jak mě provokuješ, že si budu muset všechno, co jsem doteď aspoň ladila (když už ne ustála), zase přezkoumat a překopat…. Aj.
Já se na tyhle věci dívám tak, že svět do kterého se rodíme, je v podstatě neustále týž (jakkoliv se pořád vyvíjí a mění) a naše skutečně podstatné potřeby jsou rovněž neustále tytéž (jakkoliv se jako lidé i lidstvo neustále vyvíjíme a měníme). Výklad a tím i obraz obojího se však silně proměňuje a různí podle to, KDO a JAK ho nabízí, resp. prosazuje.
Před časem jsem si vážně nevážně sestavil fiktivní partičku lidí, které spojuje jméno. Washington, Gagarin, Harrisson, Ivaniševič, Jánošík, Kukura..tedy George, Jurij, Goran, Juraj..Jirka. Jména sice znějí různě, ale je to pořád jedno a to samé..
Tak jsem zvědav, kdo u nás letos zvonečkem zazvoní, až purpura na plotně ochotně zavoní..
Vybavuje se mi jedna okřídlená televizní věta, která platnost stvrzovala dlouhá léta. Dala by se upravit třeba takto: „Přejmenování proběhla v pořádku a všechna užívaná jména jsou platná.“ Díky za článek.
Já objevila loni na sklonku roku tuhle terapeutku a knížku Zrození Bohyně válečnice. Krádné tipy na práci s vnitřní obětí a hlavně – přepisování příběhů novým pohledem, ne z hlediska oběti, ale co nám daly .. http://knihy.hledajici.cz/detail.php?id=16243&action=kniha.
Pěkný článek!! Kdyby tvoji rodiče dělali i přednášky, kurzy pro dospělé, tak se hlásím. Přes své učitelky dějepisu jsem se daleko nedostala. Později jsem si slibovala, jak se budu učit se synem na základce, jak si doplním vědomosti, ale to vůbec nešlo :-)….., ale znalosti a přístupy tvé mamky mne lákají.
Děkuju, Terezko, žes to přeložila a dala sem… Kdybys věděla, co jsem prožila nad ránem 8. ledna!!!!…. od 3h jsem nemohla spát a až do rána jsem prožívala stavy, jako kdyby byl 8.leden 2017… Vše, co jsem za ten rok zvládla (no aspoň něco určitě jo), jako by nebylo… A vůbec jsem se z toho nemohla dostat… Nechápala jsem samu sebe… Děkuji, žes mi pomohla porozumět!
Nezbývá než souhlasit s Věrou – výborný článek – inspirace jak pro děti tak dospělé. Zkusím přeposlat paní učitelce z gymnázia našeho syna (je v primě). Doufám, že se neurazí 🙁 Díky, díky
A já jsem myslela, že mi nějak začalo hrabat, protože přišla třicítka. Den před narozkama jsem nemohla spát a už je to vlastně 12 dní, co mám problémy se spánkem. Možná tak dvě noci jsem spala normálně, jinak je to trhaně a velmi málo, často se budím uprostřed noci a už neusnu. Už jsem myslela, že se moje tělo zbláznilo. Dneska se bojím usnout…sice to byl dnes krásný a povznášející den, ale na závěr kvečeru jsme zažila dost ošklivý zážitek, který mě dost sebral energii a hodně mě psychicky rozhodil, respektive to byl člověk, který má zřejmě se sebou dost problémů….Moc děkuji za článek. Pouštím si hudbu, která byla zmíněna, snad to pomůže 🙂
Zdravím všechny, díky za komentáře, no, je to individuální, někdo nepije a někomu ani bylina nepomůže. Každopádně aktuální energie Pluto, Saturn v Kozorohu a Mars, Jupiter ve Štíru nám obvykle juchání taktéž nepřidá, takže disciplína v sebepéči, kterou radí Inelia, je dobrou cestou:-)
Terezko, děkuji!! TAK krásný článek!! Dojal mě svou upřímností a moudrostí… mám v hlavě tisíc myšlenek a pocitů, úplně tě vnímám v přítomnosti blízko sebe, přestože jsi daleko – ten článek mě neskutečně oslovil, přestože jsem přes dvacet let rozvedená (bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě, o němž jsem nikdy ani na setinu sekundy nezapochybovala – kéž bych tu neotřesitelnou jistotu uměla mít vždy, když se rozhoduje o „vážných“ věcech…:-)) Objímám tě (z Ostravy) a DĚKUJI!
Ajka píše: … dočítala jsem to s touto písní v zadním plánu v hlavě. Rozjížděla / zřetelňovala / vynořovala se postupně od poloviny textu, jak se psaní dostávalo do těch osobních a hlubokých rovin – stejně jako se postupně rozjíždí ta píseň 🙂 https://www.youtube.com/watch?v=cJZMTcyqsYk
Ostatní osobně 🙂
Milá Terezo, děkuji za výstižný a všezahrnující článek.
Ve 23 letém manželském vztahu prožívám jeho viditelné i neviditelné aspekty a hledám se v nich (asi jako každý).
Je to skvělý učitel, i když následující den nevím, jak dlouho bude trvat.
Moc Vám fandím ať se daří na všech úrovních a upřímně gratuluji k Vašemu krásnému výročí.
V judaismu (podle mých informací) to s manželstvím není tak jednoznačné. Z náboženského hlediska, rabínského výkladu, je manželství sice vhodné, ale prozatím pouze na ZKOUŠKU. Na tisíc let, pak se uvidí. Tato zkouška již byla před časem prodloužena, o tisíc let. Kácha.
Věrka napsala: Milá Terezko,
krásný článek, moc se mi líbí, je tak strašlivě pravdivý. Velké díky za něj. Miluji shrnutí podstatného. Židovskou krev i křesťanskou mám v sobě a řekla bych, že snad celá naše česká kotlina je jimi prosycena. Jsme všichni tak velmi podobně protkáni programy, které patří do obou kultur. Ať v plusu či v mínusu. Je to tak. Jsem štastná, že se mi povedlo toho spoustu o čem tak výstižně píšeš, pochopit. I když manželství se mi nepodařilo při mém, vlastně spíš našem, soužití udržet. Už to dávno nebolí. Nešlo to jinak. Celý náš život je jedna velká škola života, nikoliv pouze žití podle společenských pravidel.
Velké díky světlonoško za článek a za tvou odvahu se podělit o své cestě manželstvím.
Věra
Ďakujem za citlivosť a hĺbku, milá Terezie.
Vo mne veľmi silno zarezonovali riadky v ktorých popisujete, ako prebieha vyladzovanie a transformácia u introvertov. Áno, vnímam, že komunikácia nemusí nutne prebiehať slovne a nahlas, aby nastala premena. …a návrat do Nevinnosti, krásne, v ošuntelém županu a s vychudnutými lýtkami… u Marion.
Krásne ďalšie spoločné letá Vám prajem.
Skvělý článek, Terezko!
To je tak, když se člověku naplní jeho představy o tom, co by si přál dělat v budoucnosti. Ještě, že se to občas vydaří!
Díky.
Eva Vymětalová Hrabáková
Terezko, tohle mě zasáhlo. Všechno, o čem tam píšeš, je holý fakt, který má hodně smutný podtext… Ať už jde o marketing lidských příběhů a tragédií, které se dějí jinde a my řešíme ve svém blahobytu nepodstatné věci, nebo o sílu a přesah sdělení filmů, na které se díváme či o svobodu žen a neustálý útlak žen někde napříč historií… Uvědomuji si, že já se svými postoji také nechci „hrát a nehraji staré hry“ a i když mi to přináší někdy nepříjemné konfrontace, nenechám se vyvést z rovnováhy odvahy, s kterou to činím… Děkuji za uvědomění si dalších „věcí“…
Dotaz: Jak to je s postavením žen v této společnosti, prý jsou nečisté a nemohou se s muži modlit v jejich svatyni.
Je to normální, bytost, která dává život , aby byla postaven mimo zákon?
Dobrý den, myslíte postavení žen v židovské společnosti? To je velmi rozsáhlé a rozmanité téma, záleží na době, zemi, společenském postavení. Co se týká „nečistoty“, jde o tzv. rituální nečistotu (tum´a), která původně neměla význam „negativní“, ale byla čistě neutrálním hodnocením statutu pro přistoupení ke svatosti Chrámu (čistý-nečistý ve smyslu momentálně vhodný-nevhodný pro vstoupení do posvátného prostoru). Co se týče oddělení mužů a žen v modlitebně, nevíme, kdy k němu došlo. Vychází z rozdílného úkolu mužů a žen : úkolem žen není účastnit se liturgického života, to je úkol mužů. Dnes už toto rozdělení požaduje pouze ortodoxní a ultraortodoxní judaismus, většina směrů má společné modlitby. Obecně lze říci, že statut a postavení ženy v judaismu bylo typické pro patriarchální společnost, stejně jako v křesťanství či islámu. Velkou výhodou židovských žen ale bylo, že judaismus neodmítá tělesnost a sexualitu jako „hříšné“, takže u nich nedošlo k rozštěpu tělesnosti a duše/Ducha, jako u křesťanských žen.
[…] Aniž bych si to vědomě přála/aniž bych se o to vědomě snažila, při hledání vhodného obrázku malovaného s menstruační krví (zdroj) jsem našla i článek o tom, proč se vžilo, že je žena a všichni, kdo se jí v době pravidelného měsíčního krvácení dotknou, považována za nečistou 😉 Článek si můžete přečíst zde. […]
Můj koncept je zcela jiný, a proto naráží. Kdybyste si o tom chtěla promluvit, klidně napište všechno, co Vás v této věci trápí. Milerád Vám vysvětlím, proč tak činím a jaká je moje vize. Děkuji Vám :).
Po přečtení slova „deconstruct“, hned v prvním odstavci, se mi rozjela tato představa:
Máme kachličku, řekněme béžovou, lesklou, dokonale čtvercovou. Co musíme udělat? Vzít kladívko a rozbít ji na malé kousky. Uff – chce to odvahu, že? Potom se budeme muset postupně těchto béžových kousků vzdávat a necháme si jich jen pár. Ale místo nich se k nám budou dostávat jiné, různě barevné kousky, z různých materiálů. Občas se nám bude zdát, že tento křiklavý kousek, který jsme právě dostali se přece nemůže absolutně hodit do celku a bude nám chvíli trvat, než tyto nové kombinace přijmeme.. A začneme nové kousky k sobě pomalu, intuitivně, lepit, bez plánku, jak by měl výsledek vypadat.
Co vznikne? Rozhodne ne plochá jednobarevná kachlička, ale prostorová barevná skulptura.
Tvoření zdar :-), Marcela z Mohelnice, s Venuší na MC
Ach, Drahá Lilith, drahá Terzie, Ďakujem sama za seba, za všetky sestry i za svoju Lilith v Panne.
Aj ja ju tam mám, tak ste mi to pred pár rokmi krásne napísala v horoskope, sme ten istý ročník, aj deň len jeden skok o mesiac pred Vami.
S dovolením by som rada pozdieľala Váš článok na svojom FB profile.
Objímam, prajem krásnu nadchádzajúcu jar, plnú vôní, spevu a farieb.
S láskou a nehou
Terezko moc Vás zdravím 🌹, kde je prosím tento seriál Černý narcis ke shlédnutí? Nemůžu ho najít.. Moc děkuji za inspiraci kterou přinášíte 🌹🌹🌹☀️🐬:-)
Krásné dny
Petra K.
Zdravím na Slovensko i na Moravu a díky za zpětnou vazbu! Seriál jsem si zpirátila na Uložto, tak tam by měl být, tedy pokud již není stažen. Hledejte „Black narcissus“:-) Přeji všem krásné jaro!
A ešte som si uvedomila, že moja dcéra má tiež Lilith v panne v 12. dome. Ale verím, že jej pomôžem už sa konfrontovať s týmito výzvami na inej úrovni. Kde slová vina, trest, hriech, nemajú svoje miesto.
Milá Mário, moc zdravím, ano, to je zajímavé, že obě máte Lilit v Panně. U této generace už to nebude stejné:-) , objeví se nová témata, velké díky evoluci a růstu vědomí!
Těším se na viděnou v kontaktních časech!
Zdravím všechny, tak prý už Black narcissus na uložto není. Kdybyste to chtěl někdo vidět, napište mi (terezie.dubinova@oheladom.cz ). Krásné jaro! U nás leje jako z konve:-)
Tak ještě jednou Terezko,
seriál už sleduji :-). Moc díky za tip. Nevím jestli jste viděla, ale moc doporučuj i 3 dílný seriál Ovečky Boží (Lambs of God) je na HBO GO.
Krásné jarní dny 🌷
Petra K.
Nádherně vyjádřeno,už jen tím,že je to promluva z Duše.Nějak mi ,,unikalo,,že je to děj filmu.Vím,že to znám…..i dozvuky do tohoto života.
Pohlazení a útěcha pro mou Lilith v Panně v konjukci s Marsem a Plutem v 10.domě u MC a Jižního uzlu ve Lvu.
Děkuji.🫀💎❤️
Skvělý článek, sociální média jistě přispívají k odděleným realitám jednotlivců. Skvělý o tom je i film na netflixu s názvem social dilema. Velice se mi líbí tato Vaše věta „Obsahy nekultivovaného nevědomí se valí ven, potlačené chce být zviditelněno, a nepřipravené občany, naučené poslouchat a věřit, zavaluje vlna jejich vlastních strachů a temných emocí.“ a nezbývá mi než s Vámi souhlasit 🙂
Zdravím, MIriam, ano, Social Dilema je dobré varování. Teď co s tím… Dokud budeme fascinováni všemi možnostmi technologií bez hlubšího uvědomění dopadů a souvislostí, je to jako když si malé dítě hraje s aparaturou. Nebo se samopalem? Právě fascinace je za kolektivním transem, ve kterém lidé spolupracují na ničení (své vlastní) lidskosti. No, kdyby to bylo v dějinách lidstva poprvé, ale není… Takže si držme palce a co nejvíce si uvědomujme a rozhodujme se moudře:-)
Tato kniha byla pro mě nahlédnutím do odhodlaného, věřícího lidského srdce. Moje babička si psala úryvky z knížek na malé papírky, ten, co mám schovaný, mě knihou provázel, je z knihy od Harper Lee, Jako zabít ptáčka. V jedné chvíli říká otec své malé čiperné dcerce: „Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje co se děje.“
A vše navíc může mít i šťastný konec. Děkuji, Terezko.
Krása krajky prebudeného srdca a tvár Panny Marie od El Greca sa ma počas dnešného daždivého dňa dotkla najviac. Vďaka, Vám, Terezie za skvelý text. Krásne dni Vám.
K odstavci Russe Robertse: „… celý život toužíme po rodičovské autoritě, a když jsme dospělí, hledáme náhradní rodiče – politika, prezidenta“. Takto si dospělost rozhodně nepředstavuji, nehledě na to, že po rodičovské autoritě toužíme jen právě do té doby, než začneme být dospělí a sami se stáváme rodiči. Bohužel, má asi pravdu v tom, že „dospělých nedospělých“ je zatím stále hodně.
Marcela
Ahoj Terezo,
díky za krásný text i tip na film. Já jsem se tento rok s Gawainem potkala dvakrát, tak to se mnou hodně rezonuje. Jednou skrze knihu Pohřbený obr od Kazua Ishigura, což je text na pomezí pohádky, eposu, mýtu napsaný brilantním jazykem. Gawain tady vystuje jako rytíř, ochránce starých pořádků, který společně s klášterními mnichy ochraňuje prastarou dračici Querig vydechující mlhu zapomnění. Při její obraně je zabit saským bojovníkem. Příběh má víc rovin, nebudu prozrazovat dál :-). Podruhé ke mě Gawain přišel skrze Pohádky a legendy Walesu, knize s nádhernými grafikami z nakladatelství Malvern, kdy Morgana zkouší odvahu svého bratra a jeh rytířů. No, pro mě určitě impuls, že nestačí jen číst přběhy a inspirovat se, ale i si s odvahou tvořit vlastní realitu a být viděna a slyšena. Krásný den
Ahoj! Moc díky za sdílení! To je úžasné, jak se ty staré obrazy vynořují. A ano, mají sloužit k tomu, abychom si neudržovali bezpečný odstup, ale pochopili, že jsou o nás, a zvnitřnili je. Zdravím a těším se na viděnou, Tereza
Zdravím, Terezko!!!! Já jsem se tento rok také překvapivě setkala v knize se Zeleným rytířem – v Kamelotských létech Školy dobra a zla (autor Soman Chainani), kde syn Artuše Tedros musí obhájit své právo na trůn splněním 3 úkolů (připravených před smrtí Artušem, který se dozvěděl, že jakýsi jeho falešný syn bude usilovat o zabrání trůnu Tedrosovi) a jeden z úkolů se týká právě záhadné postavy Zeleného rytíře…. 🙂 To jsou teda náhody… Moc se těším na film! Už ho mám připravený… A kouknu i na Pohřbeného obra. 🙂 Děkuji!
Terezie, vďaka. My sme tiež Vianoce strávili s Brianom a Máriou Magdalénou. Ja okrem týchto filmov pozerám už len Blueberry a Chaotickú Annu. Som zvedavá, kedy sa od tohto odlepím a aj niečo nové vpustím do života. Každopádne s Vami súzniem. Ale neviem slovami zachytiť tú zvláštnu premenu, čo sa deje. Áno, niekedy je to neznesiteľná bolesť, vzápätí výstup o niekoľko poschodí. Vďaka Bohu, že nás podporuje toľko bytostí a že nás podporujú naše vlastné spomienky z mnohých životov.
Film „Cake“ jsem viděla a souhlasím s tvým hodnocením. Na film Romans se určitě taky podívám, ale v souvislosti s opomíjením některých opravdu hóódně zajímavých filmů a překvapivých obsazení jsem si vzpomněla na film „Rachel se vdává“ z roku 2008, kde si zase Anne Hathaway bravurně střihla pro sebe netypickou úlohu.
A ještě něco písnu do komentáře ke společné písni izraelského Araba a Žida.
Soužití izraelských Židů a Arabů – zatím nejzajímavější náhled a i vysvětlení pro mnoho lidí (včetně mě) nejasné situace v těchto končinách, jsem našla v knížce „Hubené nohy a všechno ostatní“ od Toma Robbinse. Toto téma v knize sice vyvstává až tak po první třetině, ale i tak je to kniha hodná přečtení.
DĚKUJI. Terezie. I za vaši knížku, která se mi dostala do ruky. Moje rodné město je Jičín. Díky.
Kateřina. Narozena v Raku, s Lunou v Rybách, Merkurem v Blížencích, Venuší a Marsem v ohni 🙂
Milá Terezie, mnohokrát děkuji za tento článek. Jsem uprostřed takového zvláštního fenoménu. Někteří z mých blízkých přátel, kteří se mnou zastávali stejný názor během Covidu, a měli nadhled nad mediálním chaosem, se najednou nechali zmanipulovat různými zprávami k nelogickému (z mého pohledu) přístupu k válce na Ukrajině. A to i ti, kteří jsou velmi empatičtí a v tom je možná ten háček. Tito lidé, hlavně tedy ženy, jsou natolik empatické a emocionálně zranitelné, že jejich podvědomí nedokáže ustát tu slepou uličku bezmoci, ve smyslu jak zastavit to, co se děje. Proto se uchýlilo k sebeobraně a místo solidarity nastoupilo nepřátelství vůči Ukrajinským přistěhovalcům. A s každým dalším článkem, příspěvkem, který je v tom utvrzuje, se „uklidňují“ úvahou. „Vždyť se vlastně nic neděje, to je jejich problém, chovají se nevděčně,……..
Proto budu velmi ráda sdílet na svém FB a na FT (FeelTrees) tento Tvůj článek. Děkuji, Marcela
Milá Marcelo, moc zdravím, ano, popsalas to dosti výstižně. Určitě sdílej. Jsme opravdu v informačním tajfunu, to se nedá nazvat jinak. Kdo nepracoval na bodu vnitřní střízlivosti, ten nyní sdílí a podporuje opravdu zvláštní názory. Na viděnou! Tereza
Dobrý den,
prosím mohl by mně někdo z Vašich spolupracovníků pomoci v otázce ohledně obyvatel v Čisté – v Nové Vsi, Vysoké Libyně Hochlibin v okresu Plzeň sever (odkud pocházím), kde mimo jiného obyvatelstva např. německého, pobývalo i židovské ? Jelikož tvořím RDKMen Scheinerů – Šajnerů a nacházím zde mnoho jmen s námi příbuznými, např. Guth, Frankl aj., kladu si pak otázku, zda-li nebyli předci Scheinerové Židé ??? Moje prababičky – byly jménem Müllerová a Schwaarzová . Chybí mně o nich více informací. Problém je i v tom, že jsem od 15 let v Brně a nemám tu možnost navštěvovat tento kraj. Navíc otce neznám, jen jej mám uvedeného v rodném listě, byl ročník 1912. Nyní je mi 65 let a to je věk, kdy se člověk vrací do minulosti, proto ten rodokmen.
Děkuji Vám za vstřícnost
Irena Nováková Šlapanice u Brna
Přesně cítím to, co píšete na začátku… Asi 15 let jsem nebyl na dně a teď jsem tam zpět 🙂 To moře, oceán, má každý v nevědomí, znám ho, buddhisté mu říkají oceán strastí – samsára 🙂 je mi v něm napůl dobře a napůl špatně… A že jsme v něm teď všichni, vypadá to tak. a jsem asi jeden z těch, kteří fakt asi nechtějí projít, protože 2020 jsem měl vize věcí, které se teď naplňují a to, co je teď, je ještě „vodička“ :), fakt jen vodička…říkal jsem vize kamarádům, nevěřili, teď někteří věří, ale mne samotného ty vize vlastně děsí tak, že se mi nechce „jít dál“. Vaše stránky jsou fakt zvláštní, cítím něco mystického. jsem trochu „šaman“, ale z toho, co se děje, jsem dostal strach, páč s tím nemůžu vůbec nic dělat. viděl jsem až do roku 25, to byla síla, a pak 2037 a to byla hrůza….shoduje se mi to s vizemi toma horna – woodworm prophecy. mám z toho depku jako bič 🙂 přežít v přírodě už nelze, zkoušel jsem to…. zdravím do vyššího světa 🙂 jinak dnes jsem měl vizi znaku Juno, včera večír nějaké bytosti na koni, mávla mečem a umělá světla na planetě zhasla. moc lidí už mě nechápe.
Dobrý den, Martine, děkuji za sdílení. No, jak pravím, Jonáš je opravdu nápomocné a stále aktuální čtivo, které zároveň – jak je pro hebrejské posvátné texty typické – žije vlastním životem a pracuje s těmi, kdo mu věnují pozornost (energii). Co se týče vizí budoucnosti, je to hodně o tom, pro jakou se rozhodneme timeline. Vzpomínáte na film Nádherná zelená, kde se návštěvnice upřímně zděsí, když zjistí, že na planetě, kam se dostala, jsou ještě války? Určitě v nějaké timeline budou i nadále, protože si to stále přeje hodně lidí. Ale hodně lidí si i přeje žít bez válek a na určité frekvenci jim to bude umožněno. Jen se opravdu potřebujeme znát – tedy všechny své vnitřní osobnosti, protože obvykle jsme dosti rozporuplní a ani o tom nevíme, že si různé části nás samých přejí něco jiného:-)
No a když vidím/cítím děti, které se na Zemi rodí – duše, které si Země přitahuje – tak nemám obavu, že by tu nebyla timeline pro vysoce vědomé bytosti. Země se každopádně nechystá to zabalit:-)
S pozdravem, Tereza Dub
Tak nejdřív jsem sepsal román, nezmáčkl, že nejsem robot, pak kratší román, nevyplnil jméno, a už to nedám do kopy 🙂 Asi to tak mělo být 🙂 Země to nezabalí, ale když jsem se pokoušel „odpojit“ a napojit na ni, vždycky mě to „něco“ natvrdo vrátilo zpět….Maj nás asi zmáknutý, jako my jsme kdysi zmákli Indiány…
Ahoj Terezo,
článek jsem začala číst už na dovolené, ale vrátila se k němu až dnes, když mám více klidu. Pomalu četla a vnímala. Co mě k tomu napadalo a vlastně o tom píšeš: že temnota je také součast Jednoty a že chce být jen uviděna a integrována do celku, pak nastane rozvonováha. Teď mluvím hlavně o osobním poctivém postupu na úrovni jednotlivce, ale vlastně se to celé dá aplikovat i na celek. Dobře se do sebe dívat, vnímat a když je velká mela, tak se soustředit do srdce, protože slovy Malého prince správně vidíme jen srdcem. Být hodně v těle a každý den se dobře rozhodovat, protože tu každodenní realitu si tvoříme sami, což mi teda hodně dlouho trvalo než jsem pochopila. Každý den jsem „napadána“ množstvím myšlenek, ale to zacílení dovnitř funguje. Následný klid mi pak pomáhá se dobře rozhodovat.
Za mnou právě můj synek Jonáš sleduje nějakého youtubera, děsně se u toho řehtá, jdu ho zkusit nalákat na nějakou aktivitu ve fyzickém světa, ale nejspíš u toho nebudu tak vtipná. Ale pokus učiním :-). Tak zdravím a mávám a zvažuju
Míšo, díky za sdílení. Je to taková křehká a vytrvalá práce, ale podpora je velká, jak už se člověk na tu cestu vydá, už nemůže nazpátek. A děti jsou velcí učitelé:-) pa a na viděnou
Dobrý den, mohu se zeptat, jak je to s těmi Stíny? Inelia píše že by měly být spíše propuštěny a ne integrovány, jak jsem to z textu pochopila (jestli jsem to pochopila dobře). Osobně chápu stíny jako naše buď jako naše nezralé součásti, nebo vnitřní osoby které jedou program kdy jsme se v dětství snažili přežít a ty osoby pak neví že už to není potřeba a nebo tedy ty vzorce a nánosy a ty propustit asi jde, ale ty dva výše to si nedovedu představit. Můžete prosím napsat, jak to vnímáte vy? Děkuji moc za odpověď.
Zdravím, Veroniko! ano, to je dobrá otázka. Já po všech zkušenostech práce se sebou i s lidmi už si netroufnu na žádnou definici. Inelia je v tomto dost radikální, protože (podle mého cítění) už je „nad“ dualitou v Jednotě, do které aktuálně vstupuje i Země/Gaia. Dříve mohly být stíny integrovány, ale nyní už jsou brzdou a abychom se v nich pořád nehrabali, tak je máme, jak ona říká, poslat do Zdroje. Jako kdybychom přiznali, že si nevíme rady a potřebujeme pomoct s „kvantovým skokem“, vymaněním se z kruhů, ve kterých se motáme. Stíny vnímám jako nevědomé části nás samých, staré vzorce – rodinné, náboženské, kulturní, společenské…, které nám možná dříve sloužily (třeba k přežití, jak píšete), ale teď už jsou brzdou. A obvykle je ani nevnímáme – bereme je automaticky jako „normální“. Už jejich uvědomění je posunem – a potom jejich opouštění, jak říká židovství, „be-ezrat Hašem“, s pomocí Boží:-):-) I to hodně cítím jako nějaký proces hledání středu v „lemniskátě“ (ležaté osmičce) našich energií.
Děkuji za překlad. Sleduji její stránky a ANO občas mně rozhodí,že mi trvá delší dobu,dost dlouho to vstřebat,pojmout a ,,nezbláznit se,,co s tím? Někde v DUŠI,do MORKU KOSTI VÍM,ŽE TO TAK JE…
Ano. Obvykle to cítím v kostech, nikoli chápu, že pohled, který Inelia předkládá, je důležitý a inspirativní. Rozbíjí mnohé naučené vzorce, co je tzv. normální, a to je skvělé. Moc Vás zdravím!
Přesně. Jednoduché a jasné,až se ,,zastaví rozum,,. Vždy jsem si říkala,to se ulétám po konstalacích,než…..něco?A ona vytáhněte si blok,držte ve svých rukou a pusťte do Zdroje.Uf….
A já se tady ,,šušním,, s automatickou kresbu a ona takhle?A proč ne?Vždyť ano,stejně ve finále vše je ze Zdroje.
Přeji pokojný den,a děkuji za články.
Dobrý den paní Terezie,
velmi ráda bych se zúčastnila tohoto semináře a možná i sobotní akce v Děčíně 17.6.
Prosím berte tento vzkaz jako přihlášku. Už roky sleduji a obdivuji Vaši práci. Těším se na opětovné osobní setkání a přeji krásné dny. Brzo opět na viděnou Dagmar Matejková Puerkenauer
Miriam je úžasná žena, spolu so svojou sestrou. Ako teraz všetci vidíme, ich práca a práca všetkých Izraelcov a Palestínčanov, ktorí snívajú mier, je chodník obrastený voňavou trávou, ktorý vedie von z tohto pekla. Terezie, vďaka. Veľa na teba myslím tieto dni a na všetkých priateľov v Izraeli. Mária
Terezko, děkuji…
Sleduji seriál Vyvolení, a nechci se teď zabývat až tak fikce fakta…ale že to se mnou v Těle něco dělá, laská Duši…ty příběhy a zadala jsem si mikve u vás…díky Edně…mikve (prostě zadej mikve, i když uz jsem to četla zase něco mělo být)…uf, Edna a Šimon, to bylo pro mě ani to neumím vyjádřit…jak se hojili po bolesti stejně jako…zavolal ji jménem…krvácející žena dotek Ježíšova oděvu….Salome tanec a Jan Křtitel….a jiné ….Ty příběhy jsou stále tak nadčasové, mimo čas…až si někdy říkám není to dnes?…Kde to vůbec jsem? Tam nebo tady? Děkuji, za vaše články, vnímáni i odborné znalosti , Ježiš a všichni byli Židé a to my tam dříve chybělo, jako vychovávaná v křesťanské no spíše katolické rodině vesnici….a vaše články umí rozvibrovat, hojit a v mnohém u mě…Ano…pokojný den.
….dodatek….nechybělo, vždy to tam bylo….spíše ve smyslu ,,chybělo,, bylo to pro dětství svým způsobem částečně ,,ochrana,,…což k pochopení došlo později proč.
Děkuji 🙏🙏🙏 vám oběma Veroniko, Terezie, toto taky tááák ve mě vše rozhazovalo…a obě si vás znovu ráda čtu po několikáté …a jak pro mě dali obě do slov 🙏🙏🙏 chci věřit, že je nás víc, troufám si říct, že asi mi to dochází…stále znovu a znovu…a stále jsem ,,řešila,, v jaké fázi jsem…odevzdaně prostě proplouvám, vlním se obojím, i za tím…🙏🙏🙏
Dobrý den, jsem také nadšená, jen bych se chtěla zeptat, jak Vy chápete tu poslední poznámku:
Můj učitel zvedl moderní prapor slunečního ženství mnohem dříve než většina duchovních učitelů. Vyvolalo to obrovskou kritiku od posluchačů jeho veřejných přednášek, od tisku i některých jeho studentů. „Žít a následovat své osobní přesvědčení něco stojí“, řekl jednou malé skupině studentek. „Ale téma je tak důležité, že stojí za to vydržet urážky.“
Pak se usmál a povzdechl: „A kromě toho… ať jdou do prdele, když nerozumí vtipu.“ Co dotyčný považuje za vtip?
Dobrý den, Aleno, děkuji za zprávu. Dle mé interpretace to chtěl vlastně celé jako by zlehčit, ukázat, že to není jediná interpretace, jak to tak ti meditující dělají – vytvořit mandalu a pak ji rozbít:-) zdravím, Tereza
Gábor….film jsem neviděla, a jsem ráda, že to někdo tak skvěle popsal, zavnímal….mě u něho vždy napadne, jak se dříve říkalo…je jak, tváří se jak boží umučení….přeji pokojný den.
No, na tom, že hodnotite spravnosti nebo nespravnosti Mateho chápání palestinsko izraelské otázky, na tom, jak vypadá, a rikate že moudří lidé by měli být veselí a usměvavý, a neměli by vypadat jak boží umučení, něco povrchního a nezdraveho vypovídá o vás. Ne kazdy se narodil se siumernym oblicejem, jaky mate treba vy. Vzhled neni vzdy odzazem toho, jaky je clovek uvnitr a existuji lide moudri, kteri moc krasy a okouzlujiciho sarmu nepobrali, a nebo je na jejich tvari vidět šrámy obrovských traumat a životních bolestí. Například jasnovidka zvaná Vanga, té by se člověk lekl, ale přitom byla jednou z nejmoudrejsi zenou na planete, bohuzel mela tezky osud, coz se na ni podepsalo. Stejne tak na Mateho tvari a projevu je videt ze se minula traumata podepsala na jeho tvari a projevu a bohuzel uz to nejde zvrátit. Dočetla jsem vas článek asi jen do poloviny, protože už z počátku mi přišel docela zaujatý. Proste Milujete Izreel a není vám sympaticky Matte. Další věc, která mě trkla je že ano Palestinci mají zodpovednost za to co se deje v Palestině, až na to, ze v pásmu Gazy nemají skoro žádnou moc obyčejní lidé, jsou utiskovani a funguje i něco čemu se říká kolektivní bezmoc. Zkuste v těch podmínkách a budete také bezmocná, tedy souhlasím s matem, když říká, že zodpovědnost je na straně mocných, nebo nějak tak to bylo řečeno.
Dobrý den, paní Šárko, děkuji za Váš názor. Nijak nehodnotím vzhled pana Matté, ale jeho výraz a vyzařování, jak působí na mne. Jak v článku píši, jde o můj náhled. Ten je bezpochyby ovlivněný dvěma skutečnostmi: 1. prací Inelie Benz, která se zabývá tématem traumatu, resp. uvíznutím v traumatu, resp. potřebou uvolnit se z traumatu (viz citát na konci článku), 2. téměř čtyřicetiletým studiem tématu Izraele a Palestiny, včetně studia akademického, návštěvami tam, znalostí jazyka, kultury, společnosti. Chápu, že pro mnoho lidí je to vzhledem k internetovému boomu informací všeho druhu téma hodně nečitelné a chtějí si udělat jasný, jednoznačný názor, a ten si také udělají. Jen si myslím, že zrovna v tomto případě – u Izraele a Palestiny – tato jednoznačnost úplně nefunguje. Kdybyste četla i ostatní moje texty, věděla byste, že zdaleka nekončím u „miluji Izrael“. S přáním všeho dobrého, Tereza Dubinová
Žlutá hvězda….
Před léty…se mi vybavoval s válkou Heidrych….(až v době internetu jsem zjistila, že on to podepsal ji nosit, kdo to vymyslel?…čím? kým byl veden?)
Pak sled událostí…vlastní konstalace atd….mně ve finále došlo…mít na srdci symbol Světelného těla…v žluté barvě…nejbližší zlaté…I když to zní ,,morbidně,, je vlastně KRÁSA….
Ženská Boží přítomnost…
A kdo, kdo má říct, že volá…
🙏🏻🙏🏻🙏🏻…Ranhojička…
Každý text i tak vnímam…ran hojiví….hojení bolí…dlouho mi trvalo to akceptovat…I to, že nemusí…tam pokulhávám.
Báseň mě zasáhla, moc oceňuji i ostatní články.. Skělý, to mi chybělo…
Děkuji, Báro. Také tuto báseň miluji, říká více, než vědecký tlustopis… Přeji krásné jaro. Tereza Dub
Dobrý den,
proběhl nakonec seminář „Léčení ženského rodového dědictví“? Hledala jsem na Újezdě dům, kde se měl konat, ale bez úspěchu…
Thank you! Hopefully one day my web will be in English too! Tereza Dubinova
Toto je opravdu velmi důležité a moc si přeji aby se podobné informace šířily co nejrychleji. Mé dceři je nyní 5 let, tak věřím že její přechod bude přirozený a radostný. Katka
Terezko, pusu, už jen za to vyznání jak knihy vzbikla proChor
Velký dík za tuhle knihu, která se čte jak se říká sama. Povedla se ti úžasně !!!
Zdravím tě Terezko a smekám… Jana
[…] příběhem“ psaným pro Evu Labusovou a časopis Děti a my (lze si přečíst na mém webu). Když byl dcerce rok, přestěhovali jsme se na malé město a já záhy opět otěhotněla. […]
díky za krásný příběh. zasáhla mě hlavně pasáž o mlčících ženách Vašeho (a určitě nejen Vašeho) rodu. Zrovna dnes jsem strávila den s několika kamarády, které vídám poměrně vzácně. řeč přišla i na těhotnění a rození, na jeho přirozenost, roli psychiky a spoustu dalších věcí. Mezi přítomným jsem s jedním zdárně proběhnuvším a navzdory nemocničnímu prostředí přiměřeně až dobře prožitým i zpracovaným porodem byla za "odborníka". Mluvili jsme a mluvili, a já si na konci dne připadala jako neuvěřitelný žvanil, který na ostatní sobecky sype "svoje" téma. Sama pro sebe jsem věc uzavřela s tím, že to snad hokám jednou přijde vhod, a že já bych bývala byla ráda, kdyby mi někdo podobné věci řekl dřív, než jsem je sama zažívala. Všechny moje ženy nicméně taky mlčely. Naštěstí jsem s mystikou světa a žití obecně i s živočišností vlastního těla měla určité nemalé zkušenosti už z dřívějška, a tím pádem jsem zlehka tušila, k čemu celá věc směřuje. Porody jsou neuvěřitelně důležitá a v naší společnosti neuvěřitelně podceňovaná stránka člověčího bytí, a je moc moc dobře, že si to aspoň někdo uvědomuje, potažmo šíří takový náhled dál. Díky Vám i spoustě dalších "aktivistek", díky kterým může ten, kdo hledá, najít něco zajímavých informací, a díky kterým se posouvají i měřítka většinové společnosti, takže dnes už není v porodnicích až takový problém to, co před patnácti dvaceti lety určitě problémem bylo.
Milá Terezie, děkuji za krásné velikonoční setkání, díky kterému se ve mě mnohé změnilo….
Terezie, to je moc krásně napsáno. Samotný intelekt je jako být ve vězení těla oproštěného od hlubokých prožitků, ovšem pouze tělesné prožitky bez intelektu nás také nikam neposunou. Propojit intelekt s tělem považuji za vrchol našeho bytí a bohužel není všem dopřán stejnou mírou. Na druhé straně, všichni máme možnosti a velký potenciál se o to snažit, prohlubovat a zkoumat. Tak přeji všem, aby nacházeli chut. Zdraví Rena
Děkuji ti milá Terezko za tvůj článek a těším se na =cink =, až přijde,a věřím, že to bude brzy i ke mně.Velký pátek byl hodně silný a díky němu nám bylo umožněno posunout se o kousek dál na naší cestě. Objímám tě. S láskou Božena.
Děkuji všem za ohlasy. Ano, zvědomit, poznat a naučit se žít všechny naše dary – city a emoce, intelekt, smyslové vnímání i intuici, to je cesta k celistvosti a autentickému životu. Je to těžký, ale krásný proces a všem nám přeji, aby nám přinášel radost… Ze srdce zdraví Tereza
Milá Terezko, děkuji Ti za to psaní a za tu službu pro nás – že jsi to prožila a pak formulovala a zveřejnila – a my teď můžem sdílet a otevřít si to, co je na stejné vlně. Mě na "velký pátek" tělo přimělo zase si lehnout a poslouchat ho, jak strašně kašle (dusí se strachem), přetéká rýmou (nevyplakanými slzami) a bolest obcuje v krku (všechna ta uvězněná slova…). Naštěstí je vždycky pomoc zaklíčovaná v té situaci, o kterou jde… 🙂 Naštěstí je možné se svému tělu důvěřovat a díky této důvěře obnovovat i důvěru – tu velkou, hlavní, … Regenerující procesy fungují rychle, mocně a nekopromisně jako to právě probíhající jaro venku – jen se naučit jim nebránit právě těmi starými, už nefunkčními programy…. Samozřejmě, že se učím různě šílenými pokusy, omyly, chybami, …. Samozřejmě jsem to v tom laskavém léčebném klidu a míru nedoležela a tento týden znovu zalehla už s "pokročilejší depeší moudrého těla" – už jen se zánětem dutin :)))))) chá chá!!!! Takže, milé dámy, držím nám všem palce. Jak říká jeden z mých velkých učitelů prof. Vyskočil: "Chyba je nejlepší příležitost k učení". Přeji nám všem hodně radosti na té klopátavé cestě – hodně radosti ze samotného faktu, že jsme aspoň na té cestě 🙂 Hodně radosti, důvěry a lásky! Ajka
Strašně moc děkuji Terezko, myslela jsem,že jsem nějaký podivín,že cítím jinak než ostatní a cítila se osamělá. Teď se cítím,jako bych měla sestry. Tvé stránky jsem nalezla náhodou,ale náhoda to určitě nebyla…Děkuji…Dana
Ahoj Terezko, teprve po přečtení tvého článku mi doklapnul tvůj mail ……. DĚKUJI 🙂 Lenka
Děkuji, Terezie, za pěkný a výstižný článek. Všichni, jak muži, tak ženy máme na sobě dost práce. Často děláme tu chybu, že se soustředíme jen na jednu složku naší bytosti, ať již mužskou nebo ženskou. A tu druhou pomíjíme a nebo ani nevíme, že v nás existuje.
A ještě častěji děláme chybu, že upřednostníme Ducha nad Hmotou (nebo naopak). Naším cílem by však měla být harmonie a spolupráce mezi mužskou a ženskou polaritou.
Na Vaší pondělní přednášce o Písni písní měla zaznít následující slova, ale nezazněla. 🙁
V Chaosu víru,
prokažme Víru.
Láska v něm ukrytá,
jak růže rozkvétá.
v křesťanském pojetí sexualita není zlým pudem,jen se s ní musí Bohulibě zacházet..
Děkuji Terezko,
Tvé postřehy mě přiměly podívat se také na Sněhurku a lovce,i když bych jinak na ni do kina nešla,protože jsem hollywoodským ztvárněním klasických pohádek v posledních letech spíš znechucena.Četla jsem knížku Ženy,které běhaly s vlky a tak jsem rozuměla možná trochu hlouběji tvému hodnocení. Všechny postřehy jsou pravdivé,ale mám pocit,že se je snažíme vidět tam,kde nám je vlkádá označení "pohádka". Po shlédnutí filmu jsem se pokusila najít pro toto dílo kategorii a vyšlo mi komerční – akčně dobrodružné fantazy . Myslím,že se o pohádku ve skutečnosti nejedná,že jde o film,který měl splnit několik požadavků:
-obsazení oblíbené herečky z úpírské ságy/ která se mi velmi líbila /
-akční a efektní scény typu – Pán prstenů,Harry Potter,Stmívání a postřehla jsem i Avatara /opět všechny tyto filmy považuji za zdařilé a hodně sdělné/
-měla to být "Sněhurka"
A tak na kostru Sněhurky navěsili všechny tyto moderní,oblíbené a komerčně úspěšné šaty…a vzniklo to,co muselo,lákavá figurína z výlohy,která ale nemá svaly,krev…je prázdná…
Stejný pocit mám z královny-ta je opravdu živá a velmi dobrá.
Také jsem si musela uvědomit a prožít soupeření s dospívající mladou dcerou a závist,vůči jejím možnostem voleb,svobody,otevřené budoucnosti…
Obraz jelena v Útočišti je krásný sám o sobě a zanechává větší dojem než zbytek filmu.
Už se těším na druhou ze Sněhurek.
Krásné světlé letní dny Dana
Děkuji za nádherný článek. Zrovna včera jsem si prošla stejnou situací se svým mužem a ačkoliv jsem se hodně snažila nechat ten program křivdy a pomsty u svých předkyň a jít jinou novou cestou, stále jsem cítila pachuť zrady a vzteku. To se při čtení článku rozplynulo a vyléčilo. Můžu jít dál. Děkuji.
super! jsem napnutá, co odepíšou.. jestli odepíšou..
Ano,i já jsem čekala změnu. Změnu v myšlení lidí,v lidskost a rozum a přijetí reality bez ideologických fanatismů. Pak jsem si přečetla komentáře v diskusi k šotu 18.leden-Den,kdy povstalo Waršavké gheto-na Seznamu. A zjistila jsem,že v myšlení lidí se od roku 1941 nezměnilo vůbec nic. Myšlení lidí kolem nás,jako by se zaseklo v nějaké smyčce neznámého data,jistě ještě dříve než v roce 1… Hlasitá malost lidsta je vyvažována moudrostí tiché menšiny-kdo ale stojí na místech,odkud je možné ovlivňovat svět? Ti, jež je hodně slyšet a vidět…
Kéž by rok 2013 byl rokem naslouchání tichosti, ozvěnám v duši a přijímáním světla místo televizních šotů…
Dobrý den, právě že změna není o změně myšlení. Popravdě si myslím že jsme se už namysleli dost. Nyní to nemá být změna myšlení ale změna v tom smyslu, že budeme poslouchat své srdce. Abychom to mphli účinně dělat, máme se zbavit všech strachů a negativity. Tím že každý přijmeme své stíny duše a otevřeme se naší intuitivní stráce, tím se nám otevře srdeční čakra a budeme moci s láskou měnit nejen sebe, ale i svoje okolí.
Cituji z knihy ,,Temná stránka hledačů světla,, autorka Debbie Fordová
,,My jsme ve světě a svět je uvnitř nás. Každý z nás je nositelem každé existující lidské vlastnosti. Není nic, co vidíme či cítíme, co bychom nebyli, a účelem naší cesty je vrátit nás k této celistvosti. To co neovládáme, ovládá nás. Řada z nás tráví až příliš mnoho času za honbou za světlem, místo kterého nalézají stále větší tmu. člověk se nestane osvíceným jen proto, že si představuje obraz světla," říká Jung, ,,ale tím, že přiměje tmu k vědomí.,, Konec citátu Tam všem přeji úspěšný návrat k sobě!
Ano. Jedinou nadějí je, že ta tichá menšina bude nabývat na síle – nové síle, té, která vládne s láskou a moudrostí sama sobě na prvním místě. Svět se štěpí, rozpadá, mnoho lidí zůstane v tom starém. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Tak jako bylo svobodným rozhodnutím obránců varšavského ghetta zemřít jako hrdí lidé. Nepropadejme pocitu, že jinak to nejde. Věřím, že jde. Úsměv a díky za komentář…
Musím říct, že já jsem jak Inelie říká seděla a čekala s popcornem v ruce co se bude dít ale v naprostém klidu, možná proto že nějakým záhadným způsobem podkávám samé "probuzené" a je to velmi příjemný zážitek , všichni jsou tiší a mluví jen s také probuzenými, pracuji v ordinaci a denně se setkávám s desítkami lidí, snažím s o "osvětu" občas jen tak zlehka navážu hovor o situaci ve světě a mezilidckých vztazích probuzených je hodně ale nějak ti správně probuzení jsou probuzení spíš sami pro sebe myslím, že ted je fáze spracovat tyto myšlenky a city sami v sobě zcela individuálně a až tento proces každý znás ve svém nitru završí, odhodlaně půjde se svou už "napravenou realitou" do světa mezi lidi myslím že rok 2017 je velmi realný na to, kdy si lidé budou navzájem a zcela otevřeně o nutnosti posunu reality každého znás říkat. Jsem velký optimista a jsem z lidí nadšená a pyšná na nás jak hezky to zvládáme JDE NÁM TO!!!!
Super mami 😉
Ano. Všichni potřebujeme příběhy k sycení a rozvoji duše. Děkuji. ♥
Díky za komentáře.
Dnes jsem při četbě rozhovoru se spisovatelkou Petrou Hůlovou (Magazín LN 42/2012) narazila na jinými slovy stejně vysvětlený dopad četby příběhu na čtenáře, jak jej popisuji v posledním odstavci. Cituji Petru Hůlovou odpovídající na otázku "Kdo je Váš čtenář?" : "Nechci znít mentorsky ani nafoukaně, ale asi někdo, kdo nečte jen proto, aby si zkrátil čas, ale aby se třeba s něčím v sobě sám utkal, otevřel si nové dveře někam, kde dosud nebyl…."
Hledáme-li usilovně světlo, kdo potom přijme naši tmu? Jsme ozářeni možná natolik schopnostmi světla, že jsme zcela přehlédli, že se jen stáváme nástrojem pomocí něhož jeden princip utlačuje ten druhý. Nikoliv integruje. Naše temné já, nazývejme to jakkoliv, je naše. A když se jej vzdáme vzdáváme se jej pouze naší myslí. Ale nemůžeme se ho vzdát z podstaty věci. V naší podstatě zůstává zakotveno. A pokud mu nedáme jeho prostor, přijde sám a zabere si jej stejně. Ale jinak než by se nám líbilo. Zdaleka nejvýznamnější příčinou selhání náboženství a to jak většinových tak i těch tzv. Osobních se však jeví fakt, že většina těchto nauk obsahuje systémovou chybu. Tzv. duchovní nauky, ty, které vznikly před i po příchodu Ježíše, včetně věrouky římskokatolické církve, se z jistých praktických důvodů přiklonily k jedné polaritě, prošlapávajíce tzv. bílé stezky. Tím začaly sloužil více temné polaritě, nebo chcete-li kdo, peklu. Mechanismus této služby je následující: na začátku jsou nerealistické požadavky na čistotu, bezúhonnost, askezi atd., které prakticky nelze splnit. Jestliže subjekt podlehne výčitkám, že tyto požadavky nesplnil, má zaděláno na prohloubení duševních poruch – tj. má důvod potlačovat a projektovat svoje "hříchy." Jestliže ale subjekt tyto podmínky splní, začne se rychle vnitřně čistit tak, že přestane být kompatibilní s temnou polaritou, která ho opustí ještě v době, kdy v jeho duševním životě převládá subjektivita v podobě sebeuvědomění, tedy zdokonalená forma jáství, nad vědomím. A tato temná polarita, jakožto shluk působivých elektromagnetických kvant, nejen že nese sebeuvědomění dotyčného subjektu, ale rovněž formu člověka a ono jáství, neboť z něj, z jeho jednoty povstala. Ale v době, kdy se tak stane, subjekt zpravidla ještě nemá zbystřené smysly za hranice viditelného spektra záření, a proto toto oddělení nebo odtělení temné polarity nezaznamená. Pokud je vybaven smysly schopnými tuto událost vnímat a zaznamená ji, vysvětluje si ji jinak. Později se s tímto svým výtvorem setká, aniž ví, že je jeho výtvorem, a jako objektivně čistý člověk s ním začne bojovat. Takto i ti nejlepší vytvářely démony a ne vždy jim svitlo, že bojují sami se sebou. Není bez zajímavosti, že podobným způsobem vznikají ty nejvážnější duševní poruchy. Tedy: podobným, nikoli stejným. Zpravidla mají sexuální kontext – člověk nepřijal skutečnost, že je biologický druh, a potlačuje živočišnou přirozenost. Tím vytváří stín, doslova shluk temnoty, který mu přerůstá přes hlavu, neboť tento shluk doma není vítán, je vytlačován. A je vytlačován pozorností, kterou je skrze toto vytlačování také soustavně živen. Nepříjemné stavy nikdo nechce – je třeba je vyloučit. Že mají svoje subjektivní příčiny, to raději nikdo nechce vědět. To je první etapa poruchy, vyznačující se depresemi a nešťastnými stavy. Čím více bylo potlačování a projekce, tím jsem nešťastnější. A tím více léku na uklidnění beru. Spotřeba těchto preparátů je nyní v ČR na nejvyšší úrovni v EU na hlavu. Následuje druhá etapa, kdy se tento shluk temnoty jako souhrn negativ, který mé já nepovažuje za svůj – ono je přece čisté jak padlý sníh, to ti druzí jsou ti špatní – za stálého potlačování oddělí a personifikuje. A protože se musí něčím živit, napadá a vysává svého stvořitele a ovládá ho obvykle z podvědomé a nevědomé úrovně nutkáním, ale také z úrovně vědomé skrze vnuknutí, našeptávání apod. Tato druhá etapa se projevuje rozštěpením osobnosti a podle akcentů na různá specifika hovoříme o různých typech schizofrenií, které jsou obvykle provázeny paranoidními stavy podle toho, jak často je člověk svým temným výtvorem napadán a podněcován. Ve smyslu projekce a potlačování určují psychózy a demence nejtěžší subjektivní pochybení v genealogické větvi pacienta. A ponaučení? Žít tak, aby nebylo co potlačovat a projektovat.
Děkuji za Váš článek, z Izraele jsem se vrátila 7. března, byl pro mě milou připomínkou cesty autobusem z Jeruzalému do Eilatu, završenou pozorováním delfínů, kvůli kterým jsem si do Eilatu jela. I když – upřímně Vás obdivuji, protože já jsem v Eilatu strávila i další noc a cestu zpět (tentokrát do Tel Aviu) jsem podnikla až další den.
Nádhera, nádhera, nádhera!!! Moje pocity, myšlenky, aktuální temata zhmotněné a pěkně srovnané. A je tam všechno, o čem to tu vlastně je. (…dokonce i to, proč jsem opustila akademický svět… 🙂 Příjemné a povzbudivé čtení na nedělní večer. Díky Terezo 🙂
Zas jí tak slepě nevěřte , ty videa mají hypnotizující učinek nejspíš schválně
Díky, že překládáte články Inelie, už dlouho jsem nic nového nenašla.. ještě by to chtělo její nová videa… 🙂
Terezie, to je nádherný kousek knihy, děkuji za překlad… tohle cítím léta a konečně jsem si dovolila opustit roli návrhářky a být mentorem žen, učit je vnímat svou velkou krásnou vnitřní sílu. Díky. Tohle jsem si potřebovala přečíst. Tento článek mi mluví z duše. 🙂
Ahoj,
To je nadhera. Nevedel jsem, ze takova kniha existuje. Citim v srdci presne to co je popisovano. Moc dekuji, je to krasne, hluboke a uzasne.
Takto ziju se svou partnerkou a podporuji jeji zenskou silu. Citim hlubokou lasku, uctu a respekt.
Dekuji a mam vas zeny moc rad.
Marek
Je to nádhera…. i slzy mi ukáply…. a Marku Dvořáku – Váš komentář mě dostal, cítím ,že je naprosto upřímný a nádherný… díky za poznání, že takových mužů je ještě dost.. 🙂
súhlasím 🙂
Krásný den všem, děkuji za komentáře. Na knihu jsem narazila "náhodou" a hned si ji koupila. Je to hodně zajímavé vyprávění o energetické nápravě pokřivené posvátné geometrie z vychýleného mocensky patriarchálního stavu do rovnovážného stavu (viz. další překlady), tak, aby mohlo dojít k vzestupu vědomí Země a tím i vědomí našeho. Lucia zastupuje ženu – bojovnici, pracuje ve trojici s přítelkyněmi, které představují ženu – vizionářku a ženu – Lásku (tj. pevný bod, který práci "ukotvuje"). Léčení ženské polarity světa je víc než jen o fyzických mužích a ženách – ti jsou až posledním článkem… Zdraví Tereza
Velmi oceňuji moudrost, kterou předáváte dál. Dnes opravdu nikdo nemůže říci, že „nevěděl/a“. Palce drží a zdraví, Marie Haisová
Zdravím a s obdivem nad nadhledem a střízlivým názorem děkuji za Vaši informaci,kterou chci přenést mezi přátele ,zdraví Adam.
Je knihu možné přečíst v češtině?
Dobrý den, kniha zatím v češtině nevyšla. Zdraví Tereza Dubinová
Krásný den Vám, milá Terezie, i Vašim čtenářům,
děkuji za inspirující filmové tipy i čtení. Možná ve správnou chvíli (na úplněk a v pátek 13), připojuji tip na film Faunův labyrint, úžasný a pro mě silný snímek propojující svět mystiky a svět Duše se světem reálným, zde v drsných kulisách 2. světové války ve Španělsku. Oba světy se potkávají v postavě dívky Ofélie, která musí znovunalézt svou pravou podstatu, aby se mohla vrátit Domů… Zážitek umocňuje i jímavá hudba nahraná českým orchestrem. http://www.csfd.cz/film/221638-faunuv-labyrint/
Velmi užitečný článek, možná bych si dovolila upozornit na genderový aspekt celého problému. Zachytila jsem, že v Brně nacvičili divadlo o válce, mužích, kteří ji vedou a ženách, které nesouhlasí a odvetou odmítají sex.
Díky !!!
Terezko,
za článek moc díky, spousta důležitých informací i postřehů (a vcítění)…
Měj se moc pěkně!
M.
Mooooc hezký Terezko…Roubínkovi z Nuslí 🙂
Díky za skvělý text a hodnocení. Budu šířit …
Děkuji za všechny reakce, na webu i v mailech. Z nejnovějších zpráv doporučuji:
http://www.jpost.com/Operation-Protective-Edge/Gaza-reporters-tweets-Hamas-using-human-shields-368689
(…aneb co se děje zahraničním novinářům v Gaze, když chtějí informovat pravdivě o tom, co zažívají a vidí na vlastní oči…)
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-28430298
(…článek izraelského odborníka na tunely v Gaze. Konečně na BBC něco ke čtení. )
http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4543634,00.html
(…zatímco obyvatelstvo Gazy žije na hranici chudoby, velení Hamasu se umí o sebe postarat.)
S velkou úzkostí sleduji snahy v Evropě žijících muslimů démonizovat Izrael, demonstrace plné násilí a agresivity a bezradnost státu a policie (Francie, VB, Německo). V Rakousku byl napaden hostující fotbalový tým z Izraele Makkabi Haifa. Čas na připomenutí evropských hodnot klidného soužití a konsensivního řešení. Někdo by to měl těm horkým hlavám důrazně připomenout, pokud tu chtějí žít.
Děkuji za velmi inspirující a hluboký vhled!
Krásne napísané. A vynára sa mi k tomu doplnenie: Falošné udelovanie významu aj všetkým spirituálnym, náboženským a kultúrnym systémom. Židovstvo, Kresťanstvo, Ateizmus, Budhizmus, New Ageizmus akýkolvek „Izmus“- opať len „významnosti“ a „dôležitosti“, ktoré nás viažu k dôležitosti „Izmu“ alebo“ Neizmu“ a odkláňajú nás od spojenia so Silou a pravdivým prežívaním našej autentickej momentálnej skúsenosti. A čo z toho? Konflikty (myšlienkové aj materiálne, fyzické) v boji za Doležitosť Izmu a Neizmu a správnejšieho Izmu …
Nebýt do hezkých postřehů z místa a vcelku logického a rozumného uvažování nabaleno tolik balastu, tak to mohlo být i super. Po astrologii (tohle je opravdu perla: „Je náhodou, že Židům vládnou Pluto, Saturn a Uran?“), vibracích a čakrách a troše toho náboženského mysticizmu jste zapomněla ještě přibalit kousek homeopatie a bylo by to komplet. Je zajímavé, že zdůrazňujete PRAVDIVOU SEBEREFLEXI a přitom nejste schopna sama sobě schopna odlišit rozumné věci co fungují od blábolů a mícháte to dohromady.
Píšeš vraj Gaza je demografickou explóziou preťažené územie, ale to sú len hlúpe keci, lebo tá tlačenica tam vznikla práve preto, že izraelské svine kradnú palestíncom územia, vytláčajú ich a ničia ich obydlia na stále väčšom území. Naopak, židia sa množia geometrickým radom ako odporný hmyz, veď
55 rokov po vzniku štátu Izrael dosahol počet jeho obyvateľov 6.7 miliónov. V dobe vzniku štátu v roku 1948 čítalo obyvateľstvo krajiny (Židia i Nežidia) 806 tisíc ľudí, čiže za 55 rokov vzrástol počet obyvateľov Izraela osemkrát – a za takúto dobu to nemá obdoby v žiadnej inej krajine.
No keď budú všetci izraelský vojnoví zločinci postavený pred medzinárodný tribunál a spravodlivo popravený, tak tam vznikne asi takmer čisto arabský štát. Za skúsenosťami so židmi netreba chodiť do Izraela. Ak by sme v našej literatúre hľadali zmienky o Židoch, našli by sme ich pod rôznymi menami. Bradáči, „šólemovia“, „icíkovia“, potomkovia Abraháma, ale aj lišiaci, lasice, pijavice, židáci a smradúsi – toto všetko boli prezývky, ktorými ich obdaroval slovenský ľud. Vychádzali z typických rysov a vlastností, židov. Pomenovanie bradáč je jasné. Vychádzalo z výzoru ortodoxného Žida, ku ktorému neodmysliteľne patrila dlhá brada s pajesmi. Prezývky šólem a icík (Izák) alebo pomenovanie potomkovia Abraháma súviseli s biblickými motívmi a s typickými židovskými menami. Mená s pejoratívnym podtónom – židák, lišiak, lasica, pijavica – vyplývali z negatívnych javov, ktoré sa vyskytovali u mnohých Židov. Išlo najmä o úžeru, priekupníctvo a finančné podvody. Slovo žid sa miestami dokonca používalo ako synonymum k slovu úžerník. V takomto význame sa dostalo aj do Bernolákovho Slowára. Pomenovanie smradúsi získali vďaka svojmu spôsobu života. Už etnograf Ján Čaplovič o Židoch napísal, že sa živia veľmi zle, ba horšie ako Cigáni. Ich základnou obživou mala byť cibuľa, voda a pálenka. Pálenku však sami nekonzumovali, ale pálili ju vo svojich domoch, odkiaľ vraj vychádzal ohromný smrad, a predávali ju v krčmách, ktoré Čaplovič, ale aj ďalší označili za veľmi nekvalitné. Ján Kollár sa pri jednej zo svojich ciest sťažoval, že sa nemohli nikde poriadne najesť, lebo v krčmách boli všade iba špinaví Židia. Rovnako aj Jozef Miloslav Hurban v súvislosti so Židmi často spomínal štipľavý cesnakový zápach.
Príčinu negatívneho vnímania možno hľadať v tom, že slovenské obyvateľstvo sa živilo prevažne ťažkou manuálnou prácou na poli, čo bolo v protiklade so spôsobom života väčšiny Židov, ktorí si živobytie zabezpečovali, priekupníctvom, pálením alkoholu a úžerou. Práve priekupníctvo a úžera spôsobili, že im okolité obyvateľstvo nadávalo do pijavíc, ktoré žijú z práce iných, sami nevytvárajú žiadne hodnoty a iba presúvajú peniaze. Je známe, že Mária Terézia Židov neznášala, preto pokračovala v šľapajach svojho otca Karola, ktorý zaviedol zákon umožňujúci oženiť sa v rakúskych krajinách iba jednému synovi z každej židovskej rodiny (numerus clausus). Ostatní, ak sa chceli oženiť, museli odísť. Ich najčastejšou destináciou bolo Uhorsko. Počet Židov tu začal vďaka tomu narastať. Od roku 1783, keď bol vydaný tolerančný patent s názvom Systematica gentis Judaicae regulation, bolo Židom povolené usádzať sa v slobodných kráľovských mestách a prenajímať si vidiecky majetok pod podmienkou, že ho budú obrábať sami, lebo sa vedelo, že si na živobytie vedia zarábať iba šmelinou, ale poctivá práca im smrdí.
nechutný kokotlebovec
Neco tak odporneho jsem dlouho necetl pane Kamenicky
Drahá Terezo,
víme, že marné je házeti perly sviním a víme také, že v prostředí sítě občas nějaká ta svině (při vší úctě k prasatům) perlu slupne. A co si s ní má počít jiného, než – dle své přirozenosti – ji v hovno obalenou vykálet. Tož tak 🙂
Za sebe děkuji za sdílení Tvých zkušeností a za perly v závěru. Už září v mé Koruně…
Dobrý den, vidím, že po dobu naší rodinné dovolené bylo v komentářích živo. Komentář pana Kamenického je za hranicí trestného činu podněcování nenávisti vůči jiným náboženským a národnostním skupinám, přesto nemažu, abychom věděli, že jsou mezi námi lidé „myslící“(resp. v pudech a emocích chycení) tímto způsobem. Nacionalismus je těžký stín Evropy a evidentně ještě dlouho bude.
Astrologický pohled je nástrojem, který používám k tomu, abych překlenula dualistické myšlení, rozštěpění na „oni“ a „my“ v našem vědomí. Neboť v mandale horoskopu VŠICHNI máme energie moci, agresivity, hraní si na oběť…, proto se nás týká vše, co se děje „venku“. Máme ale i potenciál k soucítění, kultivaci, sebereflexi a etické disciplíně. Astrologii používám v její kvalitní podobě (viz. např. Richard Tarnas „Cosmos and psyche“), nikoli jako „trošku náboženského mysticismu“. Jiní používají k nadhledu a překonání rozštěpu jiné nástroje. Je škoda, že v Čechách jsme pozadu v seriozním zkoumání hranic stávajícího paradigmatu a v jeho překračování a kdo tak činí, vypadá jako „ulítlík“.
Planety představují mocné energie demonstrující se ve všem, co existuje, tedy i v národnostních a náboženských skupinách. Pokud někomu nestačí moje dvacetiletá zkušenost a studium v hodnocení planetárního typu, doporučuji knihu izraelského akademika Hebrejské university v Jeruzalémě a vynikajícího znalce kabaly Moše Idela „Saturn´s Jews“. Saturna starověcí lidé znali, Uran byl objeven v 18.století, Pluto ve 20.století. Před jejich objevem byl vládcem Štíra Mars a vládcem Vodnáře Saturn. Kabalistické a rabínské texty, které Idel předkládá, ukazují, že charakteristika Saturna zahrnovala jak saturnské, tak plutonské kvality.
Přeji všem klidné dny.
Dobrý den,
to jste také jistě četla Protokoly Sionských mudrců, když už jste takhle sečtělá.
Nechci a nebudu tady nikoho hanit a ani nikoho chválit, jen bych zdůraznil fakt že každá mince má dvě strany a záleží čím chce člověk platit. Tyhle stránky mám rád hlavně k vůli překladům Inelie Benz, ale tenhle článek může zmanipulovat hodně lidí od střízlivého názoru na věc.
s přáním všecho hezkého Petr
Dobrý den, ano, právě jste potvrdil název knihy právničky a autorky Hadassy Ben-Itto THE LIE THAT WOULDN´T DIE: THE PROTOCOLS OF THE ELDERS OF ZION (čili „Lež, která neumírá: Protokoly sionských mudrců“, v zapůjčení v knihovně Židovského muzea v Praze). Takže znovu: Jde o podvrh zhotovený carskou tajnou službou (předchůdkyní NKVD a KGB) kolem roku 1905. Nicméně děkuji za podnět. Stále více se setkávám s tím, že tzv. duchovní lidé (kteří čtou Inelii Benz, nabádající nás mj. pracovat se strachem a vlastním stínem) zastávají antisemitské smyšlenky a věří konspiračním teoriím, za které by se nemuseli stydět nacističtí propagandisté. Takže brzy na tomto webu publikuji článek, kde se nad tímto fenoménem zamyslím. Hezký den všem, Dubinová
..díky za vynikající shrnutí vztahu plutonské a saturnské energie (nezbytný průchod plutonskou „temnotou“/zrcadlem/, trvající cca 2000 let..) . Oponuji vašemu vnímání Putina a KGB, jsou vyvažující energií k destruktnivní formě židovství – sionizmu. Jste uktovená „u židů“, jejichž nepochybný význam dobře znáte a sdílíte, se kterým naprosto souhlasím. Moje kotva je u SLOVAnů, kteří postupně převezmou a nastaví rovnováhu mezi emočními silami v prostoru (jde o základní sílu pro směrování, známe ji sice jak elektřinu nebo „světlo“ v duchovní hantýrce – jejíž podstatou je směrování/gravitace, charisma/ a vymezení velikosti „kanálu“/frekvence, vibrace/ pro sdílení informace). Mé poznatky i můj slovník se týkají kořenů této galaxie, za jejich zdůvodnění vděčím Irene Sittové, která je podobně jako vy zdrojovým „dvojprvkem“ (zahrnuje potenciál nového).
Můj slovník vychází „z druhé strany“, z technologií, dostupných užitím desítkové soustavy a latiny v průběhu tohoto letopočtu – je těmito jazyky (programem pro lidský pár (dvojka) a tři rozměry hmotného prostoru (000) definovaný. 2000 let trvání projektu vygenerovalo „upgrade“ v podobě návratu k hlubším kořenům existence člověka – včetně příběhu, který dotváříme v této době.
Toto je druhý text, který ne vašich stránkách čtu, – a bude-li to i ve vašem zájmu, tak uvítám diskuzi, popř. polemiku k tématům, která vidíme rozdílně.
..pohodu a zdraví pro každý den vám přeje Jan Koňas, blázen, který si usmyslel nastavit nové paradigma – a ve vás vidí nezbytného pomocníka.
Dobrý den,
děkuji za originální komentář i za nabídku. Leč ráda zůstanu u svého středomořského napojení, jak mi radí má ženská intuice. Slované mne o své duchovní zralosti zatím rozhodně nepřesvědčili. Zdraví Tereza Dubinová
…ok, všeho do času…
Díky moc. Velmi zajímavé a přínosné, myslím, že o sobě většinou příliš nepřemýšlíme, nejspíš proto, že nemáme čas, což je evidentně také důsledek břemen, která na naše bedra patriarchát naložil a ve své předsmrtné křeči nakládá stále vice. Často kopírujeme rodové stereotypy a dá fušku se z nich vymanit. Moje maminka na mě naštěstí neměla čas, rozvedla se, když mi byly čtyři roky, takže měla starosti, jak nás uživit. Díky tomu jsem vyrůstala jako tzv. dítě „ulice“, a jelikož to bylo na venkově, tak ve společnosti domácích zvířat, blízko přírody…. Práce, které jsem musela vykonat, než jsem si mohla hrát, mě naučily sebe organizaci, ze které těžím celý život.
Terezko, díky za „trefu do černého“. Řeším svojí mamku, která má (pravou) nohu v sádře a přemýšlím o tom, jak nastavit svojí bezbřehé matce hranice – co je ještě pomoc, co ne, co zvládne sama. Moc si pochvaluje naší pomoc (mojí a sestry) a já se propadám znovu do dětství, kdy jsme my byly ty velké a ona ta malá. A je tu zpátky bezmoc, vztek, lítost, smutek a já mám pocit, že balancuji na ostří nože a že je to pro mě moc důležité období, kdy se učím postavit sama za sebe. Díky za upozornění na film, těším se na něj. Přeji ti krásné dny a moc ráda tě zase uvidím v ČB 🙂 Lenka
Ve Strašnickém divadle hraje Divadlo X10 mnohavrstevnou dokumentární hru od Vanessy Emde o třech generacích žen „O mrtvých ptácích“ se společenskými hodnotami a událostmi v pozadí, často však v popředí.
Terezko, díky za tvoje články, které si nestačím vychutnat, většinou je totiž hltám, jsou obrovsky potřebné, téma je podle mne stále málo propírané a probírané. Hned mi běží hlavou, komu všemu o tom musím říct, vlastně napíšu odkaz při listopadovém úplňku. Díky díky díky, moc tobě a tvé práci fandím.
Terezko, díky za překlad 🙂
Jak to prosím Vás myslíte, že se židé vrátili do země ve víře, že budou žít bok po boku s domorodci? Kdo je tam zval a čekal???Domorodci? Jak to, že máte tolik pochopení – dalekosáhlým způsobem tady popisuteje , co je vedlo k jejich agresi a proč na ní mají vlastně právo. A druhým dechem se ptáte , co dali světu vlastně Palestýnci… Co je Vám do toho, co dali? Toto byla jejich země a židé ji jejich zemi ukradli – na základě tisícileté historky! Jak by se vám líbilo, kdyby do Čech přivandroval cizí národ , a vy byste se musela pakovat a a ještě být ráda, že jste přežila???
Dobrý den, děkuji za komentář. Ano, s tímto argumentem se setkávám často, s odkazem, „jak by se nám líbilo, kdyby k nám přišli Irové a chtěli tu žít, protože tu kdysi žili Keltové“. Proto jsem se snažila vysvětlit, že (na rozdíl od Keltů/Irů) Židé jsou v Izraeli doma, což je historický fakt (nejde o „tisíciletou historku“, jak uvádíte), a pouto s Izraelem po celou dobu diaspory mentálně i fakticky (poutě, individuální návrat) udržovali. Otázka tedy je, kdo je tu „domorodec“. Domorodci jsou podle mého názoru jak Židé, tak Palestinci (dle pravidel českého jazyka s „i“), a měli by to přijmout, ideálně v klidu, což se zrovna moc nedaří. To je celé.
Zdravím Vás,
film Interstellar jsem díky Bohu viděl, téměř od začátku do konce jsem měl pusu dokořán ,to byla síla…..sice nic nového ale trefa přesně do toho jak to cítím, vím… Film oslovil absolutně všechna má přesvědčení, korespondoval se vším co jsem…Fantastický, ani se mi nechtělo ze sedadla po titulcích, do běžného života jak tomu říkáme…bulil jsem jako tele kam jsme to všechno zašantročili…nad tou bídou. No tak zatím vše,jdu objevovat kdo opravdu jsem MV
Děkuji za článek.
Nikdy jsem se o téma konspirací nezajímala , až tak poslední tři měsíce jsem začala sledovat odkazy na youtube nebo na webu na téma konspirační teorie.
At´už je to či není pravda, člověk se tím nesmí nechat unést a věnovat tomu více pozornosti, než si to zaslouží. Informace z ,,obou břehů“ můžeme sledovat s nadhledem. Vždyť hledání nepřítele a zloducha, který za to všechno může už v dějinách bylo tolikrát a nikdy to nepřineslo nic dobrého.
S pozdravem.
Jana
Milovat sebe i druhý ve své jedinečnosti.Láska,soucit a odpuštění,v tom je naše velká síla.Krásný článek,jsem na vašich stránkách poprvé a ráda se zase vrátím..krásné prožívání vám a všem.Alena
Terezko, i já jsem propadla seriálu Homeland usazena pevně na pohovce blondýnkou Carrie. Taky sleduju rozličné seriály ala CIA kontra cosi, kde jsou ženy ztvárněny v široké pestré paletě rol, míjena seriály z Růžových zahrad či ordinací. Hledáme asi další podoby ženy dnešní doby, které jsou schopny vyvážit onoho tebou zmiňovaného Marta. Píšeš mooc krásně, děkuji za tvé články.
Máša
Moc děkuji, vždycky se těším a nikdy mě nezklameš. Takových článků čím víc tím líp. Terezko, díky, díky.
Máša
No tak jsem si přečetla obě verze a myslím, že jedině snad no comment…A tobě opět díky díky.
Máša
MIlá Terezie,
DĚKUJI
Krásný,velmi „otevřený“článek.Já sama jsem své předky skoro vůbec nepoznala.Poznávám je až nyní,dlouho po jejich smrti,často v sobě samé..Krásné dny Terezko..Alenka
Naprosto úžasný článek. Ještě pořád mám husí kůži a chce se mi brečet, trefila ses přesně do mého nezpracovaného materiálu, který mi už několik týdnů vyplouvá na povrch. Moc děkuju
krásná píseň od Madonny, nebylo špatné si občas takto trsnout ve stejném oblečení:-)
Terezko, báječné a aktuální čtení. Moc děkuji za Tvoji velkou otevřenost !
Přeji ti velkou vesmírnou odměnu! ♥
Krásný den ,dovoluji si sdílet poselství Inelie děkuji
Děkuji za krásné reakce, milé ženy. Autenticita, opravdovost, jsou pro mne nejvyšší hodnotou, a věřím, že nám všem „dělají dobře“. Dokud jsme si vědomé svých temných stránek, jsme nad vodou:-)… Jakmile začneme prohlašovat, že „jsme láska“, tak něco nebude v pořádku:-). Krásné jarní dny! Tereza
Opravdu skvělá recenze! 🙂 Film mě také velmi nadchnul a přesně ho vystihujete už v nadpisu.
Paní Dubinová, píšete o „slavném ušlechtilém psychologovi“ Vilému Franklovi. Myslíte snad Viktora Frankla – autora např.knihy „Vůle ke smyslu“?
Ano, ano, díky moc za upozornění na chybu! Už jsem opravila! Zdraví srdečně Tereza Dub
Výstižný článek, se spoustou věcí souhlasím a dost svých vlastností a přístupů jsem si takhle našla a uvědomila. Díky
Taky miluju Outlander – dostala jsem se k seriálu přes knížku, kterou hodně doporučuji, je místy opravdu drsná, místy romantická a vášnivá. Autorka jakoby chápala nejen ženy ale i muže, jak myslí, jak jsou založení, jak vnímají. Byla jsem hodně překvapená když jsem zjistila, že jí je už 63 let. Před tvůrci seriálu smekám, jak zůstali věrní předloze a citliví při její interpretaci
Zdravím a děkuji za milý komentář. Knížka právě znovu vyšla! Na obale s fotografií ze seriálu! Přeji našim vnitřním hrdinům odvážné zrání:-). Tereza
Moc pěkný článek. Po knize jsem zatoužila před třemi lety, kamarádka ji v Anglii sehnala .. A je nádherná. Leží mi na nočním stolku, co jsem ji dostala a jedním dechem přečetla. Vedle vlastního channelingu se mi moc líbil kontrast mezi racionálním úvodem Toma Kenyona, krom muzikoterapeuta je psychoanalytik a hluboce mystickým channelingem. Jeho rada – berte channeling jako channeling s odstupem, ale určitě prováděje Magdalenina cvičení, je kouzelná – a energetická práce s pánevním dnem, prostorem Grálu, jak mu říkám, je velmi objevná. Taky jsou pro mne cenné jeho postřehy psychoterapeuta z osobní cesty – nečekejte, že se vaše neurózy s úklonou rozplynou, když je objevíte. Budou se vracet a je s nimi práce …. Dalo by se říci, že moderním jazykem popisuje vyhánění démonů. Na knize je zajímavé to, že channeling popisuje příběh použitý v populární Šifře mistra Leonarda, ale MM vyšel dříve. Jestli se Dan Brown při psaní napojil na stejné morfické pole či si esoterní příběh vypůjčil, těžko říci…. A moje osobní zkušenost s Magdaleninou energií – od mládí miluji muzikál Jesus Christ Super Star. V prvni verzi ve Spirále chyběla scéna ukřižování. Teď, při obnovené premiéře je. A na konci muzikálu, při téhle scéně, jsem najednou cítila, jak mou bytostí proudí energie k umírajícímu člověku na kříži, jak ho posiluji a držím prostor, aby dokázal tou zkušeností projít. Nevím, co to udělalo s Kamilem Střihavkou, já byla vyjukaná, co to bylo. manuskript mi pomohl to pochopit, ale stejně ….. A poštěstilo se mi v životě najít učitelku posvátné sexuality, která učí skutečné propojení těla a duše, rovnováhu principů, učí s mužem a je velkým požehnáním, že touto cestou je nám dáno s mým partnerem jít. Ale stálo mě to ošklivou zkušenost s guruem (tedy, v porovnání s obětmi guru Járy ještě velmi laskavou), než jsem se naučila rozeznávat skutečné učitele od falešných.a zneuživajících … Ale i to mne nasměrovalo – k práci se svými vzorci oběti a agresora. Má prosbu – ta autorka, zmiňovaná právě kvůli práci se vzorci obětí, kde ji najít? A k oběti je moc inspirující Komlex obětního beránka od S. Brinton Pereira
Ahoj Ino. Muzes sdílet kdo je tvoje učitelka posvátné sexuality?dekuji ti Krasne dny Ali
Dobrý den. Míč dekuji za tento článek. Existuje kniha take v českém jazyce? Dekuji a krasne dny Ali
Děkuji za článek. Přispívá významě do mé osobní vnitřní diskuse, do jaké míry jsou tolik propagovaná sociální media opravdu v současném světě „nezbytná“. Do jaké míry se vůbec „nechat informovat“ a jak se zorientovat…
Terezko, díky! Až jsi mě dojala..krásné čtení !
Nádhera. Krásně se to čte a potom přemýšlí. Děkuji
dokonale vyjádření i mých postojů k nedokonalosti:-) přesně tak to vnímám a nějak jsem k tomu dospěla zkraje roku 2016.Přestat se kontrolovat a držet na uzdě cokoli.Mít ráda sebe jako druhé a vyjádřit si to péčí o sebe, s jakou pečuji o druhé.Mít ráda svůj špek i vrásku, protože ke mě patří.Vypadám jako ženy, které malovali uznávaní malíři.Nemalovali dnes uznávané vyzábliny, tak proč bych se měla chtít stát takovou?Mám ráda svůj život a nestydím se za nic z něj.Je to obrovská úleva.Touha po dokonalosti je vysilující a bere energii žít..Přeji krásný rok všem!
Krásné … Co je lživé je lesklejší a barevnější a dokonalé. Možná odvaha nebýt dokonalá je ta největší odvaha v životě. Spojená se schopností vidět své chyby i chyby druhých a přijímat je se soucitem a láskou. Uvědomit si, kolik a kde je v nás touhy po dokonalosti a přijetí. A nemusí to být jen vzhled … I touha po intelektuální dokonalosti, po snaze být tou neomylnou, nejchytřejší, tou, co vždycky ví … Touha být dokonalou matkou, která vyrovnaně prožívá pubertu svých dětí a neječí na ně, že jsou sebestřední hajzlíci, když urostřed napínavé detektivky vtrhnou do obýváku a plnou silou znělého hlasu začnou cosi vyřvávat …. Omluvila jsem se a kupodivu, bylo tam vzájemné uvědomění překročení hranic. A jiskřivá domácnost pěti silných osobností .. No učíme se pomalu a ztěžka do sebe nenarážet jak parní vǎlce, ale silně spolubýt …. V mém břiše a stehnech je o hodně víc, než bych chtěla a během loňska spíš přibylo. Ta sportovní část šilí, že kondice je v tahu, neb se čtyřicítkou přišla lenost. Marnivá část se děsí ochablých paží a celulitidy na stehnech, která vypadá jak krátery na Měsici. Obě mi malují obrazy žen v mém rodu, které s nástupem středního věku morbidně ztloustnou. Tady nejde už o to mít ráda své špeky, ale neutopit se v sádle. A někde hluboko, na hladině, kterou někdy cítím, mi Nevýslovná sytí hlubokým klidem. Jsem v přechodné fázi a tohle k tomu patří. Mám za sebou hodně seminářů, těch jak být dokonalou ženou spíš méně, kočičí zlato poznám a pro mě – snad nejhorší jsou ty na půl cesty. ty které tuší, že o dokonalosti to není. Ale leknou se hloubky, jakmile ji zahlédnou a utečou k líbivému povrchu. pak moje Nibiru zuří. na mě, že jsem naletěla a vyplýtvala spoustu času a energie a peněz na polovičatost. Na organizátorky, že si hrají se silou, která je skutečná a mocná a zneužívají ji k osobnímu prospěchu, manipulují ji a snaží se ovládat něco, co je mnohem mocnější a silnější než ony. Na mne, že jsem se nechala svést z cesty barevnou a lesklou ne přímo lží, ale polopravdou. A přesto … Kruhy žen mají sílu. Jen je třeba, aby je provázely vědomé ženy.
Milé ženy, děkuji za krásné a moudré komentáře. Tak vzhůru do dynamického, proměnlivého, nikdy nekončícího procesu, kde se mísí vše, plus i mínus, a my máme někdy hlavu nad vodou a někdy taky ne…. Zdraví Tereza (s velkým T:-))
Terezko, mamina mi tento článek poslala před pár dny. Zodpověděla jsi mi na plno mých vnitřních dotazů, které jsem řešila v posledních měsících.
Je to boj. Můj vnitřní boj, který se projevuje už i ve snech, mě (věřím tomu) posouvá správnou cestou. Zamyslet se nad tím, co a jak opravdu cítím.
Děkuji a těším se až se zase někdy sejdeme :).
Ať se ti daří, myslím na tebe, Alžběta.
Terezko, úžasný článek! Ta pasáž, ve které líčíš svou „nedokonalost“, mě rozesmála doslova nahlas a připomněla mi něčím i „něco“ v mém životě… Moc se těším až se zase někdy sejdeme v Ostravě na jednom z tvých milých seminářů či workshopů! Ať se ti daří! Objímám tě, Beáta.
Zdravím Ostravu, milé ženy, vy jistě etudy matka-dcera znáte důvěrně, tak se budu těšit, že někdy posdílíme a pořádně se tomu zasmějeme. Kam se hrabe univerzita:-), je to každodenní perná výuka, ale věřím, že když je srdeční jádro čisté, tak běsnící obal je jenom takový folklórek…Na viděnou! Tereza
Milá Terezo, ve čtvrtek jsem měla večer sama pro sebe. Koukla jsem na Tvé stránky a článek mě tak zaujal, že jsem si film hned stáhla a shlédla. Smála jsem se, plakala – to víc, srdce mě bolí ještě teď… Velmi silný zážitek, jsem pohnuta. Tvé vnímání a popis ženství a pohybu ve vztazích, pohybu duše, sebevnímání mi velmi pomáhají. Děkuji. Monika
miláčku bravo! přijeď, petra
Výstižné, moc děkuji… jsem na cestě se svojí Čarodějkou, a je to tak 😉 Jupí!
Milá Terezo,
geniální článek! Díky za něj – a za všechny vhledy a střípky, které mně osobě pomáhají skládat tu mou vlastní skládačku… Díky i za to, že si dovoluješ být právě taková, jaká jsi. Bez masek.
Dekuji za filmovy tip. Za sebe muzu doporucit film Sufrazetka, který jsem shledla v ramci Febio festu.. Sla jsem na promitani naslepo a byla jsem uchvacena… velmi civilni, silny pribeh zeny.. nas všech… slovy hrdinky „Deeds not words“ (Skutky, ne slova)
zlato zdravím, skládám kurz vonný a vrátila se sem, k tomu starému daru, dík terezko..brzy se i vidíme, věŕím, pa
Vychází i knížka: Hamová Rosalie-Švadlena
http://neoluxor.cz/pripravujeme/svadlena–2174/
Terezko,moc děkuji za článek.Zrovna řeším,že bych potřebovala se aspoň na týden od všeho a všech se oddělit,jelikož se mé vibrace momentálně zrychlují a navyšují.Velikonoce to ještě umocnily.Ve všedních povinnostech cítím sevření,naopak meditace a cvičení je pro mě vysvobozením.Výčitky,že nejsem dobrá matka a manželka mě svazují a dusí..Naštěstí mám chápajícího láskyplného manžela,kterému se o svých pocitech můžu svěřit..měj se krásně a připomén´ kamarádce masáž..pa Alena
[…] příběhem“ psaným pro Evu Labusovou a časopis Děti a my (lze si přečíst na mém webu). Když byl dcerce rok, přestěhovali jsme se na malé město a já záhy opět otěhotněla. […]
Terezo, krásné – DĚKUJI, DĚKUJI, DĚKUJI
Tohle cteni jsem si fakt uzila 🙂 Dopila jsem u nej lahev cerveneho, ktere jsem manzelovi pripravila k veceri – spolu jsme si dali po dvoudecce, pak jsem mu namazala upracovana zada, dala jeho telefon na nabijecku a svuj naridila na casnou hodinu, kdy on potrebuje vstavat, a vykaslala se na neumyte nadobi.
Pri cteni a popijeni jsem myslela na oba – na sveho vzacneho manzela, Slunce meho zivota, diky jehoz charakteru jsem si dovolila duverovat i sama sobe a stale mam u nej (a tim i u sebe) v partnerstvi co objevovat, i na muze, ktery me provazi od 17 let nejen jako prvni laska, ale jako stale zivy demon mych stinu. Kdyz mi pred par tydny spolehlive znovu zavolal pozdrav k narozeninam, zase to byla jasna zprava, ze nas vztah je trvaly.Je to mnohem slozitejsi nez muze popsat prosta biologie. Pritom tak jednoduche. Jiste je, ze (alespon v mem pripade) az bezpecny / duvery-hodny monogamni vztah mi dal prostor integrovat zivotaschopne i svuj stin. A moje jistota, ze i kdyz setkani s demonem mych stinu se mnou bude delat vzdycky psi kusy, tak se s nim s velkou radosti nevyspim, tak tahle jistota nepochazi z proste evolucni biologie.
MILA TEREZKO, DIKY ZA TVE PREMYSLENI A PSANI A VSECHNO NEJLEPSI K NAROZENINAM!
A ještě malá myšlekna přišla – velkým otřesem může být i emocionální nevěra, kdy k té fyzické dojít ani nemusí. A možná negativní důsledky vznikají ne ani tak aktem samotné nevěry, ale když člověk za své jednání nepřijímá plně odpovědnost a jeho stín – potlačené pocity viny, nepřiznané strachy, neřešená témata- si pak na sebe nabírají potomci a okolí. Vzpomínám si na případovou studii Marion Woodman, kdy velká nadváha mladé ženy byla spojena s dlouholetým paralelním vztahem její matky, kdy dívka nesla matčiny pocity viny a zhmotňovala je přejídáním. Až když se v terapii pomocí snů vyjevila skutečná úloha dlouholetého rodinného přítele, který kompenzoval to, co matce v manželství chybělo, dokázala se uzdravit.
No a ta myšlenka před tím, co se nějak neuložila. že redukovat nevěru jen na pudově-fyzický akt a tím ji omlouvat je velmi snadný únik před skutečným významem – a hlavně – potenciálem k růstu, pokud je uchopena, řešeny příčiny „puzení k jinému“. Jedna z mých zemitějšícj učitelek říká, že nevěra je energetická díra ve vztahu, kompenzuje, co chybí. Druhá učitelka říká, že v období dospívání a časné dospělosti je pro člověka přirozené být promiskuitní – nikoliv nutně ve významu mít sex s každým, ale ve významu ochutnávat a potkávat se z různými energiemi opačného pohlaví. A pokud tato fáze není plně žita – z důvodů traumat, náboženských omezení, přísné výchovy apod., tak se později v životě neprožitý nárok tohoto období projeví. A zas může být více-či méně vědomě prožit. A co vím ze své vlastní životní praxe – partneři si často v partnerství kompenzují i nenaplněné potřeby z rodičovské péče. A pak často, když přijde dítě, partner se obrátí k jiné, většinou bezdětné ženě, protže mu chybí energie mateřská partnerky, která je teď směřovaná na dítě. Pro partnerku je to velmi bolestná zrada. A otáčí se to v okamžiku, kdy děti odrostou a žena se vrací do práce, kde je mnohdy objektem zájmu,, který doma pod tíhou rodičovství vymizel.. A i ženy mohou pocitˇovat absenci otcovské lásky, která je u partnera najednou místo na ně směrována na dceru.
Dlouho jsem žila v přesvědčení, že nevěra je zradou, katastrofou, absolutním koncem vztahu – a taky, když k ní došlo, jsem ji tak žila. Až mi jedna terapeutka řekla – vy to žijete tak, že tam musíte mít v předcích nějakou z něšťasné lásky utopenou nebo oběšenou, lidi se přeci podvádí odjakživa. No, dohledala jsem něco jiného. První láska mé babičky nepřežila její odmítnutí – ačkoliv ona i dítě, které čekala, byla odmítnuta rodinou jejího milence. Skončilo to smrtí nenarozeného dítěte a později smrtí milence. Babičku do půl roku provdali za jiného, který ji velmi chtěl…. ten odmítnutý se už nikdy neoženil, jedináček z dobré rodiny a zahynul nešťastnou náhodou. Prý. Jeho matka pak v čekárně u lékaře objímala moji tetu, první babiččino dítě se slovy, že to mohlo být její vnouče…A díky téhle tragédii žije spousta jiných lidí, kteří vzešli z mé babičky a dědečka. Ale ten nepřiznaný hřích věrolomnosti, potratu zatíženého hříchem, ten tu naši linii zatěžuje kily nadváhy…Ale kdo tady zradil koho? Ztráta důvěry mezi mužským a ženským principem.. já se ti odevzdám a bude ze mě žena v hanbě .. Strůjci zrady tehy byly obě matky – jedna slovy můj syn si nevezme hnojnou děvku (z rodinné tradice známo), druhá slovy svou dceru v hanbě nenechám (přišlo v regresi). Zvláštní, proč se tenhle příběh vynořil v souvislosti s článkem o nevěře.
Původně jsem chtěla psát o tom, že skrz partnerská klopýtnutí na obou stranách mého životního vztahu, kteý trvá už šestadvacátý rok, jsem se naučila, že nevěra má mnohem hlubší smysl a význam, než biologicko-pudový. Źe mé původní přesvědčení, že džbán,, který se jednou rozbije, se nedá slepit a když, tak už bude navždy poničený, není tak úplně pravdivé. Je tam ale jedno velké ALE k tomu, aby se spravil a byl možná krásnější než dřív, je třeba vědomé práce. Tuším Khalil Gibran napsal, že je-li žena nevěrná, je třeba se dívat i do srdce jejího muže. Totéž platí dle mne i naopak. Pak může být i nevěra místem růstu k integritě, místem uzdravení, kde můžeme skončit s prožíváním vzorců našich předků, zvědomit mnohé z našeho vlastního osudu i hlubších souvislostí duše a karmických zapletení. Jen sklouznout do čistě biologické interpretace je zatraceně snadná berlička. Lepší je se inspirovat japonským uměním kintsukuroi, které znamená „opravit pomocí zlata“
umělecký způsob opravy keramiky pomocí zlatého nebo stříbrného laku, a poznání, že věc je krásnější, když byla rozbitá. A zlato je kov, který neoxiduje a zachovává si svou podobu nezměněnou. Symbolizuje něco drahého, vzácného, v přeneseném významu – právě pro svou neměnnost – může být vnímáno jako trvalá spirituální hodnota. tak nádoba, vyspravená zlatem může symbolizovat, že má smysl něco spravit – a že to může přinést jinou a krásnější hodnotu. Ale že to není zadarmo.
Milé ženy, děkuji vám za příspěvky, které jsou plnohodnotnými texty k tématu. Krásný příklad, jak bohatá je „ženská zkušenost“ (podle feministické interpretace důležitá hermeneutická kategorie) a jak klíčový je způsob jejího reflektování, náhledu. Ať žije náš pestrý život a jeho dobrodružné lekce! Zdraví vás Tereza
Terezo, děkuji za Tvé vhledy – opět jsem se našla 🙂
Také prosím o kontakt na Tvou učitelku, děkuji.
ahoj Teri, pěkný článek, akorát je zajímavé, že mě při čtení a uvědomění si některých věcí, které jsem tento rok prožila začne bolet pravá strana těla.
Děkuji, že jsem toto mohla číst. Nesmírně mě těší, že to někdo vnímá stejně. Zvláště poslední odstavec a věta jsou mi velmi blízké. Snažím se o to usilovně a snažím se to předat svým dětem.
Skvělý rozhovor i inspirace. Moc děkuji. Budu se zajímat dál, toto je konečně ono :-). MH
Dobrý den,
Na vašu stránku ma upozornila moja priateľka, ktorá mi poslala link na vas članok o Marii Magdalene. Od vtedy som na vašej stránke závislá ( v pozitívnom slova zmysle). Vaše články su úžasne, inteligentne, obsahovo nabité a pritom láskavé, plynúce, ženské a vyživujuce. Ste jedna z tých úžasných žien, ktorá vie, a ktorá vie svoju múdrosť a skúsenosť sprostredkovať ďalej. Čítam vašu stránku každý vecer, páčia sa mi vaše komentáre filmov, kníh aj úvahy. Najskôr vecer pred spaním a potom rano hneď po zobudených- moj vnem je úplne iný. Napriek tomu, ze som sa nikdy necítila priťahovana židovskou kultúrou, pochopila som, ze všetci mame spoločný kresťansko- židovskú minulosť, ktorá nas ovplyvňuje viac, ako si uvedomujeme. Som šťastná, ze som vas spoznala a dúfam, ze sa stretneme aj osobne. Nebudete robiť nejaké semináre v Bratislave? Vela sily vam prajem, Zuzana
Ako sa mi vlani ukázala v malej kaplnke pri nádhernej viacjazyčnej modlidbe so sestrou Jankou Maria Magdalská hneď som vedel, že ona je Žena Matka cez ktorú mi je dovolené uzdraviť sa a prijať ženy ako dokonale nádherné bytosti. Tak ich teraz vnímam, cítim. Vďaka
Dobrý večer,
někde jsem četl tento citát, který mne zaujal: Nažeňte do jednoho stáda koně, vlky, ovce a kočky, lišky a srnce, medvědy a kozy; zamkněte je do jedné ohrady a přinuťte je žít v tomto nesmyslném houfu, jejž nazvete Společenský Řád, a dodržovat společná životní pravidla; bude to nešťastné, nespokojené, fatálně rozklížené stádo, ve kterém se ani jeden boží tvor nebude cítit doma.
Jsem přesvědčen o tom že každý tvor/člověk je přěsvědčen o své pravdě a tu si žije, záleží jen na úhlu pohledu, v momentě kdy si uvědomí že si každý žije svou pravdu dojde do bodu nula, do bodu uvědomění, do bodu Já. A proto je Vše dobré, protože To Vše směřuje k jediné pravdě…
Milá Terezo, děkuji za překlad. Je pro mě léčivé přečíst si text, který optimisticky a pozitivně verbalizuje co teď prožívám. Je pro mě léčivé si uvědomit, že prostřednictvím deprese, hněvu a zmatku poznáváme své nejhlubší tužby, svoji vášeň a moudrost bytí tady a teď. Že skutečně prostřednictvím oddělení se, poznáme své pravé já, svůj pravý záměr. Dodala bych, že je třeba se oddělit nejen od lidí a prostředí, ale i od toho, co nám vnitřně nění vlastní. Od starých programů, které pramení nejen v naší osobní minulosti, ale které jsou i součástí kolektivního nevědomí. S pokorou a vděčností nechat zemřít, co již má být mrtvé. Cítím, jak se tohle děje všude kolem nás a jak každý z nás, kdo zpracuje střípek nějakého svého trauma, přispívá ke svobodě Člověka na Zemi 🙂
Prosím, také bych ráda kontakt na učitelku posvátné sexuality. K postavě Máří Magdaleny mám hodně silný vztah a nyní čtu trilogii od Kathleen McGowanová, kde je hodně informací a i vazeb ke kraji Languedoc – jižní Francie, kde jsem žila … Ráda bych si přečetla tu knihu o které mluvíte. Dá se sehnat ještě někde, případně v češtině … ? Moc děkuji za informace a sdílení. Hana
Milé ženy, děkuji za všechny zprávy. Knížka bohužel zatím v českém jazyce není. Až někdy nebudu mít co dělat, část channelingu přeložím:-). Kontakt na Inu najdete přes její web http://www.extaticke-zenstvi.cz, kde také píše o svých učitelkách. K dalším doporučeným knihám: kniha Hanky Blochové se dá koupit přes web http://www.sar-blochova.cz, knížka Tau Malachiho pokud vím už není k dostání, knížku Margaret Starbird by mohla – s ohledem na akademickou kariéru autorky – mít nějaká knihovna? Jinak děkujeme všem, kteří se každoročně účastní letního semináře k uctění Máří Magdaleny u nás na Zebíně v její kapličce. Letos se seminář konal pod názvem „Srdce Bohyně“ a byl vskutku požehnaný:-).
Milé Ženy, tak to je dobré si nenechat ujít 🙂 Velká podpora je ve sdílení. Já určitě dorazím 🙂 a těším se. MH
Terezko, moc užitečná a moudrá slova! Děkuji! Měj se radostně, objímám tě z Ostravy! :-))
Drahá Terezo, DĚKUJU…
Skvělý článek.
Dobrý den Terezie,
strašně se mi líbí, jak píšete (články a knížky) a že jste filmová fanynka – je evidentní mě vždycky překvapi, když čtu „vaše filmové recenze“, jaké souvislosti v těch filmech umíte najít … Ale zpět k tomuto filmu, já osobně jsem ho ještě neviděla, takže nemůžu posoudit, ale zaujalo mě ve Vašem článku toto:
“ …v současné době, ve starém světě, prostě nedokážeme domluvit, a není to jenom tím, že mluvíme různými jazyky. Příčinou je ego, nemožnost a neschopnost překročit svá omezení, své osobní sobecké vnímání, vlastní zájmy, a vidět sebe sama jako organickou spolupracující součást celku.“
Přesně tenhle pocit, že neumíme komunikovat, poslouchat ostatní a jediné, co vidíme jsou jen naše problémy, tak přesně tenhle pocit jsem měla u filmu kanadského režiséra Xaviera Dolana Je to jen konec světa. Mě osobně se tenhle film tak nesmazatelně vryl pod kůži, protože jsem z něj cítíla takovou bezmoc, neschopnost komunikovat … Tím vším jsem jenom chtěla říci, že pokud se nebojíte nezávislých filmů, tak Vám tenhle film doporučuji 🙂
Děkuji mnohokrát za tip, ráda se podívám! A děkuji za slova uznání mému psaní:-) Pro mne je velikou radostí přeměňovat pocity i poznání do slov a vysílat do světa s přáním, ať někoho potěší. Stejně jako mne těší, když objevím knihu nebo film, které mi napoví či přímo odpoví… Zvídavosti a radosti z učení zdar! Tereza
Dobré! Zajímavý pohled na Rusko. Trošku teď víc chápu Pussy Riot, nevěděl jsem, jak to mají. Btw, nevíš, co stojí za tim přehnaným ruským strachem/odporem vůči gayům?
Také zbožnuji minojskou kulturu a obdivuji její lehkost a hravost a patrnou uctu k ženskému principu.
Děkuji za léčivé a přesahující myšlenky.
Co znamená, že se žena nechá vést?! Jako v tanci to chalupu, ale co si pod tím mám představit v životě?
Chápu, ne chalupu 😀
Milé ženy, děkuji za komentáře. K dotazu: sloveso „vést“ je aktivní, náleží mužské polaritě. Pracujeme-li s mužským a ženským pólem jak vně, tak uvnitř sebe, je to právě mužská energie, která i nás samotné vede: naše odvaha, rozhodnost, jasný záměr. Čím více je naše mužská a ženská polarita sladěna ve spolupráci uvnitř, tím více jsme schopny důvěřovat svému muži. Řečené rozhodně není patriarchálním předurčením rolí v mocenské hierarchii (viz. např. Aristoteles či 1Korintským 11:7). PS: Důležitá zpráva pro nás je, jaké tvrzení se nás v textu dotkne. Tam někde je naše citlivé místo… Přeji ladění v klidu a míru:-). Tereza
Už jsem na tom také byl. Je to výborné a má to srozumitelné nadčasové poselství. Ani nevím, co by se nad rámec toho, co jsi napsala, dalo dodat. To dopredu/minulost a dozadu/budoucnost je fascinující. Jakoby v tom cítím: bude jak bylo psáno, vyšší prozřetelnosti.
a kdy bude pokračování?:)
Terezko, moc děkuji za úvodní část, trochu mi to přišlo, jako když píšeš o mě, včetně toho „obvinění“ z bytí intelektuálkou od kamarádky ;-). magdalenská energie je se mnou silně od začátku ledna, ani netuším, že je Venuše v Rybách .. Ke konstelaci – procházím celý leden velkým zrcadlem mé konstelační (několik výcviků) a kněžkovské zkušenosti. (taky výcvik a snaha budovat novodobou komunitu). nakonec výsledek je – opuštění jak konstelační, tak kněžkovské práce. Jedno – konstelace – posiluje a je dle mne beznadějně uvízlé v patrarchálním vidění světa (článek Vojty Franče o čarodějnici, kde zcela absentuje schopnost vidět Babu Jagu i jako možný pozitivní aspekt moudré staré ženy a druhá věc, schopnost muže vidět svůj stín, svého Modrovouse/Inkvizitora). Kupodivu, diskutovali jsme ho s mužem a ženami v jiném set-upu a byl nalezen a uznán mnohem širší pohled na téma… A v tom je i další úskalí konstelací v mém vnímání – ukazují náhled situace, jakého jsou schopni lidé, tvořící konstelační egregor a možná i ukazují, jaké formy archetypálních sil v nich jsou přítomny – tj. nejedná se o obraz kolektivní psýché jako takové, ale o poselství a možná i léčení pro osoby v ní zúčastněné. S magdalenskou energií mám zkušenost srze Toma Kenyona a jeho Magdalenin manuskript, který ukazuje zas jiný úhel pohledu – se kterým rezonuji více, i jeden vhled u muzikálu Jezus Christ Superstar – najednou, při scéně ukřižování, jsem z mého srdce cítila neuvěřitelný proud energie, kterým jsem tomu člověku na kříži posílala sílu, aby utrpením dokázal projít … U kněžek byla nerovnováha zase směrem k ženské moci a navíc hluboká patriarchální zranění ..
Kouzelné jsou mocné blondýny – blondýna je symbol mladé, nezralé dívky – s porody a věkem ženské vlasy většinou tmavnou .. tady se dá říci, že touha po blondˇatosti se dá vnímat jako odmítání ženského zrání a dospívání, v ulpívání v pozici holčičky, blondýna byla Persefoné před svým únosem, z podsvětí se vrátila jako bruneta a matka. Její únos Hádem může být vnímán jako znásilnění, její návrat jako vyrovnání se ze zkušeností s mužskou agresí – setrvání v umělé blonďatosti pak jako odmítnutí růst skrze zranění a setrvání ve zranění – ze kterého pramení potřeba muže kontrolovat. V jisté životní fázi jsem se peroxidu vzdala – zcela intuitivně, až po studiu hlubinné psychologie jsem si uvědomila, že to bylo v okamžiku setkání s hlubokou bolestí a začátkem cesty skze ni.
Ahoj, Ino, díky za výživný komentář. Ano, souhlasím, že konstelace je plynutí energií v dané chvíli pro zúčastněné. Zároveň ale konkrétně tato mi přišla hodně ilustrativní, co se děje na PRVNÍ rovině zranění (ještě ve vibraci „oběť – agresor“), tj. než se to posune do dalších rovin a tam už to může být jinak. O Magdalenině manuskriptu píši na jiném místě webu. No a s tou blondýnou, tos mne pobavila, protože první reakce, která mi přišla, byla od kamarádky blondýnky, co to s těmi blondýnami všichni pořád mají a jak o na k tomu jako severský typ přijde!?! Mimochodem, její stejně blonďatý syn se s oblibou představuje „Blond. James Blond.“ Kde se to zvrtlo? Blonďaté ženy byly ve středověku andělské, nevinné a cudné bytosti, naopak brunety byly temné a nebezpečné. Bylo by zajímavé vystopovat tu změnu…
Moje teorie: v našem podnebném pásmu je blonďatost spojena s dětstvím a mládím, se kterým máme tendenci spojovat cudnost a nevinnost – všechny mé děti byly zářivě blond, tedˇs pubertou syni tmavnou, dcera postupně taky. Tmavší vlasy představují tedy zralejší věk, já z přirozené tmavě blond ve dvaceti přešla v kaštanovou – vlasy ztmavují i těhotenství a porody a hormonální změny s tím související. Tj. brunety jsou v našich podmínkách starší ženy (tím míním spíš k čtyřicítce než k dvacítce), prošlé sexem, mateřstvím, partnerskými výzvami – a to dodává ženě hloubku a pochopitelně i nebezpečnost … Jednak může vůči muži jednat z roviny zranění, jenak na druhou stranu ji muž už tak snadno neomámí – jako Hádes mladou Persefonu.
No a přírodní severské typy – tam to je složitější, ale vzhledem k vikingským kořenům a mnohem rovnocennějším vztahům mezo pohlavími tam budou žít asi trochu jiné energie …
Ale jak k tomu všemu přijdou přírodní brunety?
Tipuji, že se to zvrtlo začátkem barvení vlasů. Ty dámy, které chtěly čerpat z kouzla nevinnosti ho vytunelovaly.
Tak to je dle mne velmi přesné :-), v podstatě protřelé brunety, jednající z místa zranění klamou tělem a lákají kořist …
ptám se i proto, že ideé fix celého článku s tučným velkým nadpisem, hovořícím o přijetí fenonému ženského pólu bytí jaksi končí právě v těch třech tečkách nadpisu..kým a proč by tento pól měl být příjmán, prosím?
autorka i čtenáři jistě vnímají sílu tohoto tématu a opravdu mě fyzicky bolí, jak neopatrně je křehký klíček nového mezi oběma póly zatěžován starým, které se tak bojí prasknout..
klíček může dostat prostor v nám nyní nejvýše známé formě partnerství a to je vzájemné obohacování..
Ano. Záměrně jsem zvolila vid dokonavý. Vnímám to tak, že je to jako „království nebeské“ – tj. pro někoho může už být tady a teď, záleží na úrovni vědomí. Není to někde jinde, mimo náš svět. Jak přijetí vypadá je naznačeno v závěru konstelace. Jak se realizuje, „zhmotní“ v partnerství vnitřním i vnějším už záleží na každém z nás. Nikdo to nemůže vyhlásit tlampačem a dát příkazem. Zeshora změna nepřijde:-). Za mne je zkrátka přijata, tady a teď:-), a může to být právě i ve zmíněném vzájemném obohacování…
omlouvám se, ale moje otázka je celkem neodbytná a nenacházím odpověď, ačkoli se Vám snažím porozumnět, když už se obě dotýkáme tohoto tématu (teď a tady) a tím, řekněme oživujeme změnu vztahů jádra (já a Ty, žena a muž) zespodu.)
ptám se kým a proč by, podle Vás, měl být ženský pól z jádra přijat?
jedna ze základních kvalit ženství je přijetí..není tedy kdo či co by ho uměl přijmout (pokud se pohybujeme na této myšlenkové úrovni – v jádru je mužství a ženství – elektřina a magnetismus) mužství na této fyzické jaderné úrovni a to ani vztahové neumí být příjmajícím (už podle anatomie to nedává smysl)
ještě bych byla klidná, kdyby byla ženská kvalita podle Vás přijata samotným ženstvím, myslela jste to tak?
anebo se pohybujete na vnitřní psychické rovině anima-animus?
prostě se mi nezdá, že by vůbec ještě kdo kým měl být příjmán (v článcích od tak hlubokých a napředujících autorů)..
no ale proto jsem tak nedočkavá pokračování tohto článku, protože pokud k tomu přijetí u Vás došlo..co následuje? a už to je pro mě znepokojující, že by mělo cosi po těch třech tečkách v nadpisu následovat..toto téma je totiž nabité k prasknutí, ale nechce vybuchnout..chce implodovat..
Tenhle článek o vlcích a heirarchii mužsko -ženských vztahů v ní a úloze alfa-samice mi přišel zajímavý v kontextu mocných blondýn …. http://www.muzskykruh.cz/myslite-si-ze-vite-co-znamena-alfa-samec-tito-vlci-vam-dokazou-ze-nevite/
Spamový filtr byl ostražitý a nepustil komentář od Bohumily, tak vkládám:“ Úplně mně to pohltilo,ten Váš článek,aby ne ,Slunce,Uran Váhy,Jupiter,Venuše,Neptun,asc.Štír,Mars,Pluto,Lilith u MC v Panně,Saturn Býk.Váš článek je taková střešnička na dortu pro mně.Měla jsem to štěsti v dětství na moudrého duchovního kněze,z toho,už vyzrále čerpám doteď versus dogmatická křesťanská Slovácká vesnice,to mně hodně zformovalo.Od dětství je mám oba
moc ráda…beru si z obou více ta poselství,než,,osobní,,život.Možná,že existuje orgasmus mezi mužem a ženou,bez přímého fyzického sblížení,…možná že muž umí líp vést a žena líp být následovník,učedník neb se umí bezmezně odevzdat,a předává jen tím,že je.
Mé vhledy,konstalace se točí kolem přírodních kultů,i naboženství…prošla jsem si
tam tak nějak vším přímo,či nádechem…Innana,Afrodita,Máří Magdaléna..Abigeil z Bible,ta mi poskytla hodně,aniž bych předtím věděla kdo je..ženy z bájí,pohádek…i jablko.Jsem ráda,že jsem měla u hodně nejprve zkušenost,až později se ukazovalo o co asi jde.
Děkuji Vám za Nibiru,úplně jsem na to zapoměla,kdysi dávno jsem měla sen…byla jsem na planetě Nibiru,Nibiru…měla dva měsíce,dvě Luny,prostě tam byli,byla tma,ale taková jasná…já stála u pobřeží vyhukaná kde to jsem? sen? blud? skutečnost? Co to je?Takový ten pocit kdy víte,že je to sen,nebo ve snu máte
sen,jakoby i obráceně…pozorovala jsem vlny na moři,a ty Luny…bylo tam neuvěřitelné hlučné ticho..citila jsem že jsem,že je ta planeta v pohybu,přestože já stála v klidu..taková bezmoc,ale silná bezmoc,ne chudinka…bez moci cokoli udělat…jen tak tam být..,co jiného?….vnímala jsem,že uprostřed je
zahrada,a nad ním Slunce….pak ke mně přišli dvěbytosti…,když jsem se pak ptala kde koho co je to Nibiru u každého byly takové nepříjemné emoce,tak jsem to vyhodila z hlavy,že je to blud…a nevím, co to je doteď,jen mi to dalo úlevu
s Vaším článkem.Přeji požehnaný krásný den,a ještě jednou
děkuji moc za inspirativní článek.Bohumila.
Děkuji Terezo. Děkuji, že můžu kdykoliv potřebuji načerpat moudrost, porozumění, pocit sounáležitosti, odpovědi … Je to pro mě velký dar. Měj se krásně. Monika
Děkuji za odpověď, chybí mi tam konkrétní příklad, jak to vypadá, když muž ženu vede… 🙂 a nebo mi tam chybí dovětek „a někdy vede ona jeho“ – protože tak to ve skutečnosti v partnerství bývá, že „každý chvilku tahá pilku“, ne? V mém světě je „žena následuje muže“ stereotyp – a nebezpečný k tomu. Usiluji o harmonii, kdy „žena následuje muže a muž následuje ženu“ – by se možná dalo říct – a nebo ještě lépe, oba následují světlo/ lásku tak, jak nejlépe umí, ať už se to manifestuje jakkoli 🙂
A jestli se já nechávám něčím vést, tak intuicí, které moje odvaha a jasný záměr slouží – slovo vést je tedy pak pasivní? (Když vychází z ženské intuice a ne z mužské odvahy a záměru?) A vůbec, k čemu je toto dělení na mužské a ženské? Marně se to snažím pochopit 🙂
Ve svém partnerství děláme vše tak, jak to zrovna obra nejlépe vyhovuje a nelámeme si hlavu tím, kdo koho vede…nebylo by lepší se přestat vedením zabývat?
Tedy, co se tu snažím pochopit je, v čem je to obohacující – dělit na mužské a ženské vlastnosti a kdo koho vede – a v čem je to JINÉ, než starý hierarchický model?? 🙂
Terezko,děkuji za článek.Poslední dobou vždy večer,když jdu venčit našeho pejska,jsem „uhranutá“Venuší.Nevím,jestli vždy tak zářila,nejspíš jsem to dříve nevnímala..vedu s ní „rozhovory“,obracím se k ní více než k Luně.Jde to samo,neřízeně.Poplakala jsem si u tvého čtení,je to hluboké a tak bolestivé,ale zároveň cítím,že přichází doba obrození a očisty našeho ženství,přerod zpět k bohyním.Každý den nějakou bohyni potkám:-)).Těším se na tvé další články a setkání..Alena
Dekuji Vam Terezie za clanek o Amazonce a hlavne o sdileni pribehu z Monsanto.
Sama pracuji jedenactym rokem pro ropny gigant a snazim se zmenit / zlepsit svet pro sve kolegy. Dekuji za zpravu, ze firma se nikdy nezmeni, pokud se nezmeni samotne spicky korporátního molochu. Zhruba pul roku premyslim, jestli mam zustat nebo odejit, protože práce me vysava a jak pisete, vezme si vsechnu energii, zajem a pretvori ji ve svůj prospěch. Skoda, ze mi trvalo tak dlouho si to uvědomit, ale jsem rada, ze nejsem sama kdo chtěl pomoci dokázat, ze i v korporaci se da zit, nejen prezivat a ze lide jsou lide, nikoliv stroje ci kolonky v tabulce…
Firma mi dala hodne radosti i bolesti, a naučila mne spoustu věci, mimo jiné videt co se mi nelibi a nebat se rict, ze to tak vidim a citim.
Citim, ze tento rok je muj poslední v dane korporaci a ze se mi bude styskat po spolupracovnicich, kolegyních… ale je cas jit dal.. Chci odejit dokud to bude slusny odchod, nechci odchazet zahorkla, zla a vztekla na systém. ze jsem se nechala dohnat tam, kam jsem nikdy nechtěla…
Ano. Byla to lekce a přijde čas poděkovat a ukončit ji.Nic není „škoda“, prostě máme svůj čas. Synergie, tj. sladění energií vědomí zúčastněných při zachování jedinečnosti , je v současné době mnohem silnější nástroj tvoření než hierarchie a hra na vstřícnost, která je ve skutečnosti kořistěním.Je to hodně o sebeúctě a sebevnímání. Asi bych se i ptala, jaké potřeby nám taková práce sytila, tj. kde je náš „slabý bod“. Tak přeji hodně elánu a naladění při hledání nového směřování!
Dobrý den Terezie. článek mne hodně zaujal, protože i mně přišlo v meditacích dnes hodně důrazným způsobem totéž co zde popisujete.
Přeji krásný den. Lenka
Hluboke oci, zvlastni nejednoznacna energie a to co se deje ve vzduchu…neuveritelne…
Ano, Polunin má neuvěřitelné oči, je v něm – křesťané by řekli – „bůh i ďábel“, opravdu není jisté, jak to s ním „dopadne“, musí následovat své vnitřní puzení a bude jako několikanásobný Štír stále „na hraně“. A ta východoslovanská duše, syn jedináček… No, duše si vybrala spoustu lekcí. Cítím vděčnost nejen za jeho umění, ale i za jeho otevřenost – spoustě lidem může pomoci naučit se neodsuzovat a propojovat. Zdravím do Brna!
Milá Terezko! Děkuji za Tvou hluboce smysluplnou práci, kterou pro (nejen) naši společnost děláš. Bez Tvého upozornění bych na tento film nejspíš nešla a Tebou napsaný článek celý příběh nádherně srhrnuje. Děkuji Ti za něj… jsem šťastná, že ho mohu takto sdílet s přáteli, kteří na něj nestihli zajít do kina <3 Základní hodnoty lidství: odvahu, pravdivost, schopnost moudře rozlišovat, úctu k životu, sílu zastat se slabších…. je třeba si připomínat při každé příležitosti. Děkuji za Tvou neustálou inspiraci <3
Děkuju za krásné čtení, za naladění, inspiraci, přitažení pozornosti. Milá Terezo, děkuju 🙂
Terezko, moc pěkně a živě jsi to napsala….Tak se budu těšit ještě na ústní zkazky….
Díky za skvělý článek! Jako bych tam byl s vámi.
Asi ne náhodou čtu článek ve své fázi stařeny-vědmy.Krásný článek,těším se,že seženu knihu nebo film nebo nejlépe obojí..krásný nadcházející úplněk ve lvu prý částečně v zatmění..?Alena
Toto je skvělé!
Jenom takovou poznámu: judaismus sice je starý asi 4 tisíce let, ale je to kompilované učení, které dávno pozbylo jakoukoli relevanci k dnešní době. Obsahuje falešné a zavádějící, někdy nepřesné informace. Chybou možná je, že se toto učení vyvíjí pouze velmi málo, poněvadž úzce navázáno na neměnné staré texty jako je tóra.
Výsledkem je strriktně dualistický pohled na svět a přemýšlení v pojmech „dobrý – špatný“ „hříšník – spravedlivý“, „pozitivní-negativní“.
Tento pohled se zde na tomto webu prakticky přebírá, ačkoli ani zdaleka neodpovídá realitě. Tím se vytváří falešný obraz světa, který spolu s malou vyvinutostí lidské rasy již několik tisíc let zavádí lidstvo na zcestí neustálých ideologických i fyzických konfliktů. Nic není negativní ani pozitivní, vše je v běhu neustálých změn. Negativita či pozitivita je pouhým subjektivním hodnocením čehokoli, které mimovolně provádíme na základě jakýchsi konsensů a vzorců chování.
Zkrátka, judaismus, stejně jako jiná podobná učení, nevedou nikam a neustále se motají v kruhu nepochopení a stagnace. Důsledkem je fakt, že židé dodnes čekají svého Mesiáše, ač jich měli v historii více než dost.
Naštěstí dnes, ve 21. století již máme prostředky pro podrobné zkoumání reality a revizi podobného balastu. Otázkou však je vývojová pokročilost žáků a „politická ochota“ cokoli změnit a přijmout, dle hesla „je to špatné, ale znám to tady“.
Díky za upozornění na tenhle film! J. Aniston skvělá a film je fakt ze života. Zatnuté zuby a úsměv na tváři nasazený proto, abychom měli pokoj od okolí…právo vypořádat se s bolestí a ztrátou po svém…a někdo, kdo nás podrží za ruku…
A vůbec děkuji za stránky, které jsou pro mě v mnohém inspirativní.
Film jsem viděla a musím říct, že po dlouhé době (pravda je, že se až tak často nedívám) jsem neodcházela od obrazovky s tím, že jsem raději mohla dělat něco „lepšího, jiného“. Naopak.
Po skončení filmu jsem zůstala sedět a cítila, že se mně něco uvnitř dotklo. A ten dotek byl milý, nečekaný, zpomalil mne a cítím ho ještě teď.
Přála bych si více takových filmů.
Děkuji za tento článek na Vašich stránkách. Pomohl mi v mém učení si zrekapitulovat proces kterým jsem prošla, abych mohla zkušenosti z toho vyplývající předávat dál.
Terezko děkuji. Přesně tohle jsem potřebovala „slyšet“.
Nádherné moc děkuji. s
… začíná být nesnesitelný, jak mě provokuješ, že si budu muset všechno, co jsem doteď aspoň ladila (když už ne ustála), zase přezkoumat a překopat…. Aj.
Drahá, nepochybuji, že vše jako obvykle zvládneš moudře a vtipně, zvlášť když máš takovou posilu v právě narozené Máří. Vše má svůj čas. Na viděnou!
Já se na tyhle věci dívám tak, že svět do kterého se rodíme, je v podstatě neustále týž (jakkoliv se pořád vyvíjí a mění) a naše skutečně podstatné potřeby jsou rovněž neustále tytéž (jakkoliv se jako lidé i lidstvo neustále vyvíjíme a měníme). Výklad a tím i obraz obojího se však silně proměňuje a různí podle to, KDO a JAK ho nabízí, resp. prosazuje.
Před časem jsem si vážně nevážně sestavil fiktivní partičku lidí, které spojuje jméno. Washington, Gagarin, Harrisson, Ivaniševič, Jánošík, Kukura..tedy George, Jurij, Goran, Juraj..Jirka. Jména sice znějí různě, ale je to pořád jedno a to samé..
Tak jsem zvědav, kdo u nás letos zvonečkem zazvoní, až purpura na plotně ochotně zavoní..
Vybavuje se mi jedna okřídlená televizní věta, která platnost stvrzovala dlouhá léta. Dala by se upravit třeba takto: „Přejmenování proběhla v pořádku a všechna užívaná jména jsou platná.“ Díky za článek.
Moc pěkně napsané. Teď jsem to dočetla. Až do konce! Díky 🙂
https://youtu.be/Bi46nLoIo6E
Mary Magdalene coming soon.
Jsem zvedava. Snad to dali.
Já objevila loni na sklonku roku tuhle terapeutku a knížku Zrození Bohyně válečnice. Krádné tipy na práci s vnitřní obětí a hlavně – přepisování příběhů novým pohledem, ne z hlediska oběti, ale co nám daly .. http://knihy.hledajici.cz/detail.php?id=16243&action=kniha.
Pěkný článek!! Kdyby tvoji rodiče dělali i přednášky, kurzy pro dospělé, tak se hlásím. Přes své učitelky dějepisu jsem se daleko nedostala. Později jsem si slibovala, jak se budu učit se synem na základce, jak si doplním vědomosti, ale to vůbec nešlo :-)….., ale znalosti a přístupy tvé mamky mne lákají.
Děkuju, Terezko, žes to přeložila a dala sem… Kdybys věděla, co jsem prožila nad ránem 8. ledna!!!!…. od 3h jsem nemohla spát a až do rána jsem prožívala stavy, jako kdyby byl 8.leden 2017… Vše, co jsem za ten rok zvládla (no aspoň něco určitě jo), jako by nebylo… A vůbec jsem se z toho nemohla dostat… Nechápala jsem samu sebe… Děkuji, žes mi pomohla porozumět!
Nezbývá než souhlasit s Věrou – výborný článek – inspirace jak pro děti tak dospělé. Zkusím přeposlat paní učitelce z gymnázia našeho syna (je v primě). Doufám, že se neurazí 🙁 Díky, díky
A já jsem myslela, že mi nějak začalo hrabat, protože přišla třicítka. Den před narozkama jsem nemohla spát a už je to vlastně 12 dní, co mám problémy se spánkem. Možná tak dvě noci jsem spala normálně, jinak je to trhaně a velmi málo, často se budím uprostřed noci a už neusnu. Už jsem myslela, že se moje tělo zbláznilo. Dneska se bojím usnout…sice to byl dnes krásný a povznášející den, ale na závěr kvečeru jsme zažila dost ošklivý zážitek, který mě dost sebral energii a hodně mě psychicky rozhodil, respektive to byl člověk, který má zřejmě se sebou dost problémů….Moc děkuji za článek. Pouštím si hudbu, která byla zmíněna, snad to pomůže 🙂
Holky, holky…Pivo na dobrou noc, nebo skleničku vína, když půjde do tuhého čaj z máku….
Zdravím všechny, díky za komentáře, no, je to individuální, někdo nepije a někomu ani bylina nepomůže. Každopádně aktuální energie Pluto, Saturn v Kozorohu a Mars, Jupiter ve Štíru nám obvykle juchání taktéž nepřidá, takže disciplína v sebepéči, kterou radí Inelia, je dobrou cestou:-)
Terezko, s příchodem prvního jarního měsíce jsem opět velmi obdarována, děkuji.za tento úžasný rozhovor i za tipy ke koukání, čtení…
Terezko, děkuji!! TAK krásný článek!! Dojal mě svou upřímností a moudrostí… mám v hlavě tisíc myšlenek a pocitů, úplně tě vnímám v přítomnosti blízko sebe, přestože jsi daleko – ten článek mě neskutečně oslovil, přestože jsem přes dvacet let rozvedená (bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě, o němž jsem nikdy ani na setinu sekundy nezapochybovala – kéž bych tu neotřesitelnou jistotu uměla mít vždy, když se rozhoduje o „vážných“ věcech…:-)) Objímám tě (z Ostravy) a DĚKUJI!
Ajka píše: … dočítala jsem to s touto písní v zadním plánu v hlavě. Rozjížděla / zřetelňovala / vynořovala se postupně od poloviny textu, jak se psaní dostávalo do těch osobních a hlubokých rovin – stejně jako se postupně rozjíždí ta píseň 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=cJZMTcyqsYk
Ostatní osobně 🙂
Milá Terezo, děkuji za výstižný a všezahrnující článek.
Ve 23 letém manželském vztahu prožívám jeho viditelné i neviditelné aspekty a hledám se v nich (asi jako každý).
Je to skvělý učitel, i když následující den nevím, jak dlouho bude trvat.
Moc Vám fandím ať se daří na všech úrovních a upřímně gratuluji k Vašemu krásnému výročí.
Výborný text a tolik potřebný v době, která si lehkovážně pohrává s představou, že manželství se přežilo a není ho už zapotřebí…
V judaismu (podle mých informací) to s manželstvím není tak jednoznačné. Z náboženského hlediska, rabínského výkladu, je manželství sice vhodné, ale prozatím pouze na ZKOUŠKU. Na tisíc let, pak se uvidí. Tato zkouška již byla před časem prodloužena, o tisíc let. Kácha.
Věrka napsala: Milá Terezko,
krásný článek, moc se mi líbí, je tak strašlivě pravdivý. Velké díky za něj. Miluji shrnutí podstatného. Židovskou krev i křesťanskou mám v sobě a řekla bych, že snad celá naše česká kotlina je jimi prosycena. Jsme všichni tak velmi podobně protkáni programy, které patří do obou kultur. Ať v plusu či v mínusu. Je to tak. Jsem štastná, že se mi povedlo toho spoustu o čem tak výstižně píšeš, pochopit. I když manželství se mi nepodařilo při mém, vlastně spíš našem, soužití udržet. Už to dávno nebolí. Nešlo to jinak. Celý náš život je jedna velká škola života, nikoliv pouze žití podle společenských pravidel.
Velké díky světlonoško za článek a za tvou odvahu se podělit o své cestě manželstvím.
Věra
Ďakujem za citlivosť a hĺbku, milá Terezie.
Vo mne veľmi silno zarezonovali riadky v ktorých popisujete, ako prebieha vyladzovanie a transformácia u introvertov. Áno, vnímam, že komunikácia nemusí nutne prebiehať slovne a nahlas, aby nastala premena. …a návrat do Nevinnosti, krásne, v ošuntelém županu a s vychudnutými lýtkami… u Marion.
Krásne ďalšie spoločné letá Vám prajem.
Dobrý den, ráda bych se přednášky zúčastnila, je možné si rezervovat místo? Děkuji. Pavlína Nalevajková
Nádherný článek a velká moudrost v něm. Občas je potřeba si jí oživit, zopakovat 🙂
Užasné a nádherné fotky. Na tohoto Čecha můžeme být hrdí. Obdivuji a smekám.
Dáša a Jan
Skvělý článek, Terezko!
To je tak, když se člověku naplní jeho představy o tom, co by si přál dělat v budoucnosti. Ještě, že se to občas vydaří!
Díky.
Eva Vymětalová Hrabáková
Terezko, tohle mě zasáhlo. Všechno, o čem tam píšeš, je holý fakt, který má hodně smutný podtext… Ať už jde o marketing lidských příběhů a tragédií, které se dějí jinde a my řešíme ve svém blahobytu nepodstatné věci, nebo o sílu a přesah sdělení filmů, na které se díváme či o svobodu žen a neustálý útlak žen někde napříč historií… Uvědomuji si, že já se svými postoji také nechci „hrát a nehraji staré hry“ a i když mi to přináší někdy nepříjemné konfrontace, nenechám se vyvést z rovnováhy odvahy, s kterou to činím… Děkuji za uvědomění si dalších „věcí“…
Dobrý den.
Hodně zajímavé…..Děkuji.
Dotaz: Jak to je s postavením žen v této společnosti, prý jsou nečisté a nemohou se s muži modlit v jejich svatyni.
Je to normální, bytost, která dává život , aby byla postaven mimo zákon?
Dobrý den, myslíte postavení žen v židovské společnosti? To je velmi rozsáhlé a rozmanité téma, záleží na době, zemi, společenském postavení. Co se týká „nečistoty“, jde o tzv. rituální nečistotu (tum´a), která původně neměla význam „negativní“, ale byla čistě neutrálním hodnocením statutu pro přistoupení ke svatosti Chrámu (čistý-nečistý ve smyslu momentálně vhodný-nevhodný pro vstoupení do posvátného prostoru). Co se týče oddělení mužů a žen v modlitebně, nevíme, kdy k němu došlo. Vychází z rozdílného úkolu mužů a žen : úkolem žen není účastnit se liturgického života, to je úkol mužů. Dnes už toto rozdělení požaduje pouze ortodoxní a ultraortodoxní judaismus, většina směrů má společné modlitby. Obecně lze říci, že statut a postavení ženy v judaismu bylo typické pro patriarchální společnost, stejně jako v křesťanství či islámu. Velkou výhodou židovských žen ale bylo, že judaismus neodmítá tělesnost a sexualitu jako „hříšné“, takže u nich nedošlo k rozštěpu tělesnosti a duše/Ducha, jako u křesťanských žen.
Děkuji za nádherný rozhovor. Myslíte, že by bylo možné se zkontaktovat (e-mailem) s autorkou a položit jí soukromý dotaz?
Hezké ráno, určitě, běžte na Sofiin web http://www.kalyani.cz , je tam na ni mailový kontakt a napište jí, bude mít radost:-)
Je někdo doma? 🙂
XEvil 4. 0: nejlepší roztok proti Rekaptchovi
XEvil.Net
Moc se tesim a rada podporim! Kristyna
Milá Kristýno, díky a zdravím do Brna! Krásné léto!
Milá Terezo,
na knihu se velmi těším a s radostí ji podpořím!
Marcela z Prostějova
Radostné léto!
Dobrý den,
moc pěkně napsané,
Jan Ent
[…] Aniž bych si to vědomě přála/aniž bych se o to vědomě snažila, při hledání vhodného obrázku malovaného s menstruační krví (zdroj) jsem našla i článek o tom, proč se vžilo, že je žena a všichni, kdo se jí v době pravidelného měsíčního krvácení dotknou, považována za nečistou 😉 Článek si můžete přečíst zde. […]
Můj koncept je zcela jiný, a proto naráží. Kdybyste si o tom chtěla promluvit, klidně napište všechno, co Vás v této věci trápí. Milerád Vám vysvětlím, proč tak činím a jaká je moje vize. Děkuji Vám :).
https://nazory.aktualne.cz/komentare/predstavte-si-rusko-bez-putina/r~4ad651d6720711ebb98b0cc47ab5f122/
Po přečtení slova „deconstruct“, hned v prvním odstavci, se mi rozjela tato představa:
Máme kachličku, řekněme béžovou, lesklou, dokonale čtvercovou. Co musíme udělat? Vzít kladívko a rozbít ji na malé kousky. Uff – chce to odvahu, že? Potom se budeme muset postupně těchto béžových kousků vzdávat a necháme si jich jen pár. Ale místo nich se k nám budou dostávat jiné, různě barevné kousky, z různých materiálů. Občas se nám bude zdát, že tento křiklavý kousek, který jsme právě dostali se přece nemůže absolutně hodit do celku a bude nám chvíli trvat, než tyto nové kombinace přijmeme.. A začneme nové kousky k sobě pomalu, intuitivně, lepit, bez plánku, jak by měl výsledek vypadat.
Co vznikne? Rozhodne ne plochá jednobarevná kachlička, ale prostorová barevná skulptura.
Tvoření zdar :-), Marcela z Mohelnice, s Venuší na MC
Děkuji. Nádherný rozhovor. Dává mi hluboký smysl. Krásně mě vnitřně vyživuje. Jsem obejmutá laskavou náručí. ♥️
Ach, Drahá Lilith, drahá Terzie, Ďakujem sama za seba, za všetky sestry i za svoju Lilith v Panne.
Aj ja ju tam mám, tak ste mi to pred pár rokmi krásne napísala v horoskope, sme ten istý ročník, aj deň len jeden skok o mesiac pred Vami.
S dovolením by som rada pozdieľala Váš článok na svojom FB profile.
Objímam, prajem krásnu nadchádzajúcu jar, plnú vôní, spevu a farieb.
S láskou a nehou
JarOslava
Terezko moc Vás zdravím 🌹, kde je prosím tento seriál Černý narcis ke shlédnutí? Nemůžu ho najít.. Moc děkuji za inspiraci kterou přinášíte 🌹🌹🌹☀️🐬:-)
Krásné dny
Petra K.
Zdravím na Slovensko i na Moravu a díky za zpětnou vazbu! Seriál jsem si zpirátila na Uložto, tak tam by měl být, tedy pokud již není stažen. Hledejte „Black narcissus“:-) Přeji všem krásné jaro!
manuscripts attributed to Robins
Ďakujem za nádherný článok. Veľké dojatie a pohnutie, Moja Lilith v panne na MC ku mne vyslala tisíc emócií. Vďaka za všetko, Terezie.
A ešte som si uvedomila, že moja dcéra má tiež Lilith v panne v 12. dome. Ale verím, že jej pomôžem už sa konfrontovať s týmito výzvami na inej úrovni. Kde slová vina, trest, hriech, nemajú svoje miesto.
Milá Mário, moc zdravím, ano, to je zajímavé, že obě máte Lilit v Panně. U této generace už to nebude stejné:-) , objeví se nová témata, velké díky evoluci a růstu vědomí!
Těším se na viděnou v kontaktních časech!
Zdravím všechny, tak prý už Black narcissus na uložto není. Kdybyste to chtěl někdo vidět, napište mi (terezie.dubinova@oheladom.cz ). Krásné jaro! U nás leje jako z konve:-)
Díky moc, já ho tam (na ulozto) právě te’d objevila :-). Tak snad tam nějakou dobu ještě vydrží :-).
Krásné dny☀️
Petra K.
Tak ještě jednou Terezko,
seriál už sleduji :-). Moc díky za tip. Nevím jestli jste viděla, ale moc doporučuj i 3 dílný seriál Ovečky Boží (Lambs of God) je na HBO GO.
Krásné jarní dny 🌷
Petra K.
Bohumila
Nádherně vyjádřeno,už jen tím,že je to promluva z Duše.Nějak mi ,,unikalo,,že je to děj filmu.Vím,že to znám…..i dozvuky do tohoto života.
Pohlazení a útěcha pro mou Lilith v Panně v konjukci s Marsem a Plutem v 10.domě u MC a Jižního uzlu ve Lvu.
Děkuji.🫀💎❤️
Como se llamo esto i am from SPAIN
„Největší odboj je, když žijete radost.“ To je geniální!
Jo:-) a je to pravda pravdoucí…
Skvělý článek, sociální média jistě přispívají k odděleným realitám jednotlivců. Skvělý o tom je i film na netflixu s názvem social dilema. Velice se mi líbí tato Vaše věta „Obsahy nekultivovaného nevědomí se valí ven, potlačené chce být zviditelněno, a nepřipravené občany, naučené poslouchat a věřit, zavaluje vlna jejich vlastních strachů a temných emocí.“ a nezbývá mi než s Vámi souhlasit 🙂
Zdravím, MIriam, ano, Social Dilema je dobré varování. Teď co s tím… Dokud budeme fascinováni všemi možnostmi technologií bez hlubšího uvědomění dopadů a souvislostí, je to jako když si malé dítě hraje s aparaturou. Nebo se samopalem? Právě fascinace je za kolektivním transem, ve kterém lidé spolupracují na ničení (své vlastní) lidskosti. No, kdyby to bylo v dějinách lidstva poprvé, ale není… Takže si držme palce a co nejvíce si uvědomujme a rozhodujme se moudře:-)
díky!
Tato kniha byla pro mě nahlédnutím do odhodlaného, věřícího lidského srdce. Moje babička si psala úryvky z knížek na malé papírky, ten, co mám schovaný, mě knihou provázel, je z knihy od Harper Lee, Jako zabít ptáčka. V jedné chvíli říká otec své malé čiperné dcerce: „Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje co se děje.“
A vše navíc může mít i šťastný konec. Děkuji, Terezko.
Krása krajky prebudeného srdca a tvár Panny Marie od El Greca sa ma počas dnešného daždivého dňa dotkla najviac. Vďaka, Vám, Terezie za skvelý text. Krásne dni Vám.
K odstavci Russe Robertse: „… celý život toužíme po rodičovské autoritě, a když jsme dospělí, hledáme náhradní rodiče – politika, prezidenta“. Takto si dospělost rozhodně nepředstavuji, nehledě na to, že po rodičovské autoritě toužíme jen právě do té doby, než začneme být dospělí a sami se stáváme rodiči. Bohužel, má asi pravdu v tom, že „dospělých nedospělých“ je zatím stále hodně.
Marcela
Milujem Toledo a Vaše texty. Čím človek viac vidí, tým väčší pokoj sa doňho vlieva. V tom vnímam nádej. Vďaka. Mária
Děkuji za komentáře, Jarko a Mário. Ano, ať každý dokážeme vnímat a vidět krásu, laskavost, ochranu a podporu v našem světě!
Milá Terezie,
hlasím se závazně na váš seminář. Prosím o potvrzení. Platbu pak pošlu na účet. Děkuji.
Pěkný večer,
Romana Konrádová
Krása! Hledala jsem něco do hebrejštiny a toto..děkuji a celé Vám to tady pročtu!
Děkuji:-) pročtěte
From many manuscripts of Antiquity
Ahoj Terezo,
díky za krásný text i tip na film. Já jsem se tento rok s Gawainem potkala dvakrát, tak to se mnou hodně rezonuje. Jednou skrze knihu Pohřbený obr od Kazua Ishigura, což je text na pomezí pohádky, eposu, mýtu napsaný brilantním jazykem. Gawain tady vystuje jako rytíř, ochránce starých pořádků, který společně s klášterními mnichy ochraňuje prastarou dračici Querig vydechující mlhu zapomnění. Při její obraně je zabit saským bojovníkem. Příběh má víc rovin, nebudu prozrazovat dál :-). Podruhé ke mě Gawain přišel skrze Pohádky a legendy Walesu, knize s nádhernými grafikami z nakladatelství Malvern, kdy Morgana zkouší odvahu svého bratra a jeh rytířů. No, pro mě určitě impuls, že nestačí jen číst přběhy a inspirovat se, ale i si s odvahou tvořit vlastní realitu a být viděna a slyšena. Krásný den
Ahoj! Moc díky za sdílení! To je úžasné, jak se ty staré obrazy vynořují. A ano, mají sloužit k tomu, abychom si neudržovali bezpečný odstup, ale pochopili, že jsou o nás, a zvnitřnili je. Zdravím a těším se na viděnou, Tereza
and 12 thousand Georgian manuscripts
Zdravím, Terezko!!!! Já jsem se tento rok také překvapivě setkala v knize se Zeleným rytířem – v Kamelotských létech Školy dobra a zla (autor Soman Chainani), kde syn Artuše Tedros musí obhájit své právo na trůn splněním 3 úkolů (připravených před smrtí Artušem, který se dozvěděl, že jakýsi jeho falešný syn bude usilovat o zabrání trůnu Tedrosovi) a jeden z úkolů se týká právě záhadné postavy Zeleného rytíře…. 🙂 To jsou teda náhody… Moc se těším na film! Už ho mám připravený… A kouknu i na Pohřbeného obra. 🙂 Děkuji!
Terezie, vďaka. My sme tiež Vianoce strávili s Brianom a Máriou Magdalénou. Ja okrem týchto filmov pozerám už len Blueberry a Chaotickú Annu. Som zvedavá, kedy sa od tohto odlepím a aj niečo nové vpustím do života. Každopádne s Vami súzniem. Ale neviem slovami zachytiť tú zvláštnu premenu, čo sa deje. Áno, niekedy je to neznesiteľná bolesť, vzápätí výstup o niekoľko poschodí. Vďaka Bohu, že nás podporuje toľko bytostí a že nás podporujú naše vlastné spomienky z mnohých životov.
Film „Cake“ jsem viděla a souhlasím s tvým hodnocením. Na film Romans se určitě taky podívám, ale v souvislosti s opomíjením některých opravdu hóódně zajímavých filmů a překvapivých obsazení jsem si vzpomněla na film „Rachel se vdává“ z roku 2008, kde si zase Anne Hathaway bravurně střihla pro sebe netypickou úlohu.
A ještě něco písnu do komentáře ke společné písni izraelského Araba a Žida.
Soužití izraelských Židů a Arabů – zatím nejzajímavější náhled a i vysvětlení pro mnoho lidí (včetně mě) nejasné situace v těchto končinách, jsem našla v knížce „Hubené nohy a všechno ostatní“ od Toma Robbinse. Toto téma v knize sice vyvstává až tak po první třetině, ale i tak je to kniha hodná přečtení.
Terezko děkuji. Tvé myšlenky, vnímání a spojování souvislostí jsou mi velkou oporou. Monika
Moniko, moc se těším na viděnou. Přeji bezpečnou platbu úžinami dění. Věřme si, že to zvládneme.
DĚKUJI. Terezie. I za vaši knížku, která se mi dostala do ruky. Moje rodné město je Jičín. Díky.
Kateřina. Narozena v Raku, s Lunou v Rybách, Merkurem v Blížencích, Venuší a Marsem v ohni 🙂
Zdravím a mávám z Jičína!
Milá Terezie, mnohokrát děkuji za tento článek. Jsem uprostřed takového zvláštního fenoménu. Někteří z mých blízkých přátel, kteří se mnou zastávali stejný názor během Covidu, a měli nadhled nad mediálním chaosem, se najednou nechali zmanipulovat různými zprávami k nelogickému (z mého pohledu) přístupu k válce na Ukrajině. A to i ti, kteří jsou velmi empatičtí a v tom je možná ten háček. Tito lidé, hlavně tedy ženy, jsou natolik empatické a emocionálně zranitelné, že jejich podvědomí nedokáže ustát tu slepou uličku bezmoci, ve smyslu jak zastavit to, co se děje. Proto se uchýlilo k sebeobraně a místo solidarity nastoupilo nepřátelství vůči Ukrajinským přistěhovalcům. A s každým dalším článkem, příspěvkem, který je v tom utvrzuje, se „uklidňují“ úvahou. „Vždyť se vlastně nic neděje, to je jejich problém, chovají se nevděčně,……..
Proto budu velmi ráda sdílet na svém FB a na FT (FeelTrees) tento Tvůj článek. Děkuji, Marcela
Milá Marcelo, moc zdravím, ano, popsalas to dosti výstižně. Určitě sdílej. Jsme opravdu v informačním tajfunu, to se nedá nazvat jinak. Kdo nepracoval na bodu vnitřní střízlivosti, ten nyní sdílí a podporuje opravdu zvláštní názory. Na viděnou! Tereza
Dobrý den,
prosím mohl by mně někdo z Vašich spolupracovníků pomoci v otázce ohledně obyvatel v Čisté – v Nové Vsi, Vysoké Libyně Hochlibin v okresu Plzeň sever (odkud pocházím), kde mimo jiného obyvatelstva např. německého, pobývalo i židovské ? Jelikož tvořím RDKMen Scheinerů – Šajnerů a nacházím zde mnoho jmen s námi příbuznými, např. Guth, Frankl aj., kladu si pak otázku, zda-li nebyli předci Scheinerové Židé ??? Moje prababičky – byly jménem Müllerová a Schwaarzová . Chybí mně o nich více informací. Problém je i v tom, že jsem od 15 let v Brně a nemám tu možnost navštěvovat tento kraj. Navíc otce neznám, jen jej mám uvedeného v rodném listě, byl ročník 1912. Nyní je mi 65 let a to je věk, kdy se člověk vrací do minulosti, proto ten rodokmen.
Děkuji Vám za vstřícnost
Irena Nováková Šlapanice u Brna
Dobrý den, odpovídám v mailu. Zdraví Tereza Dubinová
Přesně cítím to, co píšete na začátku… Asi 15 let jsem nebyl na dně a teď jsem tam zpět 🙂 To moře, oceán, má každý v nevědomí, znám ho, buddhisté mu říkají oceán strastí – samsára 🙂 je mi v něm napůl dobře a napůl špatně… A že jsme v něm teď všichni, vypadá to tak. a jsem asi jeden z těch, kteří fakt asi nechtějí projít, protože 2020 jsem měl vize věcí, které se teď naplňují a to, co je teď, je ještě „vodička“ :), fakt jen vodička…říkal jsem vize kamarádům, nevěřili, teď někteří věří, ale mne samotného ty vize vlastně děsí tak, že se mi nechce „jít dál“. Vaše stránky jsou fakt zvláštní, cítím něco mystického. jsem trochu „šaman“, ale z toho, co se děje, jsem dostal strach, páč s tím nemůžu vůbec nic dělat. viděl jsem až do roku 25, to byla síla, a pak 2037 a to byla hrůza….shoduje se mi to s vizemi toma horna – woodworm prophecy. mám z toho depku jako bič 🙂 přežít v přírodě už nelze, zkoušel jsem to…. zdravím do vyššího světa 🙂 jinak dnes jsem měl vizi znaku Juno, včera večír nějaké bytosti na koni, mávla mečem a umělá světla na planetě zhasla. moc lidí už mě nechápe.
Dobrý den, Martine, děkuji za sdílení. No, jak pravím, Jonáš je opravdu nápomocné a stále aktuální čtivo, které zároveň – jak je pro hebrejské posvátné texty typické – žije vlastním životem a pracuje s těmi, kdo mu věnují pozornost (energii). Co se týče vizí budoucnosti, je to hodně o tom, pro jakou se rozhodneme timeline. Vzpomínáte na film Nádherná zelená, kde se návštěvnice upřímně zděsí, když zjistí, že na planetě, kam se dostala, jsou ještě války? Určitě v nějaké timeline budou i nadále, protože si to stále přeje hodně lidí. Ale hodně lidí si i přeje žít bez válek a na určité frekvenci jim to bude umožněno. Jen se opravdu potřebujeme znát – tedy všechny své vnitřní osobnosti, protože obvykle jsme dosti rozporuplní a ani o tom nevíme, že si různé části nás samých přejí něco jiného:-)
No a když vidím/cítím děti, které se na Zemi rodí – duše, které si Země přitahuje – tak nemám obavu, že by tu nebyla timeline pro vysoce vědomé bytosti. Země se každopádně nechystá to zabalit:-)
S pozdravem, Tereza Dub
Tak nejdřív jsem sepsal román, nezmáčkl, že nejsem robot, pak kratší román, nevyplnil jméno, a už to nedám do kopy 🙂 Asi to tak mělo být 🙂 Země to nezabalí, ale když jsem se pokoušel „odpojit“ a napojit na ni, vždycky mě to „něco“ natvrdo vrátilo zpět….Maj nás asi zmáknutý, jako my jsme kdysi zmákli Indiány…
Ahoj Terezo,
článek jsem začala číst už na dovolené, ale vrátila se k němu až dnes, když mám více klidu. Pomalu četla a vnímala. Co mě k tomu napadalo a vlastně o tom píšeš: že temnota je také součast Jednoty a že chce být jen uviděna a integrována do celku, pak nastane rozvonováha. Teď mluvím hlavně o osobním poctivém postupu na úrovni jednotlivce, ale vlastně se to celé dá aplikovat i na celek. Dobře se do sebe dívat, vnímat a když je velká mela, tak se soustředit do srdce, protože slovy Malého prince správně vidíme jen srdcem. Být hodně v těle a každý den se dobře rozhodovat, protože tu každodenní realitu si tvoříme sami, což mi teda hodně dlouho trvalo než jsem pochopila. Každý den jsem „napadána“ množstvím myšlenek, ale to zacílení dovnitř funguje. Následný klid mi pak pomáhá se dobře rozhodovat.
Za mnou právě můj synek Jonáš sleduje nějakého youtubera, děsně se u toho řehtá, jdu ho zkusit nalákat na nějakou aktivitu ve fyzickém světa, ale nejspíš u toho nebudu tak vtipná. Ale pokus učiním :-). Tak zdravím a mávám a zvažuju
Míšo, díky za sdílení. Je to taková křehká a vytrvalá práce, ale podpora je velká, jak už se člověk na tu cestu vydá, už nemůže nazpátek. A děti jsou velcí učitelé:-) pa a na viděnou
👍
Dobrý den, mohu se zeptat, jak je to s těmi Stíny? Inelia píše že by měly být spíše propuštěny a ne integrovány, jak jsem to z textu pochopila (jestli jsem to pochopila dobře). Osobně chápu stíny jako naše buď jako naše nezralé součásti, nebo vnitřní osoby které jedou program kdy jsme se v dětství snažili přežít a ty osoby pak neví že už to není potřeba a nebo tedy ty vzorce a nánosy a ty propustit asi jde, ale ty dva výše to si nedovedu představit. Můžete prosím napsat, jak to vnímáte vy? Děkuji moc za odpověď.
Zdravím, Veroniko! ano, to je dobrá otázka. Já po všech zkušenostech práce se sebou i s lidmi už si netroufnu na žádnou definici. Inelia je v tomto dost radikální, protože (podle mého cítění) už je „nad“ dualitou v Jednotě, do které aktuálně vstupuje i Země/Gaia. Dříve mohly být stíny integrovány, ale nyní už jsou brzdou a abychom se v nich pořád nehrabali, tak je máme, jak ona říká, poslat do Zdroje. Jako kdybychom přiznali, že si nevíme rady a potřebujeme pomoct s „kvantovým skokem“, vymaněním se z kruhů, ve kterých se motáme. Stíny vnímám jako nevědomé části nás samých, staré vzorce – rodinné, náboženské, kulturní, společenské…, které nám možná dříve sloužily (třeba k přežití, jak píšete), ale teď už jsou brzdou. A obvykle je ani nevnímáme – bereme je automaticky jako „normální“. Už jejich uvědomění je posunem – a potom jejich opouštění, jak říká židovství, „be-ezrat Hašem“, s pomocí Boží:-):-) I to hodně cítím jako nějaký proces hledání středu v „lemniskátě“ (ležaté osmičce) našich energií.
Chtěla bych se přihlásit na tento seminář.
Zdravím, Veroniko, vypsali jsme nové datum: 19. června v Dračím chrámu v Praze.
Děkuji za překlad. Sleduji její stránky a ANO občas mně rozhodí,že mi trvá delší dobu,dost dlouho to vstřebat,pojmout a ,,nezbláznit se,,co s tím? Někde v DUŠI,do MORKU KOSTI VÍM,ŽE TO TAK JE…
Ano. Obvykle to cítím v kostech, nikoli chápu, že pohled, který Inelia předkládá, je důležitý a inspirativní. Rozbíjí mnohé naučené vzorce, co je tzv. normální, a to je skvělé. Moc Vás zdravím!
Přesně. Jednoduché a jasné,až se ,,zastaví rozum,,. Vždy jsem si říkala,to se ulétám po konstalacích,než…..něco?A ona vytáhněte si blok,držte ve svých rukou a pusťte do Zdroje.Uf….
A já se tady ,,šušním,, s automatickou kresbu a ona takhle?A proč ne?Vždyť ano,stejně ve finále vše je ze Zdroje.
Přeji pokojný den,a děkuji za články.
Ve stodole….
Nádherné,až včera mi to dosedlo, katarze…slzy.
Na seznam prosím připsat ÚSVIT.
Dobrý den paní Terezie,
velmi ráda bych se zúčastnila tohoto semináře a možná i sobotní akce v Děčíně 17.6.
Prosím berte tento vzkaz jako přihlášku. Už roky sleduji a obdivuji Vaši práci. Těším se na opětovné osobní setkání a přeji krásné dny. Brzo opět na viděnou Dagmar Matejková Puerkenauer
Zdravím, Terezie.
Není to náhodou מסתערבים?
V titulku je napsáno „mistaravim“
místo mistaarvim. Asi chyba toho, kdo to přepisoval 🙂
Zdravím, ano, děkuji, správně je „mista´arvim“, opravím.
Uklidňující…..pokojné ….
Sofii sleduji od roku 2020 …v mnohém mi byla rozsvěcující, rezonující…děkuji.
Moc Tě zdravím Terezie,
ráda bych se přihlásila na seminář GAIA A NAŠE VNITŘNÍ ZRALOST (19.10. v Praze).
Těším se!
Lucka
Miriam je úžasná žena, spolu so svojou sestrou. Ako teraz všetci vidíme, ich práca a práca všetkých Izraelcov a Palestínčanov, ktorí snívajú mier, je chodník obrastený voňavou trávou, ktorý vedie von z tohto pekla. Terezie, vďaka. Veľa na teba myslím tieto dni a na všetkých priateľov v Izraeli. Mária
Děkuji za tento článek ❤️
Je to moc zajímavé,syn přišel z vězení a něco takového by potřeboval,nevím jestli bude mít zájem.Jak to domluvit?Eva Nova
Dobrý den, paní Evo, kontakt se dá vygooglit: https://www.rubikoncentrum.cz/
Zdraví Tereza Dubinová
Dobrý den,
Můžu se ještě přihlásit na dnešní seminář?
To je krásné 🙏💎🌹💚🙏
Jedno skvělé šikovné židovské děvče na mém nejmilovanějším stromě je top, nejlepší….promlouvá za vše…krásně to zahřálo tělo i Duši ✨️🌹🕊
🙂 děkuji a srdečně vás zdravím!
💎✨️🌹🌍🕊💞
Děkuji….znovu mě to sem volalo …🙏🙏🙏…
Terezko, děkuji…
Sleduji seriál Vyvolení, a nechci se teď zabývat až tak fikce fakta…ale že to se mnou v Těle něco dělá, laská Duši…ty příběhy a zadala jsem si mikve u vás…díky Edně…mikve (prostě zadej mikve, i když uz jsem to četla zase něco mělo být)…uf, Edna a Šimon, to bylo pro mě ani to neumím vyjádřit…jak se hojili po bolesti stejně jako…zavolal ji jménem…krvácející žena dotek Ježíšova oděvu….Salome tanec a Jan Křtitel….a jiné ….Ty příběhy jsou stále tak nadčasové, mimo čas…až si někdy říkám není to dnes?…Kde to vůbec jsem? Tam nebo tady? Děkuji, za vaše články, vnímáni i odborné znalosti , Ježiš a všichni byli Židé a to my tam dříve chybělo, jako vychovávaná v křesťanské no spíše katolické rodině vesnici….a vaše články umí rozvibrovat, hojit a v mnohém u mě…Ano…pokojný den.
….dodatek….nechybělo, vždy to tam bylo….spíše ve smyslu ,,chybělo,, bylo to pro dětství svým způsobem částečně ,,ochrana,,…což k pochopení došlo později proč.
Děkuji, Bohumilo, za komentáře, moc si vážím Vaší upřímnosti. Ať nás provází krásné kristovské vědomí bez balastu a mocenského zneužití!
🙏🙏🙏…za jahůdku na šlehačkovém dortu…miluji jahody 🙏🙏🙏
🙏🙏🙏 dožít, dočíst ,,staré příběhy,, a psát, žít nové…🙏🙏🙏
Děkuji 🙏🙏🙏 vám oběma Veroniko, Terezie, toto taky tááák ve mě vše rozhazovalo…a obě si vás znovu ráda čtu po několikáté …a jak pro mě dali obě do slov 🙏🙏🙏 chci věřit, že je nás víc, troufám si říct, že asi mi to dochází…stále znovu a znovu…a stále jsem ,,řešila,, v jaké fázi jsem…odevzdaně prostě proplouvám, vlním se obojím, i za tím…🙏🙏🙏
Milá Bohumilo, určitě je nás víc, dokonce cítím, že je nás hodně:-) Světlo se propojuje. Srdečně, Tereza
Dobrý den, jsem také nadšená, jen bych se chtěla zeptat, jak Vy chápete tu poslední poznámku:
Můj učitel zvedl moderní prapor slunečního ženství mnohem dříve než většina duchovních učitelů. Vyvolalo to obrovskou kritiku od posluchačů jeho veřejných přednášek, od tisku i některých jeho studentů. „Žít a následovat své osobní přesvědčení něco stojí“, řekl jednou malé skupině studentek. „Ale téma je tak důležité, že stojí za to vydržet urážky.“
Pak se usmál a povzdechl: „A kromě toho… ať jdou do prdele, když nerozumí vtipu.“ Co dotyčný považuje za vtip?
Dobrý den, Aleno, děkuji za zprávu. Dle mé interpretace to chtěl vlastně celé jako by zlehčit, ukázat, že to není jediná interpretace, jak to tak ti meditující dělají – vytvořit mandalu a pak ji rozbít:-) zdravím, Tereza
Gábor….film jsem neviděla, a jsem ráda, že to někdo tak skvěle popsal, zavnímal….mě u něho vždy napadne, jak se dříve říkalo…je jak, tváří se jak boží umučení….přeji pokojný den.
🙂 no právě. On sám není úplně „reklamou“ na uzdravené trauma. Což nijak nehodnotím. Každý děláme, s Boží pomocí, co umíme. Srdečně zdravím!
No, na tom, že hodnotite spravnosti nebo nespravnosti Mateho chápání palestinsko izraelské otázky, na tom, jak vypadá, a rikate že moudří lidé by měli být veselí a usměvavý, a neměli by vypadat jak boží umučení, něco povrchního a nezdraveho vypovídá o vás. Ne kazdy se narodil se siumernym oblicejem, jaky mate treba vy. Vzhled neni vzdy odzazem toho, jaky je clovek uvnitr a existuji lide moudri, kteri moc krasy a okouzlujiciho sarmu nepobrali, a nebo je na jejich tvari vidět šrámy obrovských traumat a životních bolestí. Například jasnovidka zvaná Vanga, té by se člověk lekl, ale přitom byla jednou z nejmoudrejsi zenou na planete, bohuzel mela tezky osud, coz se na ni podepsalo. Stejne tak na Mateho tvari a projevu je videt ze se minula traumata podepsala na jeho tvari a projevu a bohuzel uz to nejde zvrátit. Dočetla jsem vas článek asi jen do poloviny, protože už z počátku mi přišel docela zaujatý. Proste Milujete Izreel a není vám sympaticky Matte. Další věc, která mě trkla je že ano Palestinci mají zodpovednost za to co se deje v Palestině, až na to, ze v pásmu Gazy nemají skoro žádnou moc obyčejní lidé, jsou utiskovani a funguje i něco čemu se říká kolektivní bezmoc. Zkuste v těch podmínkách a budete také bezmocná, tedy souhlasím s matem, když říká, že zodpovědnost je na straně mocných, nebo nějak tak to bylo řečeno.
Dobrý den, paní Šárko, děkuji za Váš názor. Nijak nehodnotím vzhled pana Matté, ale jeho výraz a vyzařování, jak působí na mne. Jak v článku píši, jde o můj náhled. Ten je bezpochyby ovlivněný dvěma skutečnostmi: 1. prací Inelie Benz, která se zabývá tématem traumatu, resp. uvíznutím v traumatu, resp. potřebou uvolnit se z traumatu (viz citát na konci článku), 2. téměř čtyřicetiletým studiem tématu Izraele a Palestiny, včetně studia akademického, návštěvami tam, znalostí jazyka, kultury, společnosti. Chápu, že pro mnoho lidí je to vzhledem k internetovému boomu informací všeho druhu téma hodně nečitelné a chtějí si udělat jasný, jednoznačný názor, a ten si také udělají. Jen si myslím, že zrovna v tomto případě – u Izraele a Palestiny – tato jednoznačnost úplně nefunguje. Kdybyste četla i ostatní moje texty, věděla byste, že zdaleka nekončím u „miluji Izrael“. S přáním všeho dobrého, Tereza Dubinová
Žlutá hvězda….
Před léty…se mi vybavoval s válkou Heidrych….(až v době internetu jsem zjistila, že on to podepsal ji nosit, kdo to vymyslel?…čím? kým byl veden?)
Pak sled událostí…vlastní konstalace atd….mně ve finále došlo…mít na srdci symbol Světelného těla…v žluté barvě…nejbližší zlaté…I když to zní ,,morbidně,, je vlastně KRÁSA….
Ženská Boží přítomnost…
A kdo, kdo má říct, že volá…
🙏🏻🙏🏻🙏🏻…Ranhojička…
Každý text i tak vnímam…ran hojiví….hojení bolí…dlouho mi trvalo to akceptovat…I to, že nemusí…tam pokulhávám.